Když před rokem a půl postavili u Skaštic protipovodňové hráze, lidé v obci si pochvalovali, že jsou před velkou vodou v bezpečí. V sousedních obcích ale takové individuální řešení kritizovali.
"Chceme se vyhnout tomu, abychom si hnali vodu navzájem jeden druhému," řekla starostka Kroměříže Daniela Hebnarová. "Když kolem města postavíme zdi, voda se rozlije u sousedů," dodala.
A právě to podle kroměřížského místostarosty Miloše Malého udělal starosta Skaštic, když postavil hráze na ochranu obce. Mezi Kroměříží a Skašticemi je totiž rovina, lesy a pole. "Tam měla voda dost prostoru. Když ale u Skaštic postavili hráze, rozlivové území se zmenšilo," řekl Malý.
Ve Skašticích se ale brání. "To zmenšení není nijak podstatné, hráze máme těsně u obce. Důležitější roli v té lokalitě hraje Wolfův splávek," sdělil Richard Novák. To je příkop, většinu roku suchý. Když přijde voda, má ji stáhnout a odvést do Moravy.
"Jeho koryto ale musí správce, kterým je Povodí Moravy, vyčistit, rostou v něm náletové stromy a křoví," dodal Novák.
Obce peníze na opatření nemají. Musí je sehnat
Po společném postupu sousedících obcí začal už před lety volat starosta Vážan Lubomír Musil. Nyní se dohodl s vedením Kroměříže, přizvat chtějí i Střížovice.
"Povodně v roce 1997 nám jasně ukázaly, kde se voda rozlije. Z toho musíme vycházet a vymyslet ochranu tak, abychom neohrozili okolní obce," říká Musil.
Ochranu mají podle něj zajistit hráze a rozlivová územích. "Nejvíc nás ohrožují bleskové povodně," dodal Musil. Ty v regionu páchají škody za desítky milionů korun.
Například vydatné deště loni v květnu během pár dnů naplnily koryta potoků a do promáčené země se voda nevsakovala. "Jde hlavně o to, aby se měla kde rozlít. Jinak se vrátí proti proudu potoka a zaplaví obec," vysvětlil Musil.
V odhadech, kdy může být ochrana tří obcí hotová, je ale skeptický. "Jen projektová práce a povolování potrvá nejméně rok. Kromě toho musíme sehnat peníze, v obecních pokladnách nejsou," upozornil.
Město chce zemědělcům přispívat na pojistku
V Kroměříži zatím plánují i další práce jako například zvyšování hrází kolem řeky Moravy. Někde až o víc než půl metru.
Povodí Moravy slíbilo, že práce zaplatí, když radnice dodá projekt. Ve hře je zhruba šest milionů korun. "V úseku od silničního mostu přes řeku Moravu k železničnímu jsou místa, která zvládnou tisíciletou vodou. Jinde ale schází i 60 centimetrů," nastínil Malý. V místní části Bílany se zase počítá s mobilními stěnami a hrázemi.
Vedení města uvažuje i o tom, že se dohodne se zemědělci, kteří vlastní pole v okolí. "Mohli bychom jim částečně přispívat na pojistku a voda by se měla kde rozlít," vysvětlil Malý.
Reálné to je, už teď totiž pole leží v záplavovém území, s rozlivem vody tedy majitelé počítají.
Městská opatření by měla být hotová do dvou let. "Od roku 1997 se hodně změnilo a udělalo. Pořád ale nemáme hotovo," připomněla Hebnarová. "A například ochrana Kotojed a Vážan při vylití říčky Kotojedky zatím nebyla řešena vůbec," dodala.
