„Co říkáte, je lež, to přece víte,“ útočil jeden hydrogeolog na druhého.
„Zaprodal jste se,“ znělo z obecenstva.
„Slyšel jste jen to, co jste chtěl,“ provokoval právník svého kolegu.
Zlínský architekt založil sdružení na podporu zónyObčanských sdružení, kterým vadí sama existence holešovské průmyslové zóny, která stojí na zásobárně pitné vody, je několik. Nedávno ale vzniklo sdružení další, jehož název - Pro rozvoj průmyslové zóny v Holešově - napovídá, že půjde přesně opačným směrem. „Řeči o tom, že v Holešově mohou být výroby ohrožující region, jsou nepoctivé a nepravdivé. Občany uvádějí v omyl a šíří paniku,“ tvrdí předseda sdružení a uznávaný zlínský architekt Jiří Kotásek. Proč jste se rozhodli vytvořit sdružení za rozvoj průmyslové zóny? Jak to chcete dokázat? Projektujete průmyslové stavby řadu let. Můžete vyjmenovat provozy, které by v holešovské zóně neohrožovaly kvalitu vody? Odpůrci často říkají, že zóna je zbytečně veliká. |
Ačkoliv padla i výzva k ukončení války mezi příznivci a odpůrci zóny, ustoupit nehodlal nikdo.
„Rozhodnutí postavit zónu na vodě bylo špatné, ale už stojí. Teď je potřeba, aby v ní vznikla pracovní místa, tak přestaňte dělat obstrukce,“ shrnula to rozzlobeně Zdeňka Doleželová z Holešova.
Panattoni už dříve informovala o tom, že v zóně chce postavit dvě výrobní a skladovací haly. Celkem zaberou plochu 150 tisíc metrů čtverečních a zaměstnají asi 500 lidí. Jaké provozy v nich budou, ale neřekne.
„Naši experti odhadnou, o jakou budovu by mohl být v daném místě zájem, a na ni podáme žádost. To je standardní postup,“ vysvětlil před časem generální ředitel Panattoni Europe Pavel Sovička.
Odpůrcům záměru vadí, že plánované haly jsou příliš velké. Počet lidí a množství dopravy, která má s nimi souviset, považují za výrazně podhodnocené.
„Podklady jsme podali s ohledem na to, aby prostory bylo možné využít pro lehkou výrobu a související dopravu. Jde o maximální velikost, je tedy možné zmenšovat, dělit. Ale už ne zvětšovat,“ reagoval Sovička.
Za šest let existence zóny jde o druhý záměr investora, který budí takový rozruch. Tím prvním byla společnost Mitas, jež chtěla v zóně vyrábět pneumatiky. Gumárenský průmysl schvalováním úřadů prošel, firma však nakonec postavila výrobní závod pro víc než 600 lidí v Otrokovicích.
Zájemců o pozemky prošlo zónou několik desítek. Část se jich dala do vyřizování potřebných povolení, jiní si rovnou našli vhodnější místo. Například nedaleká průmyslová zóna v Lukově byla naplněná během několika měsíců.
Projít kolečkem schvalovacích procesů až ke stavebnímu povolení je totiž v případě Holešova zdlouhavé a navíc často přerušované námitkami aktivistických sdružení, kterým vadí, že zóna stojí na zásobárně pitné vody.
Různá sdružení už vyhrála pět soudních sporů, většinu z nich kvůli formálním chybám v dokumentaci. „Pravda je, že takovým chybám musíme předcházet a nedělat je,“ konstatoval náměstek hejtmana Jaroslav Drozd.
Shodnout se obě strany nedokázaly ani na tom, zda existuje jasná a podrobná úprava toho, jaké provozy v zóně smí být. Aktivisté tvrdí, že nic takového není.
„To je dáno v územním plánu města i dokumentech kraje už od roku 2006. Ta úprava existuje,“ uvedl krajský radní zodpovědný za životní prostředí Ivan Mařák.
Zóna v Holešově vyšla na 1,6 miliardy korun, a přestože je prázdná, stojí její provoz každý rok zhruba 30 milionů korun. Vlastní areál zatím postavila v Holešově pouze firma Pokart, další desítka firem sídlí v budově krajského technologického parku. Stavební povolení aktuálně vyřizují čtyři společnosti.
