Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bouřlivá debata kvůli holešovské zóně. Účastníci se obviňovali ze lži

  11:54aktualizováno  11:54
Občanská sdružení uspořádala veřejnou besedu o budoucnosti průmyslové zóny v Holešově. Vadí jim, že developer chce v areálu postavit dvě výrobní haly, aniž by řekl pro koho. Debata se protáhla dlouho přes plánovaný čas a skončila křikem a obviňováním.

Průmyslová zóna v Holešově zůstává prázdná. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

„Co říkáte, je lež, to přece víte,“ útočil jeden hydrogeolog na druhého.

„Zaprodal jste se,“ znělo z obecenstva.

„Slyšel jste jen to, co jste chtěl,“ provokoval právník svého kolegu.

Zlínský architekt založil sdružení na podporu zóny

Občanských sdružení, kterým vadí sama existence holešovské průmyslové zóny, která stojí na zásobárně pitné vody, je několik. Nedávno ale vzniklo sdružení další, jehož název - Pro rozvoj průmyslové zóny v Holešově - napovídá, že půjde přesně opačným směrem.

„Řeči o tom, že v Holešově mohou být výroby ohrožující region, jsou nepoctivé a nepravdivé. Občany uvádějí v omyl a šíří paniku,“ tvrdí předseda sdružení a uznávaný zlínský architekt Jiří Kotásek.

Proč jste se rozhodli vytvořit sdružení za rozvoj průmyslové zóny?
Sabotování vzniku nových míst škodí rozvoji kraje. Je nutno si uvědomit, že se dlouhodobě vylidňuje. Absolventi škol a obyvatelé odcházejí, protože podmínky pro získání pracovních míst jsou skoro nejhorší v celé republice. Totéž platí pro platové zařazení. Naplněním průmyslové zóny by se podmínky mohly podstatně zlepšit.

Jak to chcete dokázat?
Hlavně osvětou a jednáním se všemi zúčastněnými, tedy úřady i aktivisty. Musí se vyjasnit podmínky.

Projektujete průmyslové stavby řadu let. Můžete vyjmenovat provozy, které by v holešovské zóně neohrožovaly kvalitu vody?
Jsou podrobně popsané v územních plánech Holešova a Zahnašovic. Umím si tam představit všechny druhy lehkého průmyslu, strojírenského, spotřebního a elektrotechnického.

Odpůrci často říkají, že zóna je zbytečně veliká.
Zóna bude obsluhovat celé území Zlínského kraje a také Přerov a Olomouc.

Ačkoliv padla i výzva k ukončení války mezi příznivci a odpůrci zóny, ustoupit nehodlal nikdo.

„Rozhodnutí postavit zónu na vodě bylo špatné, ale už stojí. Teď je potřeba, aby v ní vznikla pracovní místa, tak přestaňte dělat obstrukce,“ shrnula to rozzlobeně Zdeňka Doleželová z Holešova.

Panattoni už dříve informovala o tom, že v zóně chce postavit dvě výrobní a skladovací haly. Celkem zaberou plochu 150 tisíc metrů čtverečních a zaměstnají asi 500 lidí. Jaké provozy v nich budou, ale neřekne.

„Naši experti odhadnou, o jakou budovu by mohl být v daném místě zájem, a na ni podáme žádost. To je standardní postup,“ vysvětlil před časem generální ředitel Panattoni Europe Pavel Sovička.

Odpůrcům záměru vadí, že plánované haly jsou příliš velké. Počet lidí a množství dopravy, která má s nimi souviset, považují za výrazně podhodnocené.

„Podklady jsme podali s ohledem na to, aby prostory bylo možné využít pro lehkou výrobu a související dopravu. Jde o maximální velikost, je tedy možné zmenšovat, dělit. Ale už ne zvětšovat,“ reagoval Sovička.

Za šest let existence zóny jde o druhý záměr investora, který budí takový rozruch. Tím prvním byla společnost Mitas, jež chtěla v zóně vyrábět pneumatiky. Gumárenský průmysl schvalováním úřadů prošel, firma však nakonec postavila výrobní závod pro víc než 600 lidí v Otrokovicích.

Zájemců o pozemky prošlo zónou několik desítek. Část se jich dala do vyřizování potřebných povolení, jiní si rovnou našli vhodnější místo. Například nedaleká průmyslová zóna v Lukově byla naplněná během několika měsíců.

Projít kolečkem schvalovacích procesů až ke stavebnímu povolení je totiž v případě Holešova zdlouhavé a navíc často přerušované námitkami aktivistických sdružení, kterým vadí, že zóna stojí na zásobárně pitné vody.

Různá sdružení už vyhrála pět soudních sporů, většinu z nich kvůli formálním chybám v dokumentaci. „Pravda je, že takovým chybám musíme předcházet a nedělat je,“ konstatoval náměstek hejtmana Jaroslav Drozd.

Shodnout se obě strany nedokázaly ani na tom, zda existuje jasná a podrobná úprava toho, jaké provozy v zóně smí být. Aktivisté tvrdí, že nic takového není.

„To je dáno v územním plánu města i dokumentech kraje už od roku 2006. Ta úprava existuje,“ uvedl krajský radní zodpovědný za životní prostředí Ivan Mařák.

Zóna v Holešově vyšla na 1,6 miliardy korun, a přestože je prázdná, stojí její provoz každý rok zhruba 30 milionů korun. Vlastní areál zatím postavila v Holešově pouze firma Pokart, další desítka firem sídlí v budově krajského technologického parku. Stavební povolení aktuálně vyřizují čtyři společnosti.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Zlínský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

V rámci hudebního festivalu Vizovické Trnkobraní se konala populární soutěž v...
Jsem plný, řekl Američan. Na soutěži spořádal 198 švestkových knedlíků

Vítězství v pojídání švestkových knedlíků, které je tradiční součástí vizovického Trnkobraní, míří do USA. Profesionální rekordman Patrick Bertoletti patří ke...  celý článek

Dobrovolní hasiči už od 19. století fungovali takřka v každé vesnici či městě
Někde smetánka, jinde chudí. Spolky měly v minulosti velký význam

O společenský život se ve druhé polovině devatenáctého století starali hasiči, vojenští vysloužilci či prominentní milovníci četby. Řada těchto spolků zanikla...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.