Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Česko stárne, stoletých lidí je stále víc. Udržují si aktivitu

  15:02aktualizováno  15:02
Ve Zlínském kraji žije kolem třiceti stoletých lidí. Počet obyvatel Česka ve vysokém věku ale bude narůstat. V polovině století by jich mělo být téměř 13 tisíc. Řada lidí i ve velmi vysokém věku pokračuje v mimořádně aktivním životě.

Manželé Zdeněk a Olga Ředinovi, kteří žijí v Tlumačově, jsou spolu už šedesát let. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

V Klubu seniorů v Rožnově pod Radhoštěm vymýšlí program pro stovky starších lidí a loni získala cenu Senior roku. Dvaasedmdesátiletá Anneliese Přikrylová má nespočet aktivit, při nichž se potkává se spoustou vrstevníků.

„Starší lidé potřebují být s někým v sociálním kontaktu. Nejhorší je, pokud strádají samotou. To pak stárnou daleko rychleji,“ všimla si.

„Když mě něco bolí, jen si uvařím čaj“

Ještě před pár lety řídil auto, dnes už „jen“ jezdí na kole nebo leze po žebříku na zahradě. Zdeněk Ředina z Tlumačova přitom za pár dnů oslaví 98 let. „Otec zemřel v 96 letech, dlouhověkost mám v genech,“ usmívá se.

I přes pokročilý věk je pořád v obdivuhodné kondici. Fyzické i psychické. „Přitom nebere žádné prášky. Když ho něco bolí, uvaří si čaj nebo jde k doktorovi jako kdokoliv jiný,“ líčí jeho manželka Olga, která má 89 let, ale tenhle věk by jí hádal málokdo.

Dvojice vitálních seniorů je spolu už šedesát let. Žijí v Tlumačově v rodinném domě se zahradou, kterou má na starost hlava rodiny. „Nemůžu se dívat, jak leze po žebříku. Radši zavřu vrata a jdu dovnitř,“ líčí Olga. „Před časem vylezl na střechu baráku, že otrhá meruňku, jenže spadl. Já nebyla doma, takže děda sletěl na sousedův plot tak šikovně, že se nemohl hnout dopředu ani dozadu. Ani nezavolal,“ popisuje a otáčí se na manžela sedícího klidně u stolu. „Každé ovoce se musí přebírat svrchu,“ reaguje nevzrušeně Zdeněk Ředina.

Už se těší na jaro, kdy bude moct zase pracovat venku. „Třeba přes léto dělám půl hodiny na zahradě a pak zase půl hodiny odpočívám. Už to není jako dřív,“ podotkl Ředina. Teď hodně čte noviny a časopisy nebo sleduje televizi. Brýle má se čtyřmi dioptriemi. „Dívám se na zprávy a baví mě fotbal, u toho se vždycky uklidním,“ říká. „Kolikrát se díváš až do večera a pak jdeš spát pozdě,“ ozve se manželka.

Ředina se narodil pár měsíců. před vznikem samostatného Československa. Jeho otec dělal u dráhy a za prací šel do Sudet, takže mladý Zdeněk prožil složitá 30. léta v pohraničí. „Žili jsme v dědině Bělotín, kde bylo jen pár českých dětí. Měl jsem tam snad jen dva kamarády,“ vzpomíná. „S Němci jsme měli dobré vztahy, ale od roku 1933 s nástupem Hitlera se to měnilo. Až potom jsme zjistili, že mladí kluci tehdy chodili na školení k Hitlerjugend. Vyostřilo se to a v roce 1938 jsme byli nuceně vystěhováni.“

Jeho otec byl velký vlastenec, v rodném Tlumačově zakládal Sokol. Za války zamířil s rodinou do Hranic na Moravě, do rodné vesnice se vrátili až po válce. Zdeněk Ředina poté dlouhá léta pracoval v účtárně ČKD Napajedla, do důchodu šel v 62 letech, což bylo na konci 70. let.

Ani pak nezahálel. „V Tlumačově se začal stavět Kovošrot, tak jsem pomáhal. Byl jsem i předseda zahrádkářů, podařilo se nám prosadit vznik pálenice,“ říká. Slivovici pálil až do 85 let. „Dnes si dám štamprlu jen výjimečně, za ty roky jsem toho okoštoval dost,“ usmívá se dlouholetý sportovec, který hrál fotbal či volejbal. S manželkou v Tlumačově provozovali i cukrárnu.

Navíc hranice do důchodu se stále posunuje. Dnešní třicátníci do něj půjdou o více než pět let starší oproti věku, kdy chodí lidé nyní.

„V klubu máme i lidi ve věku přes 80 let, kteří se aktivně zapojují. Jeden pětaosmdesátiletý pán stále chodí na plesy nebo večírky a rád si zazpívá. Můj manžel bude také mít osmdesát a pořád je to vitální tanečník,“ usmívá se Přikrylová.

Podobných případů aktivních lidí ve věku 80 či 90 let je mnohem víc. Například v knihovně ve Valašských Kloboukách v únoru začaly přednášky Univerzity třetího věku.

„Náš nejstarší student, kterému loni bylo osmdesát let, dokazuje, že duševní mládí nesouvisí s biologickým věkem. Obdivuhodné,“ poznamenala knihovnice Jana Dorňáková.

„Do stovky to ještě šlo“

Jak se dožít vysokého věku a stále si udržet aspoň relativně dobré zdraví? Klíčovou roli hrají dobré geny a životospráva.

„Velmi důležitý je dobrý pocit z prostředí, v němž lidé žijí,“ řekl Antonín Gajdoš, ředitel Domova pro seniory v Buchlovicích.

Právě tady do loňského prosince žila Frieda Táborská, nejstarší obyvatelka Česka, která o svém věku lakonicky říkala „do stovky to ještě šlo“. V prosinci však ve věku 107 let zemřela.

„Byla v pozoruhodné kondici. Zajímalo ji dění kolem ní, četla bez brýlí, a dokonce sama chodila. Ani v jídle se neomezovala, dala si i víno,“ podotkl Gajdoš.

Právě pestré stravování je ve vysokém věku hodně důležité. Lidé potřebují bílkoviny, vlákninu, vitamin C, měli by jíst ryby či luštěniny.

„Senioři mají hodně rádi sladké, ale přitom mají často klasickou cukrovku, takže musí být opatrní,“ konstatovala nutriční terapeutka Jitka Šnajdarová z buchlovického domova.

„U nás mívají sladký oběd jednou za týden. Sladkosti jim však hodně nosí návštěvy,“ doplnila.

Nejvíce bude osmdesátníků

Prognózy mluví jasně: v roce 2050 bude skoro každý třetí obyvatel Česka starší 65 let. Relativně největší nárůst pak bude ve skupině lidí ve věku 80–90 let.

„Věku 65 let se dožívá 40 procent relativně zdravých lidí, zatímco 60 procent lidí je nemocných. Populace tedy stárne se svými nemocemi a v 80 a více letech je nemoc zastoupena již 85 procenty,“ sdělil Milan Forejtar, primář Centra klinické gerontologie ve zlínské nemocnici.

Za posledních 25 let se navíc prodloužila délka života o pět let. Umožňuje to celá řada věcí: třeba pokroky v medicíně, které dovolují preventivní programy, časnější diagnostiku nemocí a jejich léčbu.

„Například cévní mozkové příhody se v Česku vyskytují 2–3krát častěji než ve světě, nicméně nové léčebné metody dokážou výrazně snížit následnou invaliditu jedince,“ popsal Forejtar.

I on potvrzuje, že největší rizika pro seniora jsou izolovanost, osamělost či pocity neprospěšnosti a zátěže pro společnost.

„Mladý člověk dnes žije v zaujetí svobody, kultem krásy, síly a penězi. Jak oběma generacím pomoci, je psychosociální moudro,“ řekl.

„Šťastným seniorem i v pokročilém stáří je ten, který řádně pečuje nejen o svoji fyzickou i psychickou stránku, ale i o svá onemocnění, snaží se udržet individuální a společenské aktivity, miluje vše, co mu přináší radost,“ dodal Forejtar.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Za externí právníky dají některá města desetitisíce, jiná i miliony

Ačkoliv radnice mají svá právní oddělení, na vybrané úkony si najímají advokátní kanceláře, které řeší hlavně složitější spory. Většina měst platí ročně „jen“...  celý článek

(ilustrační foto)
Ve Zlínském kraji ubývá vody, potoky vysychají. Déšť se nestačí vsáknout

Přestože místy vydatně zaprší, vody v řekách a potocích ve Zlínském kraji stále ubývá. Některé menší toky už jsou prakticky vyschlé a voda se tam drží jenom v...  celý článek

Architektka Jitka Ressová baťovský infopoint provozuje.
VIDEO: Krátký animovaný film ukazuje život v baťovském Zlíně

Animátorka z Filmového uzlu Zlín Zuzana Bahulová vytvořila s týmem spolupracovníků krátký animovaný film o baťovské době a způsobu bydlení i života ve Zlíně,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.