Vstup do areálu muničních skladů ve Vlachovicích-Vrběticích na Zlínsku.

Vstup do areálu muničních skladů ve Vlachovicích-Vrběticích na Zlínsku. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Dovoz vojenského materiálu stát nesleduje, řekl soudu ministerský úředník

  • 5
Podle Maďarska nejsou miny MON 100 a 200 skladované ve Vrběticích zakázané Ottawskou úmluvou. Prošly vojenskou i celní kontrolou a certifikát na ně vydal i český stát. Firma, která je nakoupila, se ale u soudu zpovídá z porušení zákona.

Pohledem laika to zní trochu překvapivě a možná i nepříjemně. Podle státního úředníka, který ve středu vypovídal v kauze zakázaných bojových prostředků, totiž nikdo nezkoumá, jaký vojenský materiál přijíždí do země.

Přesněji řečeno, neví to žádné ministerstvo ani jiný státní orgán. A pokud firma, která zbraně nakoupí, nepřizná, že veze zakázanou munici, nikdo na to nepřijde.

„U obchodů v rámci unie se nedozvíme nic. Nevydáváme povolení k dovozu a český stát to nesleduje,“ prohlásil Roman Samiec z licenční správy ministerstva průmyslu a obchodu.

Takový postup ale podle všeho platí jen v rámci Evropské unie, kde si zboží musí hlídat jen země, ze které se vyváží. Mimo EU už jsou předpisy přísnější.

Krajský soud ve Zlíně pokračoval v projednávání případu šesti set kusů min, které policisté objevili v muničních skladech ve Vrběticích. Podle žalobce Leo Foltýna jsou zakázané Ottawskou úmluvou, byly podle kriminalistů plně funkční a firma Excalibur Army při jejich dovozu porušila zákon.

U soudu se proto z trestného činu úmyslného dovozu a držení zakázaných bojových prostředků zpovídá pětice fyzických osob z firmy Excalibur Army a Real Trade (více o obžalobě čtěte zde).

Nad minami se nikdo nepozastavil

Případ ale kromě jiného dává nahlédnout do systému a kontroly nad vojenským materiálem v Česku.

Právě licenční správa je totiž jednou z institucí, přes kterou musí projít každý zahraniční obchod s tímto rizikovým zbožím.

V případu min označovaných jako MON 100 a MON 200 vydal tento ministerský úřad mezinárodní importní certifikát, jehož součástí je i seznam dováženého zboží. Nikdo z pracovníků se nad minami nepozastavil.

Komplikovaný název dokumentu totiž zřejmě zas tak velkou váhu nemá. Z výpovědi Samiece, který je vedoucím oddělení vojenského materiálu na ministerstvu průmyslu a obchodu, totiž vyplynulo, že seznam nikdo nijak nezkoumal. Zřejmě proto, že takovou povinnost ani neměl.

„Zjistili jsme, že zboží je stejně označené na kupní smlouvě a stejně na požadovaném certifikátu. Nic víc jsme neřešili. Jestli je to zakázané, nebo ne, nerozhodujeme my, ale zahraniční orgán, který zboží vyváží. Takže v tomto případě je Maďarsko zodpovědné za to, že je materiál v pořádku,“ vysvětlil Samiec.

Seznam zakázaných zbraní neexistuje

Současně upozornil, že jeho oddělení má sice k dispozici seznam běžně obchodovaného vojenského materiálu, ale s označením MON 100 nebo MON 200 se nikdy nesetkal. A k dispozici nemá ani žádný seznam zakázaných zbraní, podle kterého by miny mohl rozeznat.

„Žádný takový seznam nemáme, nevím o něm a ministerstvo nás ani neškolí v tom, jaký vojenský materiál tady stát nechce,“ doplnil.

Licenční správou vydaný certifikát pak Excalibur Army předala maďarské armádě, od které vojenský materiál v objemu sedmi tisíc tun za zhruba 23 milionů korun koupila.

Maďarský stát si pohyb min kontroloval podle všeho stejně přísně, jako jiné vojenské zboží. Do českého kamionu je vojáci naložili sami, zapečetili, doprovodili eskortou k celníkům a ti si materiál znovu zkontrolovali. Povolení na přepravu vydalo Maďarsko, Slovensko i Česko.