(Ilustrační snímek).

(Ilustrační snímek). | foto: Miloslav Lubas

V přírodě se válí tuny odpadu, úklid pomůže jen na chvíli

  • 11
Jarní úklidy odhalily smutnou skutečnost. Odpadků v přírodě v České republice přibývá a ti, kdo je vyhazují, jsou prakticky nepostižitelní.

Je to jarní evergreen. Skupinka lidí s plastovými pytli pročesávala louky, remízky i koryta. Byly mezi nimi děti ze škol i senioři, kterým bylo přes 70 let.

Během jednoho odpoledne ve Valašském Meziříčí posbírali 300 kilogramů věcí, které měly skončit v popelnici. Místo toho se ale povalovaly po přírodě.

Úklid, o který se v Meziříčí postarala skupina dobrovolníků, nebyl ve Zlínském kraji zdaleka jediným. Jen v rámci projektu Ukliďme Česko jich napočítali přes padesát, což je nejvíc v historii.

Přesto se ukazuje, že každá hromada, kterou zájemci ochotně z přírody vynosí, se tam do roka objeví znova.

„Není to překvapení. Lidé jsou nevychovaní a házet nepořádek do lesů je pro ně normou,“ povzdechl si Mirek Dvorský, který stojí v čele meziříčských ochránců přírody.

Lidé odhazují odpad u popelnic

Nejde přitom „jen“ o plastové lahve. V přírodě jsou i pneumatiky, jízdní kola, televize či záchodové mísy. Při úklidu cyklostezky mezi Zlínem a Otrokovicemi se letos našlo několik vysavačů.

„Mnohdy se objevují i relativně nové věci, což v minulosti většinou nebývalo,“ všiml si ředitel zlínských technických služeb Jakub Černoch.

Právě technické služby likvidují odpad na černých skládkách celoročně a čísla jsou alarmující. Loni ve Zlíně objevili kolem 200 takových skládek, z nichž odnosili 55 tun odpadu.

„Tato položka však neznamená, že bychom černé skladky odstranili na dvou stovkách míst. Spíše se v mnoha případech jedná o opakující se jev na stejných místech,“ upřesnil Černoch.

Úklid černých skládek stál loni městskou kasu 300 tisíc korun. Denně tady mimo kontejnery skončí až stovky kilogramů odpadu. Paradoxní je, že nejčastěji se vrší právě v blízkosti popelnic.

Argument, že jsou popelnice přeplněné, přitom podle Černocha neplatí. „V mnoha případech jsou nádoby na odpad prázdné, případně částečně zaplněny, přesto je pro někoho nad jeho síly do nich smetí uložit a pohodí jej volně poblíž,“ zmínil šéf technických služeb. Proč to tak je, si neumí vysvětlit.

Dobrovolný úklid je správná cesta, která má výchovný efekt

Roli ovšem hraje i fakt, že viníci jsou skoro nepostižitelní. Odhození odpadku či založení skládky je sice přestupek, za nějž lze uložit pokutu až 50 tisíc korun, v praxi ovšem k potrestání dojde málokdy.

„Vypátrat toho, kdo skládku založil, je poměrně složité,“ připustil krajský policejní mluvčí Petr Jaroš.

Pomoci mohou svědecké výpovědi, kamerové záznamy či fotopasti, ale obecně dokazování není jednoduché. „Jednou jsme při odstraňování černé skládky narazili i na osobní doklady, které usvědčovaly původce. Jenže před policií to jako dostatečný důkaz neobstálo,“ řekl Martin Davidov ze zlínského Ekocentra Čtyřlístek.

Pozitivem alespoň je, že ochránci v přírodě evidují mnohem méně nebezpečného odpadu.

„Dřív nebyly výjimkou různé barvy, ředidla a další látky, které mohly kontaminovat půdu či vodu v potocích. Dnes už na ně moc nenarážíme. A stavební suť, která se ve velkém do přírody vyváží, ničemu neublíží,“ zmínil Davidov.

Organizátoři úklidových akcí navíc vyzdvihují, že počet lidí, kteří jsou ochotní čistit přírodu, každým rokem přibývá. A ve velkém se zapojují i děti.

„Je to správná cesta, která má výchovný efekt. Děti si uvědomí, co všechno se v přírodě válí, a samy pak budou ohleduplnější. A navíc je to opravdu baví,“ usmála se Jana Teriaki, ředitelka základní školy v Morkovicích, která jednu z úklidových akcí zorganizovala.