Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ministr zaskočil Hradiště i soud, trvají na důstojném využití věznice

  10:28aktualizováno  10:28
Ministerstvo spravedlnosti už nepotřebuje budovu bývalé nechvalně proslulé komunistické věznice v Uherském Hradišti. Jedinečné kulturní památce teď hrozí komerční prodej. Starosta tomu chce zabránit.

Komunistická věznice v Uherském Hradišti | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Ta slova měla zřejmě zaznít jinak, na jiné půdě a před jinými lidmi. Zásadní rozhodnutí o budoucnosti unikátní autentické věznice, která v 50. letech patřila k nejkrutějším v Československu, oznámil ministr spravedlnosti Robert Pelikán před dvěma dny jakoby mimochodem při interpelacích v Poslanecké sněmovně (více zde).

Fotogalerie

„Jde o památku velkého významu a forma, kterou pan ministr pro takovou informaci zvolil, je naprosto nedůstojná,“ prohlásil starosta města Stanislav Blaha.
Ministr oznámil, že areál bývalé uherskohradišťské věznice nepotřebuje a dává ho státu. V praxi to znamená, že rozsáhlý komplex přebírá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

V konečném důsledku to může znamenat, že bývalá věznice skončí v dražbě.
Právě toho se starosta obává.

Historické milníky věznice

1880
Začínají první diskuse o vybudování justičního paláce s věznicí. Vedení města poskytuje pozemky a 40 tisíc zlatých. V roce 1897 stavebníci areál dokončují.

1920
Do věznice se dostávají první političní vězni, například účastníci tzv. hodonínské prosincové stávky.

1941
Za protektorátu jsou v celách vězněni odpůrci nacismu i čeští vlastenci. V roce 1941 se tady vystřídá na 800 lidí.

1945
Na půdě věznice se konají mimořádné lidové soudy, které trestají válečné zrádce, konfidenty a udavače z celé Moravy. Během dvou let se tady zpovídá 1 200 obžalovaných. Na nádvoří věznice zřízenci vykonají 39 poprav.

1948
Nejtemnější období. Velitelem věznice se stává vyšetřovatel Státní bezpečnosti Ludvík Hlavačka a spolu s Aloisem Grebeníčkem praktikují na politických vězních kruté mučení elektrickým proudem.

1960
Věznice končí. Soudní úředníci se stěhují do budovy okresního národního výboru. Část areálu slouží uměleckoprůmyslové škole.

1994
Město odprodává budovu věznice státu za symbolickou cenu.

1997
Soudkyně Radomíra Veselá zahajuje soudní řízení s Grebeníčkem a dalšími dvěma vyšetřovateli StB. Během šesti let Grebeníček ani jednou nedorazí do soudní síně. V roce 2003 umírá bez rozsudku.

2009
Poslanci projednávají zákon o bezúplatném převodu věznice zpět na město. Nejsou ale úspěšní a začíná se mluvit o veřejné dražbě.

2010
Místní zastupitelé nabízejí 16 milionů korun, z nichž polovinu by zaplatila nadace podnikatele Iva Valenty. Kvůli obavě z komercionalizace věznice vzniká spolek Memoria, který organizuje petici za její důstojné využití. Podepsalo ji 6 tisíc lidí.

2013
V rámci Dnů evropského dědictví se věznice poprvé otevírá veřejnosti. Ve stejném roce otevírá Slovácké muzeum první výstavu, která mapuje historii věznice.

Zdroj: Slovácké muzeum

Jde o kulturní památku, ve které by mělo vzniknout jedinečné Muzeum totality. Uvnitř jsou zachované cely, vězeňská kaple i nádvoří z období, kdy ve věznici jako vyšetřovatel Státní bezpečnosti působil například Alois Grebeníček.

„Máme povinnost usilovat o to, abychom věznici získali do svého majetku,“ konstatoval Blaha. „Nemůžeme se dívat, jak putuje do soukromých rukou a nemá patřičné důstojné využití,“ naznačil.

Ministerstvo: O budovu nemají státní instituce zájem

Hradišťský okresní soud, potažmo ministerstvo spravedlnosti se předáním budovy státu zbaví povinnosti o ni pečovat. A také už nebude muset šetřit peníze na její údržbu.

Odpadne mu i starost s několikasetmilionovou rekonstrukcí, již desítky let chátrající památka potřebuje.

Své rozhodnutí ale ministerstvo opírá i o jiné důvody.

„Budova je kapacitně příliš velká pro místní justiční složky,“ vysvětlil za resort Daniel Škvařil.

„Navíc o využití neprojevila žádná další státní instituce vážný zájem,“ upřesnil.

Právě díky tomu teď může ministerstvo říct, že věznice je pro něj nepotřebným majetkem.

Soud se bývalé věznice vzdát nechce, trvá na rekonstrukci

Jediným, kdo takové rozhodnutí může vydat, je ale předsedkyně hradišťského okresního soudu Hana Kurfiřtová. A ta to zatím neudělala.

Podle informací MF DNES na to ani nemá právo, protože věznici stále používá k ukládání archivních materiálů.

Pelikán tak svým prohlášením překvapil i samotný soud. „Zaskočilo mě to. Pan ministr možná věznici na nic nepotřebuje, ale my se na potřeby místní justice díváme odlišně,“ kontroval ředitel správy soudu Vratislav Janča.

Podle něj má soud dokonce k dispozici studii, která upřednostňuje rekonstrukci věznice před rekonstrukcí stávajícího sídla soudu. „Dokud nebudeme mít v ruce jiné řešení, musíme se k věznici chovat jako řádní hospodáři,“ vysvětlil.

V areálu věznice by mohli kromě soudců sídlit také státní zástupci nebo mediační a probační služba.

V posledních měsících se dokonce o budovu zajímal místní finanční úřad nebo okresní archiv. V obou případech totiž tyto instituce sídlí v cizích budovách a musí za ně platit nájem. Ve věznici by taková finanční zátěž odpadla (více zde).

Ministerstvo ale tvrdí, že úřady zas takový zájem neměly nebo svou situaci vyřešily jinak.

Místní politici se bojí dalšího chátrání památky

Podle hradišťských politiků je převedení na stát špatnou zprávou. „Obávám se, že jsme zase na začátku a budova bude dál chátrat. Přitom peníze byly připravené,“ poukázal hradišťský opoziční zastupitel a poslanec za ČSSD Antonín Seďa.

Podle něj ministerstvo spravedlnosti počítalo s tím, že ve třech letech investuje do oprav 200 milionů korun a celková rekonstrukce bude stát 350 milionů.

Peníze na rekonstrukci podle místního senátora a podnikatele Iva Valenty slíbilo i ministerstvo financí. „Vlastník budovy ale dvacet let veškeré snahy o řešení budoucnosti ignoruje,“ prohlásil Valenta na adresu ministerstva spravedlnosti.

Blaha chce o nečekaném problému mluvit na nejbližším setkání zastupitelů.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Architektka Jitka Ressová baťovský infopoint provozuje.
VIDEO: Krátký animovaný film ukazuje život v baťovském Zlíně

Animátorka z Filmového uzlu Zlín Zuzana Bahulová vytvořila s týmem spolupracovníků krátký animovaný film o baťovské době a způsobu bydlení i života ve Zlíně,...  celý článek

Proměny Květné zahrady si návštěvníci všimnou hned, když projdou vchodem....
Církev si nárokuje i Květnou zahradu v Kroměříži, na stát podala žalobu

O vlastnictví Květné zahrady v Kroměříži rozhodne až soud. Žalobu podalo olomoucké arcibiskupství, stát mu totiž památku patřící na seznam UNESCO při...  celý článek

(Ilustrační snímek).
Otrokovice trápí zápach. Starosta viní bývalou kafilerii a sepsal petici

Část Otrokovic obtěžuje zápach. Starosta se svými lidmi proto coby občané iniciovali vznik protestní petice. Podle nich jde zápach z bývalé kafilerie. Ta to...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.