Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zájem studentů o strojírenství v kraji roste. I díky stipendiím

  12:26aktualizováno  12:26
Několika set korunami si už šestým rokem mohou přilepšit slušně prospívající učni několika oborů ve Zlínském kraji. Také díky tomu zájem o strojírenské obory roste. Ještě víc je chtějí propagovat strojírenské společnosti ze Zlína a okolí, na květen a červen chystají do baťovského areálu Dny strojírenství.
Některé firmy nabízejí studentům práci už před dokončením studia a například jim proplácejí školní jízdné (ilustrační snímek).

Některé firmy nabízejí studentům práci už před dokončením studia a například jim proplácejí školní jízdné (ilustrační snímek). | foto: Profimedia.cz

Loni to vypadalo jako náhoda. Ale více přihlášek ke studiu strojírenských oborů na středních školách ve Zlínském kraji přišlo od deváťáků i letos.

"Začíná se to pomalu měnit, mladí lidé se ke strojírenství vracejí," věří Pavel Novosad, šéf strojírenské společnost Geniczech - M.

S učněm musíme pracovat, ale vyplatí se to

Pavel Novosad, který řídí strojírenskou firmu Geniczech - M, tvrdí, že strojírenství je perspektivní, nutně však potřebuje mladé lidi. Nestěžuje si, že je musí draze zaučovat, naopak chválí, že mají zájem pracovat. "Dlouho před maturitou už chodí do firem a ptají se, co bychom od nich potřebovali a jestli pro ně budeme mít práci," říká.

Geniczech - M už dvacet let funguje ve zlínském areálu Svit. Vyrábí součásti výrobních strojů pro potravinářství a farmacii.

Firmy ve Zlínském kraji se domlouvají s odbornými školami na tom, co mají absolventi umět, aby obstáli v praxi. Jak tato spolupráce funguje?
Podle mě dobře. Studenti chodí na praxi, dostanou se přímo do výroby. Ve skutečnosti se chytne tak jeden ze čtyř, ale i tak je to velký úspěch.

Jak drahé pak je zaučení absolventa?
Neumím to vyjádřit finančně, ale v každém případě se tomuto člověku musí dva až tři měsíce věnovat jeden zkušený pracovník a vychovávat ho přímo u stroje. Takže jde o náklady na jejich platy. Je to drahé, zdlouhavé, ale vyplatí se to.

Jaké profese nejčastěji potřebujete v Geniczechu - M?
Obsluha CNC obráběcích strojů, ale chceme lidi, ze kterých by mohli vyrůst i technologové, konstruktéři nebo programátoři. Obvykle proto začínají na klasických obráběcích strojích, aby se naučili celý technologický proces. Až po pár měsících jdou na programovatelné stroje.

Máte problém takové lidi najít?
Teď zrovna nemůžu říct, že by o tuto práci nebyl zájem. Před třemi lety jsme nemohli sehnat nikoho, teď lidi máme. Neříkám, že získáme rovnou kvalitního pracovníka, ale najdeme takového, který chce dělat a to je hlavní. Pak nám stačí, když zná základy strojírenství. My už s ním dokážeme pracovat a najdeme pro něj správnou pozici.

Strojírenská tradice, kterou ve Zlíně nastartoval Tomáš Baťa už v roce 1903, kdy založil první strojírenskou dílnu, tak může pokračovat. Přispět k tomu má i společná propagační akce více než desítky firem z oboru. Uskuteční se v květnu a červnu a jejím základem bude výstava, která ukáže celou historii strojírenství ve Zlíně.

"Kromě toho jsme připravili workshopy pro středoškoláky. Ukážeme jim kreslicí počítačové programy nebo třeba 3D techniku, která se využívá v současném strojírenském provozu," prozradil manažer výstavy František Vojtěšek.

Akce Dny strojírenství ve Zlíně bude mít zázemí v 53. budově továrního areálu.

"Už v předstihu jsme oslovili základní a střední školy ve Zlínském kraji. Na první dva týdny máme rozebrané termíny, na každý den jsou v plánu dvě školy," dodal Vojtěšek.

A právě o to firmám jde: podchytit žáky základních škol, kteří se budou rozhodovat o dalším studiu, a středoškoláky, aby od řemesla neutekli.

Kraj podporuje dobré studenty finanční odměnou

Znovuobjevený zájem je totiž výhodný pro všechny. Firmám skýtá naději, že najdou kvalitní pracovníky. Absolventi zase mají slušné vyhlídky na dobře placenou práci.

O stejnou věc, tedy návrat ke strojírenství, se už šestým rokem snaží také vedení Zlínského kraje, když zavedlo finanční podporu vybraných učňovských oborů. Pokud student chodí do školy, udrží si prospěch z odborného výcviku nejhůř na trojce a nemá potíže s chováním, dostává 300 až 500 korun měsíčně.

Částka se postupně zvyšuje, nejvyšší je v závěrečném ročníku. Stejné to je také s odměnou za vyznamenání na konci školního roku. Prvák dostane 1 500 korun, třeťák rovných pět tisíc.

Dny strojírenství

Historii i současnost strojírenské výroby ve Zlínském kraji představí Dny strojírenství. Konat se budou od 13. května do 30. června v 53. budově baťovského areálu v centru Zlína a připomenou 110 let od založení strojíren Baťa. Na 50 informačních panelech představí historii strojírenství. Výstavu si prohlédnou školáci z regionu, budou pro ně připraveny ukázky využití moderních technologií a materiálů. Na místě se bude prezentovat šestnáct současných firem. Úřad práce připraví burzu pracovních příležitostí.

Takto podporovaných oborů je celkem patnáct, z toho pět strojírenských. Jen letos to bude kraj stát více než čtyři miliony korun.

"I když z devátých tříd vychází každý rok méně žáků, do učňovských oborů jich díky podpoře nastupuje stále zhruba stejně," uvedl vedoucí krajského odboru školství Stanislav Minařík.

Po strojařích je poptávka u nás i v zahraničí

Zhruba ve stejnou dobu jako stipendia začala ve Zlínském kraji fungovat také velmi úzká spolupráce mezi středními školami a firmami. Ta má zajistit, aby byli absolventi škol co nejlépe připravení na pracovní realitu.

Proto mají strojírenské společnosti možnost mluvit do toho, co se ve školách učí.

"Většinou chápou, že ze školy nemůže přijít hotový člověk. Zvládá ale základy řemesla a naučíme ho v tom oboru myslet. Zaučit na konkrétní práci si ho ale musí sama firma," naznačil ředitel zlínské střední průmyslové školy Radomír Nedbal.

Firmy si přímo mezi studenty vybírají budoucí zaměstnance a nabízejí jim práci ještě dříve, než dokončí školu. Ty nejšikovnější lákají na různé výhody, například jim proplácejí školní jízdné.

Velký zájem zaměstnavatelů je tak hlavní argument, proč strojírenství studovat.

"Tyto obory patřily ve všech dobách mezi nejčastěji nabízená místa. Navíc je po strojařích poptávka také v zahraničí," potvrdila mluvčí zlínského úřadu práce Miriam Majdyšová. V rámci Evropské unie se jich momentálně může uplatnit 90 tisíc.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dálnice D49 Fryšták - Lípa I. a II. etapa
Silničáři plánují dálnici kolem Zlína, lidé z Kostelce požadují tunel

Ačkoliv se silničářům stále nedaří spustit výstavbu dálnice D49 z Hulína do Fryštáku, plánují už také její pokračování do Lípy, při kterém má vzniknout i nový...  celý článek

policie velikonoce řidič alkohol kontrola
Večer policisté zakázali řidiči pod vlivem jízdu, ráno jel zase opilý

Hned dvakrát v rozmezí jedenácti hodin narazil na policejní hlídku muž ze Zlínska, který se pokoušel odvézt od restaurace domů auto. Pokaždé byl značně pod...  celý článek

Hřiby
Nerostou, v lesích je sucho. Houbaři doufají, že lepší to bude na podzim

Zlínský kraj je na tom s úrodou hub hůř než jiné. Může za to především dlouhotrvající sucho. Houbaři, kteří nechtějí s košíkem v klíně čekat na podzim, mohou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.