Ani krásná příroda, atraktivní nabídky, jak trávit volný čas, či minimální kriminalita - tedy oblasti, ve kterých Zlínský kraj vede celorepublikové žebříčky - nedokážou zabránit odlivu lidí. A ani nemotivují mladé lidi k zakládání rodin.
Potvrzují to poslední údaje Českého statistického úřadu, podle nichž žije v kraji po letošním pololetí o 469 lidí méně.
„Je to dlouhodobý trend,“ potvrdila zástupkyně ředitelky Českého statistického úřadu ve Zlíně Leona Tolarová.
Ze statistiky vyplývá, že svůj podíl má přirozený úbytek, tedy že se narodilo méně lidí, než jich zemřelo.
„To musí řešit stát, který má podpořit rodiny s více dětmi, aby nebyly tak handicapované jako dosud,“ reagoval vsetínský starosta Jiří Čunek.
Kromě toho se 1 908 lidí vystěhovalo, a přestože další zase přišli, rozdíl dělá 118 lidí v neprospěch Zlínského kraje.
Druhá nejnižší průměrná mzda v zemi
Hlavní problém je v tom, že prakticky všude jinde se za práci platí lépe. Pokud ale lidé odcházejí kvůli zaměstnání, nese to s sebou i další potíž. Obvykle jsou to totiž ti s vysokou kvalifikací či nadaní absolventi škol. Pak ale chybí místním firmám.
Lidé ve Zlínském kraji jsou pracovití, mizerné platy jim mají růst |
„Statistiky pravidelně sledujeme na jednáních se zástupci zaměstnavatelů,“ ujistil hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák.
Ačkoliv průměrná hrubá mzda letos vzrostla, kraj se stále drží na druhé příčce od konce. Hůř jsou na tom jen lidé v Karlovarském kraji.
„Pokles počtu obyvatel je zákonitý. Společnost je nemocná, lidé povyšují chuť užívat si nad kvalitní život,“ mínil Čunek.
Největší úbytek na Kroměřížsku, nejmenší na Hhradišťsku
Klesající trend se dá sledovat od roku 1993 a s výjimkou let 2007 a 2008 klesá počet obyvatel stále. Aktuálně jich má Zlínský kraj 584 792 tisíc.
Počet obyvatel
|
„Pokles se týká všech okresů, nejvíc lidí ubylo na Kroměřížsku, nejméně na Uherskohradišťsku,“ doplnila Tolarová.
V řeči čísel jde na Kroměřížsku o 178 lidí, bývalý okres Uherské Hradiště přišel o 57 osob. Vylidňují se i jednotlivá města, včetně Zlína.
„Máme k dispozici studie, které naznačují, že ještě nějakou dobu potrvá, než se pokles zastaví,“ uvedl primátor Zlína Miroslav Adámek.
Faktorů je podle něj celá řada, od klesající porodnosti po špatnou dopravní dostupnost kraje.
„Město se může snažit zlepšovat prostředí pro život, aby lidi udrželo, podporovat pracovní místa a školy,“ uvažoval primátor.
Zvrátí trend aktivita univerzity?
Z opozice se ale ozývá kritika, že právě to město nedělá.
„Mladí a schopní lidé odcházejí, protože tady necítí šanci, a koalice na to nereaguje. Důsledky ucítíme za čtyři až osm let,“ varoval zastupitel Aleš Dufek.
Uvítal by například projekt na Průmyslovou zónu Rybníky na okraji baťovského areálu. Její západní část je volná, nevede do ní ale MHD a nejsou v ní ani chodníky.
S udržením lidí v kraji chce pomoci i zlínská Univerzita Tomáše Bati, na které studuje zhruba 11 tisíc mladých lidí z celé republiky.
„Chceme, aby absolventi měli odvahu a budovali své firmy tady nebo v nejbližším okolí,“ prohlásil rektor univerzity Petr Sáha.
„Budeme posilovat strojírenské obory, protože tyto odborníky v zavedených regionálních firmách stále hledají. A také chceme do tří let postavit nové centrum, kde se úspěšní absolventi designových oborů budou věnovat kreativnímu průmyslu,“ doplnil.
Na potřeby firem reaguje i krajská nabídka středních škol, které upravují výuku podle toho, co žádá trh práce. Ani to však během let odliv zastavit nedokázalo.
