Vlastislav Toman vedl časopis ABC v letech 1959 1991 a vtiskl mu jeho charakteristickou tvář. Je i autorem povídek, knih či scénářů ke kultovním komiksům. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Děti jsou pořád stejné. Mění se doba, v níž vyrůstají, říká tvůrce Ábíčka

  • 28
Vybudoval dobový fenomén, časopis ABC, jenž za totality patřil k podpultovému zboží a měl statisíce čtenářů. Nyní šestaosmdesátiletý Vlastislav Toman na zlínské konferenci TEDx mluvil také o tom, že stále nosí v hlavě filmové zpracování svého komiksu.

Když zazněla otázka, kdo v mládí četl časopis ABC, zvedl se mezi více než dvěma stovkami účastníků zlínské konference TEDx nespočetný les rukou.

„No nazdar,“ suše reagoval Vlastislav Toman, jeden z jeho spoluzakladatelů, jenž časopisu v letech 1959–1991 velel.

Dnes už mu je 86 let, ale lidem o dvě až tři generace mladším má pořád co říct. Třeba o tom, jak jde s dobou. Má vlastní web, účet na Facebooku a komunikuje mailem.

„Přitom když po revoluci přišly do redakce ABC první počítače, nechtěl jsem s nimi nic mít,“ pousmál se Toman.

Jeho životní dráha by vydala na obsáhlý román. Jako malý kluk chtěl být elektrotechnikem a vynálezcem a vášnivě četl Mladého hlasatele i autory jako Troska nebo Verne.

Vznikl časopis na vyšší úrovni, než měli Sověti

Po válce pracoval jako konstruktér v plzeňské Škodovce a byl kulturním redaktorem časopisu Rudá zástava. Ano, to je ten, který znají čtenáři Švandrlíkových Černých baronů.

A od roku 1957 působil jako redaktor techniky v nově vznikajícím časopise ABC mladých techniků a přírodovědců.

„Podobný časopis tehdy nikde neexistoval, jen Sověti měli Mladého technika a Mladého přírodovědce. My to ale spojili v jeden titul a ještě se posunuli o úroveň výš,“ vzpomíná.

„Ábíčko“ se brzy stalo neuvěřitelně populární. Stačí se podívat na čísla prodeje.

„V roce 1957 jsme začínali s 50 tisíci a do roku 1989 jsme se dostali na 330 tisíc,“ poznamenal Toman.

Pořád nosí v hlavě film na motivy komiksu

Pracně sestavené papírové vystřihovací modely zdobily dětské pokojíky po celém tehdejším Československu. Vznikaly i kluby ABC a redaktoři jezdili na neformální setkání s dětmi a jejich rodiči.

„Časopisu pomáhalo i to, že byl poměrně levný. Komunisté zdražovali dupačky a jiné dětské potřeby, ale na cenu časopisů pro mládež nesáhli,“ líčí Toman.

Až po roce 1989 se situace změnila a zájem o ABC znatelně klesl.

„Ale není to o tom, že by se děti změnily. Ty jsou pořád stejné, jen se mění prostředí kolem nich a doba, v níž vyrůstají,“ prohodil Toman, který je i úspěšným autorem knih, povídek či komiksů.

Z komiksu Kruanova dobrodružství

Jeho šest cyklů o mimozemšťanovi Kruanovi je vůbec nejdelším českým sci-fi komiksem, Strážci pak nejdelším klubovým komiksem po Rychlých šípech Jaroslava Foglara.

„Uvažoval jsem o filmu na motiv komiksu o Kruanovi, kdysi jsme chtěli oslovit i režiséra Karla Zemana, ale nevyšlo to. Nicméně pořád to mám v hlavě, třeba se to podaří udělat,“ líčí Toman.

Jeho přednášce aplaudoval zaplněný sál. Konference TEDx v Baťově institutu nabídla o víkendu hned devět řečníků, které spojovalo téma „Co chceš, můžeš“, odkazující na Tomáše Baťu.

„Ohlasy máme výborné, za rok v říjnu bychom určitě rádi uspořádali další ročník. Musíme ale požádat o licenci, která se uděluje vždy na jeden rok,“ řekla za pořadatele Michaela Mitáčková.

Zájem byl ještě větší než 230 účastníků, kvůli přísným kritériím mezi nimi mohla být jen stovka platících.