Tizianův Apollo a Marsyas, nejslavnější obraz na území Zlínského kraje strávil minulou turistickou sezonu v newyorském Metropolitním muzeu. Teď už je ale doma – na zdi obrazárny Arcibiskupského zámku v Kroměříži, který se stejně jako další památky, připravuje na novou návštěvnickou sezonu. Začne v sobotu.
Kdo už zdejší hrady a zámky zná, toho letos stejně překvapí. A kdo je nezná, má se na co těšit. Třeba na rekonstruovaný taneční sál na hradě Buchlov, který poprvé prodlouží prohlídkovou trasu, nebo na mobilního průvodce Květnou zahradou v devíti jazykových mutacích.
K dispozici bude zdarma už v průběhu dubna a nese název Osmero cest do Libosadu. Právě tolik je totiž přístupů do srdce zahrady, k rotundě.
„Celá sezona se ponese v duchu renesance, ke které patří květiny. Proto jsme naplánovali také několik různých květinových výstav,“ řekla mluvčí Národního památkového ústavu Dagmar Šnajdarová.
Třeba zámecké sály v Buchlovicích postupně ozdobí tulipány, růže a chryzantémy.
Mimořádná bude sezona na kroměřížském zámku, kde po dvou letech končí největší restaurátorský zásah za poslední století. Kromě Tiziana se tak na zdi v různých sálech vrátilo dalších 36 obrazů, po nichž zbyla v minulých sezonách jen prázdná místa – stejně jako po 28 kusech nábytku. Některé ničil červotoč, jiné návštěvníci, kteří ulamovali drobné části.
Na největší poklad obrazárny upozorní i výstava nazvaná Pod kůží Marsya. Vytvořili ji z dokumentů a vzpomínek kroměřížského restaurátora Františka Sysla, který by brzy oslavil 90. narozeniny. Tizianovo dílo restauroval v šedesátých letech. Výstava jej ale představí také jako malíře.
Zámek a Podzámecká zahrada letos vstupují po téměř 70 letech do první sezony s původním majitelem. Začátkem roku je stát vrátil církvi. Pro návštěvníky se ale nic nemění.
„Chystáme zpřístupnění dalších prostor a opravy jak v zámku, tak jeho okolí, to je ale plán na příští sezony,“ naznačil mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.
Návštěvníci ochutnají renesanční pokrmy
Jediný hrad ve Zlínském kraji, který není zříceninou, Buchlov, rozšíří jednu z prohlídkových tras o nově zrekonstruovaný taneční sál. Ten mohli návštěvníci vidět už v minulé sezoně, ale jen ti, kteří přijeli v samém závěru.
Po 25 letech, kdy byl uzavřený, ho nyní lidé uvidí v plné kráse. Zdobí ho 14 restaurovaných obrazů rodových portrétů a heraldiky či nábytek datovaný do období manýrismu až raného baroka.
Nosné téma sezony, renesance, se tady ukáže třeba v kuchyni. „Chystáme ochutnávku typických pokrmů z tohoto období,“ potvrdila Šnajdarová.
Unikátní bude už velikonoční víkend, na Bílou sobotu tady odborníci z pražského Náprstkova muzea představí nejnovější informace, které zjistili při zkoumání buchlovské mumie. Ta je na hradě od roku 1837.
V Holešově začne sezona o týden později, na sobotu 7. dubna tady připravili zvláštnost, která v jednom večeru provede zájemce po nejdůležitějších památkách města. Mezi 17. a 22. hodinou mohou vidět interiéry zámku, zámecké kovárny, Šachovy synagogy a Černé kaple.
„Všechny objekty budou za cenu jednoho vstupného a lidé se mohou rozhodnout, zda je projdou sami nebo s průvodci v kostýmech,“ řekl provozní holešovského zámku Martin David.
I v průběhu roku je důvod se na zámek vrátit, třeba kvůli výstavě grafiků ze sdružení umělců Hollar. Po pražském Obecním domě bude Holešov jediným místem v zemi, kde se v takovém rozsahu uskuteční. Grafiky v létě doplní výstava Andyho Warhola, jehož obrazy budou zcela výjimečně v hlavním Velkém sále.
Do jedinečné sezony vstupuje i zřícenina hradu Lukov, který získal prestižní titul Památka roku. V těchto dnech se dokončuje úplně nový prostor, jenž je věnován období renesance. K vidění budou třeba i dobové kostýmy.
