Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tomáš Baťa junior na svůj Zlín nikdy nezapomněl, říká historik Valůšek

  1:20aktualizováno  1:20
První zářijový den roku 2008 zemřel v kanadském Torontu Tomáš Baťa junior, bylo mu 94 let. V jeho rodném Zlíně se tento den konají vzpomínkové akce. Nad tím, jaký je odkaz tohoto muže, se v rozhovoru zamýšlí historik David Valůšek.

Prokázal stejnou houževnatost jako jeho otec, říká o Tomáši Baťovi mladším historik David Valůšek. | foto: Jan Karásek, MAFRA

Příjmení Baťa bude navždy spojeno se Zlínem. Neodmyslitelně k němu patří i Tomáš Baťa junior, přestože polovinu svého života prožil v Kanadě. Podle historika a šéfa zlínského archivu Davida Valůška sehrál svoji "zlínskou" roli před rokem 1989 i po něm. "Prokázal stejnou houževnatost jako jeho otec," říká Valůšek.

Co by si měl obyvatel Zlína z jeho odkazu připomínat?
Především to, že nikdy na město, kde vyrostl, nezapomněl. Často a­rád se do Zlína vracel, a ačkoliv nesplnil nekritická očekávání některých lidí, pro město mnoho udělal.

TOMÁŠ BAŤA MLADŠÍ

Narodil se 14. 9. 1914, zemřel 1. 9. 2008. Česko-kanadský podnikatel, syn legendárního zakladatele firmy Baťa, Tomáše Bati ze Zlína. Podnik řídil od roku 1948 do 80. let. Firma tehdy měla stovku závodů v desítkách zemí celého světa. Založil Nadaci Tomáše Bati a Univerzitu Tomáše Bati sídlící ve Zlíně.

V čem ale spočívá jeho přínos? Obuvnickou továrnu nikdy neřídil. Zakládal a vedl ji jeho otec, pak Jan Antonín Baťa.
Přesto je nutné říci, že navázal v tom nejlepším na práci svého otce. Vždyť vedl několik desetiletí celosvětovou tovární a obchodní síť nesoucí jméno této rodiny. My máme stále tendenci vnímat firmu Baťa jen z našeho malého zlínského rybníčku. Nebylo ale jeho vinou, že musel čtyřicet let působit ze vnější hranou železné opony.

Mohli za to komunisté. Tomáše Baťu juniora, to ale nezlomilo.
Můžeme dokonce říci, že prokázal stejnou houževnatost jako jeho otec, který udržel fabriku i v krizových okamžicích, kdy jí hrozil zánik. Baťa junior byl po válce postaven před podobně těžkou situaci a dokázal i bez zlínského zázemí udržet značku Baťa mezi významnými světovými výrobci obuvi.

Ale vraťme se ještě ke Zlínu. Byl tedy jeho přínos pro město v tom, že značku s ním spojenou propagoval po světě? Nebyl tedy spíš jen logem?
Jeho přínos byl silně limitován čtyřicetiletou césurou, kdy nesměl ani pomyslet na příjezd do republiky. Vážím toho, že nechal pietně opravit vilu svého otce a zřídil v ní Nadaci Tomáše Bati. Později stál u zrodu zlínské univerzity.

Přivítání Tomáše Bati ml. ve Zlíně roku 1989 se účastnil také cestovatel Miroslav Zikmund.

Hrála jeho osobnost roli při sametové revoluci v roce 1989?
Tomáš Baťa junior byl v době lámání režimu obrovským symbolem. Jeho příjezd do republiky byl jedním z klíčových okamžiků, kdy lidé uvěřili, že nastává skutečná změna. Vždyť do země byl vpuštěn člověk, z jehož jména komunisté učinili hlavní ikonu zhoubného kapitalismu. Příjezd do Zlína pak vše ještě znásobil. Zlín tehdy zažil emočně nejsilnější okamžiky v průběhu celé revoluce.

Poté, co euforie opadla, vyvstala otázka, jestli Baťa junior opět převezme obuvnickou továrnu ve Zlíně. Když to neudělal, tak tehdejší Svit po pár letech zkrachoval. Tehdy se spekulovalo o tom, že podnik "nechal padnout", že mu nepomohl, i když mohl. Jak to tehdy bylo?
V tomto směru je jistě zajímavé, jak porevoluční jednání o restituci baťovského majetku vnímal jeden z hlavních tvůrců privatizace Tomáš Ježek. Správně říká, že restituce majetku nepřipadala v úvahu, protože fabrika byla znárodněna před rokem 1948. Ale především je zajímavý jeho postřeh, že syn Tomáše Bati juniora by se o návrat baťovského majetku vůbec nepokoušel a všechny kroky prý činil jen pod tlakem starého pana otce, jehož snahy ovšem sám považoval za sentimentální.

Co z toho vyplývá?
Je tedy patrné, že Tomáš Baťa junior měl zájem o záchranu závodů. A pak se také například málo ví, že firma Baťa má dnes své sídlo pro Českou republiku právě ve Zlíně a je z tohoto titulu zlínskou firmou s největším počtem zaměstnanců.

Existuje u nás či ve světě podobná paralela se Zlínem, který je tak úzce spjat s jedním jménem, tedy příjmením?
Když se řekne Fiat, vybaví se nám Turín, Ford máme automaticky spojený s Detroitem. Přesto si nevybavuji žádnou celosvětově proslulou firmu, která by jako jediná ovládala tak dominantně život téměř čtyřicetitisícového města, jak to známe ze Zlína konce 30. let 20. století.

Tomáš Baťa ml. se v roce 1989 po mnoha letech prošel zlínskou továrnou.

Tomáš Baťa ml. se v roce 1989 po mnoha letech prošel zlínskou továrnou.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.