Každý rok 200 tisíc tun, to je zhruba devadesát nákladních aut denně. A konec za 20 let. Tak by měla vypadat nová plánovaná těžba štěrkopísku mezi Uherským Ostrohem a Moravským Pískem.
Už řadu let ale vyvolává rozporuplné názory mezi laiky i odborníky. Jestli těžba může ovlivnit životní prostředí, by měli úředníci z ministerstva životního prostředí říct do měsíce.
"Pokud vydají nesouhlasné stanovisko, bude to podstatná komplikace," naznačil Pavel Josefus, zástupce soukromé firmy Františka Jampílka z Lázní Toušeň. Právě ta má o těžbu už asi osm let zájem. "Nebude to ale znamenat konec," upozornil.
K tomu, aby firma mohla u Ostrohu těžit štěrkopísek, potřebuje asi 50 hektarů pozemků, ze kterých odveze povrchovou hlínu a pak bude těžit štěrk. Tím vytvoří obrovské jezero. Pozemky už má z větší části vykoupené.
Petici dostalo ministerstvo
Místo plánované těžby je ale částečně součástí takzvaného Bzeneckého komplexu. Tedy místa, kde jsou zdroje podzemních vod, ze kterých vodárny vyrábějí vodu pitnou. A rozesílají ji do mnoha míst.
"To je právě největší problém," upozornila za občanské sdružení Zelená hráz Martina Hýžová. "Toto prameniště pitné vody zásobuje vodovodní kohoutky pro sto třicet tisíc lidí z Hodonínska a je jedním z nejvýznamnějších vodních zdrojů na jižní Moravě," upřesnila.
A podobný názor má podle všeho i řada dalších obyvatel Ostrohu. Za dva týdny se pod nesouhlasnou petici podepsalo přes 12 tisíc lidí. Teď ji mají na stole ministerští úředníci spolu s odbornými posudky i vyjádřením úředníků.
"Otevření štěrkoviště v této lokalitě považujeme za nepřípustné," konstatoval ve svém posudku třeba hydrogeolog Zdeněk Vacek z Holešova.
Podle něj by těžba mohla zhoršit kvalitu vody, její množství i možnosti, jak ji ochránit. Plánované místo navíc stojí v záplavovém území, nově zařazeném jako takzvaná aktivní zóna.
"Podle měření by právě tudy procházely hlavní povodňové vlny," vysvětlila Táňa Vítková z krajského úřadu ve Zlíně.
Spor o posudek
Obyvatelé obcí se bojí i toho, že je bude nadměrně obtěžovat hluk nákladních aut, což může mít podle nich vliv na praskání domů i na okolní přírodu.
Těžařská společnost má názory i posudky zcela odlišné. "Odborné materiály, které máme k dispozici, svědčí o tom, že k ohrožení vodních zdrojů, životního prostředí a ani obyvatel nedojde," konstatoval Josefus.
A zdůraznil, že jejich posudky vypracovala firma, která má s podobnými záležitostmi několikaleté zkušenosti a těžbu hodnotila několik měsíců. Okolí jímacích území, ze kterých vodárny čerpají vodu, navíc nejsou podle něj v pořádku ani dnes.
"Je tam třeba stará štěrkovna, která není nijak zabezpečená," vysvětlil. "Je podivné, že z toho úřady strach nemají a z nás ano," prohlásil.
Ať ministerstvo vydá souhlasné, nebo nesouhlasné stanovisko, spory zřejmě neskončí. Buď bude muset firma zpracovat posudek znovu, což trvá minimálně několik měsíců, nebo začne územní řízení. A v něm budou své námitky znovu uplatňovat obce i úřady.