Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Těžba štěrkopísku ohrozí zdroj pitné vody, bojí se lidé v Ostrohu

  9:39aktualizováno  9:39
Soukromá firma chce u Uherského Ostrohu vytěžit třicetihektarové štěrkopískové jezero. Podle občanského sdružení Zelená hráz tím může ohrozit zdroj pitné vody pro 130 tisíc obyvatel. Nesouhlasnou petici za dva týdny podepsalo dvanáct tisíc lidí.

Rozšíří se u Uherského Ostrohu těžba štěrkopísku o další lokalitu? Ilustrační snímek. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Každý rok 200 tisíc tun, to je zhruba devadesát nákladních aut denně. A konec za 20 let. Tak by měla vypadat nová plánovaná těžba štěrkopísku mezi Uherským Ostrohem a Moravským Pískem.

Už řadu let ale vyvolává rozporuplné názory mezi laiky i odborníky. Jestli těžba může ovlivnit životní prostředí, by měli úředníci z ministerstva životního prostředí říct do měsíce.

"Pokud vydají nesouhlasné stanovisko, bude to podstatná komplikace," naznačil Pavel Josefus, zástupce soukromé firmy Františka Jampílka z Lázní Toušeň. Právě ta má o těžbu už asi osm let zájem. "Nebude to ale znamenat konec," upozornil.

K tomu, aby firma mohla u Ostrohu těžit štěrkopísek, potřebuje asi 50 hektarů pozemků, ze kterých odveze povrchovou hlínu a pak bude těžit štěrk. Tím vytvoří obrovské jezero. Pozemky už má z větší části vykoupené.

Petici dostalo ministerstvo

Místo plánované těžby je ale částečně součástí takzvaného Bzeneckého komplexu. Tedy místa, kde jsou zdroje podzemních vod, ze kterých vodárny vyrábějí vodu pitnou. A rozesílají ji do mnoha míst.

"To je právě největší problém," upozornila za občanské sdružení Zelená hráz Martina Hýžová. "Toto prameniště pitné vody zásobuje vodovodní kohoutky pro sto třicet tisíc lidí z Hodonínska a je jedním z nejvýznamnějších vodních zdrojů na jižní Moravě," upřesnila.

A podobný názor má podle všeho i řada dalších obyvatel Ostrohu. Za dva týdny se pod nesouhlasnou petici podepsalo přes 12 tisíc lidí. Teď ji mají na stole ministerští úředníci spolu s odbornými posudky i vyjádřením úředníků.

"Otevření štěrkoviště v této lokalitě považujeme za nepřípustné," konstatoval ve svém posudku třeba hydrogeolog Zdeněk Vacek z Holešova.

Podle něj by těžba mohla zhoršit kvalitu vody, její množství i možnosti, jak ji ochránit. Plánované místo navíc stojí v záplavovém území, nově zařazeném jako takzvaná aktivní zóna.

"Podle měření by právě tudy procházely hlavní povodňové vlny," vysvětlila Táňa Vítková z krajského úřadu ve Zlíně.

Spor o posudek

Obyvatelé obcí se bojí i toho, že je bude nadměrně obtěžovat hluk nákladních aut, což může mít podle nich vliv na praskání domů i na okolní přírodu.

Těžařská společnost má názory i posudky zcela odlišné. "Odborné materiály, které máme k dispozici, svědčí o tom, že k ohrožení vodních zdrojů, životního prostředí a ani obyvatel nedojde," konstatoval Josefus.

A zdůraznil, že jejich posudky vypracovala firma, která má s podobnými záležitostmi několikaleté zkušenosti a těžbu hodnotila několik měsíců. Okolí jímacích území, ze kterých vodárny čerpají vodu, navíc nejsou podle něj v pořádku ani dnes.

"Je tam třeba stará štěrkovna, která není nijak zabezpečená," vysvětlil. "Je podivné, že z toho úřady strach nemají a z nás ano," prohlásil.

Ať ministerstvo vydá souhlasné, nebo nesouhlasné stanovisko, spory zřejmě neskončí. Buď bude muset firma zpracovat posudek znovu, což trvá minimálně několik měsíců, nebo začne územní řízení. A v něm budou své námitky znovu uplatňovat obce i úřady.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zřícenina hradu Lukov.
Máme otevřeno, hlásí hrad Lukov. Kvůli moru divočáků mu ubylo návštěvníků

V polovině srpna mají v pokladně hradu Lukov na Zlínsku jen polovinu peněz ze vstupného než obvykle. O tom, co stojí za náhlým odlivem návštěvníků, mají jasno...  celý článek

Proměny Květné zahrady si návštěvníci všimnou hned, když projdou vchodem....
Církev si nárokuje i Květnou zahradu v Kroměříži, na stát podala žalobu

O vlastnictví Květné zahrady v Kroměříži rozhodne až soud. Žalobu podalo olomoucké arcibiskupství, stát mu totiž památku patřící na seznam UNESCO při...  celý článek

Dvanáctý ročník historického festivalu Veligrad 2017 (12. srpna 2017).
VIDEO: Jiná přilba? Vyměnit! Nadšenci do Velké Moravy bazírují na detailech

Jak žili, pracovali, jedli, bydleli nebo bojovali lidé v devátém století, vědí už jen historici a archeologové. Spolek Velkomoravané ale dávnou minulost...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.