Na takovou zprávu čekali čtyři měsíce. A před dvěma dny přišla. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa zrušil rozhodnutí o průzkumném území, na kterém se na Valašsku měl z břidlicových vrstev těžit plyn.
Co je břidlicový plyn* Jde o metan uložený v pravěkých vrstvách břidlic a utužených pískovců. * Dobývá se vertikálními a horizontálními vrty z hloubky i víc než dva kilometry. * K uvolnění plynu se využívá hydraulického štěpení hornin pomocí vody, písku a 0,5 % chemikálií. * Těžaři žádají o povolení těžit v lokalitě Trutnovsko, Berounka a Meziříčí. Vládní úředníci na konci loňského roku dali firmě Cuadrilla souhlas s územím na Valašsku, kde by měl začít průzkum. Zatím se nejedná o souhlas s těžbou, ale pouze vytyčeným územím. * Na Valašsku by se případná těžba měla týkat okolí Rožnova pod Radhoštěm, Valašského Meziříčí nebo obce Hutisko-Solanec. |
Spokojené jsou teď obce, ochránci přírody i tisíce lidí. "Předpokládám, že tím je záležitost u konce," prohlásila starostka Rožnova pod Radhoštěm Markéta Blinková.
Úplně pravda to ale zatím není. Chalupa totiž jen řekl, že souhlas s průzkumným územím vydali jeho úředníci nezákonně. "O řízení tak budeme rozhodovat znovu," naznačil mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.
Ministerstvo přidělilo území a zvedla se vlna odporu
Britská firma Cuadrilla chtěla na Valašsku a v okolních regionech zjistit, jestli jde z místních břidlic vytěžit plyn.
Ministerstvo už jí dokonce přidělilo území. Má skoro tisíc kilometrů čtverečních, stovku katastrálních území ve třech krajích a táhne se od Hranic na Moravě přes Rožnov pod Radhoštěm až ke Vsetínu.
Právě Rožnov byl ale jednou z osmi obcí, které proti plánu těžařů na Valašsku protestovaly. Námitky putovaly na ministerstvo i z obcí Hutisko-Solanec, Huslenky, Prostřední Bečva, Mikulůvka nebo Jablůnka.
Mapa území, kde by se v budoucnu mohl těžit plyn.
Pořád roste i počet lidí, kteří na několika místech v kraji podepisují petici namířenou proti průzkumu a těžbě břidlicového plynu. Teď je na ní více než tisíc podpisů.
Všichni se obávají toho, že těžba zdevastuje krajinu. Plánované vrty by totiž měly být hluboké až 4,5 kilometru a používané látky by údajně mohly znečistit podzemní vodu. "Byl by to závažný zásah do přírody. Tady nejsme v Nevadské poušti," upozornil Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody.
Zranitelné Valašsko
Podle odborníků by devastace krajiny nastala ještě dřív, než by se plyn vůbec začal těžit. Tedy už během průzkumu. "Oblast Valašska je natolik zranitelná, že i pokusná těžba na ní může způsobit škody," upozornil ředitel České geologické služby Zdeněk Venera.
Právě tato společnost zpracovala pro ministerstvo posudek, podle kterého je těžba na Valašsku a v okolí riziková a nevhodná.
Těžební společnost sice připouští, že dopady na životní prostředí těžba mít může, ne ale tak velké, jak se v Česku říká. Aktuální rozhodnutí ministra je podle zástupce firmy Cuadrilla Stanislava Benady výsledkem tlaku lobbistů. "Pořád o území máme zájem. Některých míst se ale můžeme vzdát a průzkumné území tak zmenšit," navrhl možné řešení Benada.
Situace může ale skončit úplně jinak. Někteří senátoři připravují návrh zákona, který by v republice těžbu plynu štěpením břidlice úplně zakázal. "Firmy pak nebudou moci těžit," vysvětlil senátor Petr Pakosta.
Ministerstvo životního prostředí navíc chystá vyhlášení moratoria na průzkum těžby břidlicového plynu. Proti těžařům se postavili i hejtmani.
