Odvolejte souhlas s hledáním plynu na Moravě, žádají ministra kritici

Plánovaný průzkum možné těžby plynu z břidlic na pomezí Zlínského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje by mohl brzy dostat trhliny. Poté, co ministr životního prostředí Tomáš Chalupa oznámil, že odvolá souhlas státu s podobným průzkumem na Trutnovsku, je reálné, že zdejší oblast vytipovanou těžaři čeká stejný verdikt.

Takový scénář totiž může nastat po aktuálním rozhodnutí ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, který před několika dny oznámil, že zruší souhlas státu s územím pro těžbu břidlicového plynu na Trutnovsku (o rozhodnutí ministra čtěte zde).

Mapa území, kde by se v budoucnu mohl těžit plyn (pro zobrazení celé mapy klikněte).

Do podobné situace se tudíž může dostat i oblast Valašska. "Pro nás to znamená, že se snad na základě toho přehodnotí i ostatní projekty," předpokládá místostarosta Rožnova pod Radhoštěm Alois Vychodil.

Stát totiž loni dostal na stůl žádosti dvou firem, které v republice chtějí těžit plyn. A to na třech místech. Kromě Valašska také na Trutnovsku a Berounsku.

V posledním případě zatím ministerští úředníci nijak nerozhodli. V ostatních dvou dali souhlas s územím, na kterém by firmy chtěly těžit. Což ale ještě neznamená, že k tomu skutečně dojde.

Má se v Česku těžit plyn z břidlic? Přinese špinavou vodu i peníze

Na Valašsku jde o území, které se táhne od Hranic na Moravě přes Rožnov pod Radhoštěm až ke Vsetínu. Jde o stovku katastrálních území v Moravskoslezském, Zlínském i Olomouckém kraji. Vrty jsou plánované do hloubky 2,5 až 4,5 kilometru.

Plány těžařů ale mají odpůrce. Na Valašsku se ozvali z Rožnova pod Radhoštěm a z obce Hutisko-Solanec. "Jsme zásadně proti," potvrdil starosta Hutiska Vladimír Petružela.

Nejsme v Nevadské poušti, protestují ekologové

Ostatní obce většinou tvrdí, že jim nikdo pořádně nevysvětlil, co těžba vlastně obnáší. Proto právě v pondělí odchází z Valašského Meziříčí do Prahy dopis, ve kterém starostové žádají o informace.

Těžba břidlicového plynu

Břidlicový plyn je metan uložený v pravěkých vrstvách břidlic a utužených pískovců. Dobývá se vertikálními a horizontálními vrty z hloubky i více než 2 kilometry. K uvolnění plynu se využívá hydraulického štěpení hornin pomocí vody, písku a 0,5 % chemikálií.

Těžaři žádají ministerstvo o povolení těžit v lokalitě nazvané Trutnovsko, Berounka a Meziříčí.

Vládní úředníci na konci loňského roku dali firmě Cuadrilla souhlas s územím na Valašsku, kde by měl začít průzkum. V tuto chvíli se nejedná o souhlas s těžbou, ale pouze s vytyčením území.

Na Valašsku by se případná těžba měla týkat okolí Rožnova pod Radhoštěm, Valašského Meziříčí nebo obce Hutisko-Solanec.

Těžba se pochopitelně nelíbí ani ekologům a ochráncům přírody. "Nejsme v Nevadské poušti. Tam je ta technologie možná použitelná, ale nám tady tečou řeky a může dojít k poškození spodních vod," varuje ekolog Milan Orálek.

Právě kvůli námitkám starostů ještě není souhlas ministerstva pravomocný. Takzvaná rozkladová komise teď bude připomínky posuzovat. "Konkrétně by se k tomu měla dostat v květnu," uvedl Petr Kučera z tiskového oddělení ministerstva.

Jasno by ale mohlo být i dříve. Aktuální rozhodnutí ministra životního prostředí o oblasti Trutnovsko totiž celou anabázi s povolením těžby vrací na začátek. Nespokojení starostové nebo ochrana přírody by poté už měli mít větší váhu.

Trutnovsko bude precedens, řekl ministr Chalupa

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa

Stejně by to mělo dopadnout i na Valašsku. Alespoň místní si to myslí. A naznačil to i sám ministr. "Rozhodnutí o Trutnovsku musí být precizní, protože to vytváří precedens pro budoucnost," konstatoval ministr Chalupa v rozhovoru pro MF DNES.

Pokud ministerstvo rozhodne v případě Valašska jinak, místní to zřejmě nenechají jen tak. Občanská sdružení by pak podala stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. "Přece není možné, aby ministerstvo rozhodlo ve dvou stejných případech odlišně," vysvětlil Orálek.

O plyn na Valašsku má zájem britská firma Cuadrilla. Chce oslabit vliv Ruska, největšího dodavatele plynu do Evropy. "Když zjistíme, jestli tady máme ložiska plynu, budeme méně závislí," upozornil poradce firmy a odborník na geologii Stanislav Benada. Sám říká, že těžba plynu může mít dopady na životní prostředí. "Diskuse, která se kolem toho na veřejnosti vede, ale dopady spíš démonizuje," upozornil.

Využití nových zdrojů energie navíc podle něj může zvýšit zaměstnanost lidí v regionu a peníze přinese i obcím, kterých by se těžba dotkla. Poslední rozhodnutí ministra ale plány těžařů zřejmě příliš nezmění. "Určitě to není důvod utéct nebo to vzdát," dodal Benada.