Jsou to dvě věci, které nejdou dohromady. Zlínský kraj se chce více otevírat zahraničním turistům. Pokud sem však cizinec zavítá, má velké problémy se dorozumět.
Test MF DNES jasně ukázal, že lidé pracující v cestovních ruchu angličtinou často nevládnou, nebo se ostýchají mezinárodním jazykem hovořit.
Počet hostů ve Zlínském kraji za rok 2014Češi 483 656 (83 %) Cizinci celkem 96 427 (17 %):
Zdroj: Centrála cestovního ruchu Východní Moravy |
„Alespoň základy angličtiny jistě umí spousta lidí, ale často se bojí ji použít,“ myslí si ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy Dana Daňová.
Podle ní jsou v nejatraktivnějších turistických místech v kraji schopni zahraničním zájemcům informace předat, případně zajistit průvodce, v ostatních službách (hotely, doprava) je to ale horší. Výsledek testu ji proto nepřekvapil.
„V tomto ohledu máme rezervy, ale týká se to služeb v celé republice,“ míní Daňová.
Příčiny vidí v tom, že v kraji cílí především na domácí turisty, jelikož zahraničních je výrazně méně než tuzemských.
„Zahraniční host je přitom lukrativní, více utratí a stráví tady delší dobu,“ zmiňuje Daňová.
Turista má svou návštěvu začít v infocentru
Jenže cizinec, který se přijede na na východ Moravy rekreovat a spoléhá, že si s místními vše v angličtině vysvětlí, bude často nemile zaskočen.
Během testu MF DNES se figurantovi například ve Zlíně nepovedlo koupit ani lístek na hromadnou dopravu. S prodavačkou v okénku se nedomluvil ani pomocí gestikulace, instrukce v cizím jazyce nikde nenašel.
Podle mluvčího zlínského magistrátu Zdeňka Dvořáka je přitom krajské město na cizince připraveno.
„Máme řadu cizojazyčných materiálů, turistické brožury, vícejazyčný web,“ vypočítává.
Cestovatel však musí vědět, kde tyto informace získat a zorientovat se pro něho není snadné.
„Počítáme s tím, že se bude chovat stejně, jako bychom se chovali my při návštěvě nějakého zahraničního města. Tedy nejprve si najde infocentrum a tam se dozví vše potřebné,“ říká Dvořák.
Právě informační centra ve městech uspěla v testu na výbornou. Je to i tím, že zaměstnanci musejí splňovat přísná kritéria, mezi které patří také znalost angličtiny. Pracovníci ostatních služeb však běžně cizí řečí mluvit nemusejí, proto mívají nedostatky.
Zoo Zlín spoléhá na anglický web a psané průvodce
Zlínská zoologická zahrada je sice nejvyhledávanějším turistickým místem na Moravě, ale drtivou většinu návštěvníků tvoří Češi.
Zoo proto zatím spoléhá na anglické webové stránky a připravuje novou edici psaného anglického průvodce.
„Neležíme blízko u hranic. Kdyby to bylo jinak a jezdilo k nám podstatně víc cizinců, určitě bychom se více zaměřili na servis v cizím jazyce,“ říká vedoucí marketingu zlínské zoo Romana Bujáčková.
I když ani památky v hojně navštěvované Kroměříži nedopadly v jazykovém testu nejlépe, kastelán Arcibiskupského zámku Martin Krčma se domnívá, že poslední roky se situace výrazně zlepšila.
„Za šest let, co tady dělám kastelána, vnímám výrazný pokrok. Turista se u nás dobře dorozumí, i když stále máme slabinu na pokladnách, kde naši lidé umí jazyk tak půl na půl,“ míní Krčma.
Čeká pracovníky služeb jazykové vzdělávání?
Nejvíce prý pomáhá vzájemná spolupráce služeb v turistickém ruchu.
„Třeba podle toho, co se od turistů dozvíme, dáváme podněty jednotlivým hotelům ke zlepšení.“
Dana Daňová věří, že další zkvalitnění jazykové vybavenosti by mohlo přinést systematické vzdělávání pracovníků služeb. „Hodně o tom mluvíme, uvidíme, zda to bude možné.“
Anebo je také možné, že problém se vyřeší sám od sebe.
„Do oblasti cestovního ruchu přichází spousta mladých lidí, kteří jazyky vládnou lépe. A pokud k nám začne jezdit cizinců více, služby se tomu budou muset přizpůsobit,“ dodává šéfka Centrály cestovního ruchu.
