„Během stavby jsme z toho měli trochu těžkou hlavu, protože se muselo vrtat hlouběji, než se předpokládalo, ale podařilo se to,“ oddychl si starosta Jaroslav Němec.
Vrtné soupravy se měly podle plánu zastavit v hloubce 75 metrů, ve skutečnosti jsou o pět metrů hlubší, aby měla čerpadla požadovaný výkon.
Pracovalo se v prostorách školního hřiště. Ačkoliv se systém budoval během loňského podzimu, do ostrého provozu jej pustili teprve před pár dny.
„Čerpadly topíme zhruba týden a zatím hledáme optimální nastavení. Teplo ale máme,“ uvedl ředitel školy Oldřich Gejda.
Sedmiletá návratnost investice
Kromě nového systému topení se měnila a zateplovala i fasáda budovy. Akce vyšla na 28 milionů korun, z toho 19 milionů získalo město z dotací.
Přestože jde o jeden z nejlevnějších způsobů vytápění, návratnost investice je zhruba sedm let. Jestli město v budoucnu převede na vytápění obnovitelnými zdroji energie všechny své školy, jasné není.
Oskol nyní bude sloužit jako ověřovací projekt a kroměřížská radnice počká na reálné zkušenosti.
„Nebráním se tomu, ale přece jen jsou to značně zvýšené finanční náklady,“ naznačil Němec.
Základní škola Oskol má v tomto školním roce 522 žáků v běžných, sportovních i speciálních třídách. Nabízí výuku uzpůsobenou dětem s logopedickými vadami či dyslexií, jako první v regionu loni v září otevřela také alternativní třídu Montessori.
