Taneční mistr Aleš Mědílek.

Taneční mistr Aleš Mědílek. | foto: MAFRA

Největší prohřešek? Přijít na ples pozdě, říká taneční mistr Mědílek

  • 4
Nad plesy, jejich proměnami v čase a také nad tím, jak se liší dnešní mladí od svých rodičů, se zamýšlí majitel zavedené zlínské taneční školy Aleš Mědílek. Je pokračovatelem rodinného podniku, který založili už v roce 1948 jeho rodiče Augustin a Annamarie.

Mladí lidé jsou zvyklí přijít na ples hodinu před půlnocí a chtějí se bavit do rána. To je podle zlínského tanečního mistra Aleše Mědílka jeden z největších prohřešků proti plesové etiketě.

„Ples je společenská událost, a tak by se k němu mělo přistupovat,“ říká Mědílek.

Změnila se výrazně v průběhu let plesová zábava?
Prakticky ne. Liší se způsob oblékání, možná program, ale stejně vždy nejvíc záleží na tom, jací lidé přijdou. Když se chtějí bavit, ples bude mít úspěch. Pokud se sejdou studení čumáci, kteří chtějí, aby je bavil někdo jiný, je to pro pořadatele těžké.

Taneční kurzy pořádáte nejen ve Zlíně, ale jezdíte také do okolních měst. Jak jsme na tom ve Zlínském kraji s citem pro společenský oděv a etiketu?
Když přijde na parket mladík v obleku a na nohou má tenisky, je to obvykle výstřelek inspirovaný nějakou celebritou. Co je horší, když pořádáme plesy na závěr tanečních, že děti přijdou ve společenském oděvu a patřičně se i chovají, zato rodiče, kteří je doprovázejí, jako by zrovna přišli z práce. S rodinou to přitom všechno souvisí. S etiketou se to má podobně.

Jak to myslíte?
To by bylo hodně dlouhé povídání. (smích) Pokud mám srovnat dnešní náctileté a jejich rodiče, je to rozdíl. Dnes jsou děti mnohem víc suverénní, často neznají hranice, co si ještě dovolit mohou, a co už ne. Nakonec si ale vždycky dají říct a nějak je do těch mantinelů srovnáme. Jejich rodiče byli jiní, jinak vychovávaní, víc ctili autority. Jenomže otázka, jak a jestli vůbec budou mladí lidé společenské chování dodržovat a rozvíjet, záleží především na tom, jestli je k tomu někdo vede v rodině.

Jaké jsou největší prohřešky účastníků plesu?
Nectí začátek. Říkají si, že je jedno, kdy přijdou, ale pokud pořadatel neví, kdy a kolik lidí se dostaví, rozjet zábavu je prakticky nemožné. Hlavně mladí jsou zvyklí chodit hodinu dvě před půlnocí a pak se chtějí bavit do rána. Ples zkrátka je společenskou událostí, a tak by se k němu mělo i přistupovat a člověk by se měl trochu připravit. A upravit.

Podle čeho vybrat ples, který mě bude bavit?
Ve Zlíně jsou pěkné plesy, v okolí zase možná srdečnější, menší. Liší se atmosférou, záleží na tom, jestli tam jdete ve společnosti známých. Program je především o dobrém nápadu. Nabízí se různě laděné večery, zpestření jsou retro plesy, mezi kterými můžete vybírat od třicátých po osmdesátá léta. Hodně záleží i na kapele, jak dokáže strhnout. Vesměs jsou pořadatelé dobře připravení, žádný programový exces, který by mě vyděsil, si nevybavuji. Zase jsme ale u lidí. Pokud se nejdou předvádět, ale bavit, dopadne to dobře.