Soutěž o „najlepší starostovskú slivovicu“ je neoficiálním mistrovstvím...

Soutěž o „najlepší starostovskú slivovicu“ je neoficiálním mistrovstvím Valašska, které je pálenkou z trnek proslulé. | foto: www.valasskeklobouky.cz

Loni zažila Morava slivovicovou bídu, letos by švestek mělo být dost

  • 3
Po loňském špatném roce by letos mělo být víc švestek a tedy i slivovice. Stromy jsou obsypané květy a pomalu se jich zbavují. Zahrozit však můžou mrazíky či kroupy.

Když chce Vlastimil Petrák ze Zlína pohostit své přátele, musí jim nabídnout pálenky z hrušek či jablek. Těch má z loňska ještě hodně. Na rozdíl do klasické slivovice ze švestek, které minulý rok nevypálil ani kapku.

„Na stromech viselo pár plodů, nemělo smysl je třepat. Zato letos to vypadá skvěle,“ naznačil Petrák.

Stromy jsou bílé, květy opylují včely, počasí ovoci přeje. „Pokud vše dopadne dobře, mohl bych mít zase kolem deseti metráků kvasu, což by bylo skvělé,“ přeje si Petrák.

Situace ohledně švestek zatím vypadá dobře v celém Zlínském kraji. Přestože se počasí často mění, stromům to nevadí. Nepřicházejí totiž extrémní deště, sucha či vichry.

Ovšem vyhráno ještě zdaleka není. Pěstitele straší hlavně tento týden, kdy mají svátek ledoví muži – Pankrác, Servác a Bonifác. Stačí, aby bylo jednu noc výrazněji pod nulou a mrazík nadějnou úrodu nenávratně zničí.

„Malé plůdky velikosti špendlíkové hlavičky zčernají a spadnou. Před pár lety nám mrazíky zničily velkou část úrody,“ připomněl výrobně-technický ředitel vizovické likérky Rudolf Jelínek Jiří Koňařík.

Letní ideál? Střídání deště a slunce, pak teplo a sucho

Pěstitel Jiří Martiš ze Vsetína zase doporučuje během květu postřik proti pilatce švestkové a moniliovému úžehu. Pilatka je muška, která dokáže zničit celou úrodu. Úžeh má podobné „schopnosti“.

„Při postřiku nesmí foukat vítr, pršet ani létat včely. Ideální je to navečer,“ upozornil Martiš.

Nástrah je ještě víc: kdykoliv může přijít krupobití a v červnu či červenci, když mají růst plody, sucho.

„Ideální je, když se v tuto dobu střídá deštivé počasí se slunečným. V srpnu a září by pak mělo být sucho a teplo, aby plody dobře dozrály,“ přiblížil Koňařík.

Když je při dozrávání hezky, plody získají krásnou barvu a především cukr ze slunce, takže se z nich potom vypálí víc slivovice.

„Když prší a pak je horko, tak plody nabírají vodu, těžknou a padají,“ upozornil páleničář Petr Vincour ze slavičínské pěstitelské pálenice Hrádek.

Cena slivovice? Po známosti za tři až čtyři stovky

Loni to bylo právě tak, takže třeba likérka Rudolf Jelínek přišla o třetinu úrody. A to dopadla ještě dobře, původně to vypadalo na pokles o polovinu (o loňské švestkové úrodě čtěte zde). Pokud bude počasí nakloněné pěstitelům příznivě, mohla by likérka na svahu ve Vizovicích sklidit 500 až 600 tun švestek.

„První krok dopadl dobře. Uvidíme, jak se vydaří další,“ říká opatrně Koňařík.

Třetinu úrody musel minulý rok oželet také Martiš, takže i on se raduje zatím velmi obezřetně.

„Až bude slivovice dělat korálky v demižoně, tak můžeme říct, že bude letošní sezona lepší. Zatím vypadá ‚pouze‘ velmi nadějně,“ připomněl.

Zkušení pěstitelé vědí, že dobrá úroda bývá zpravidla každý druhý rok. Jednu sezonu nepřeje počasí nebo si stromy musí odpočinout, ta následující pak bývá skvělá. A loni byl hodně špatný rok: v roce 2013 byly totiž stromy obsypané plody, vysílily se a některé i pod tíhou plodů polámaly.

Přes podzim a zimu sice regenerovaly, ale nebyly na jaře v dobrém stavu. Minulý rok moc plodů nedaly, takže jsou letos plné síly.

„Ještě že je možné v horší roky vypálit kořalku z jablek či hrušek. Když se podaří, bývá skvělá,“ říká ze zkušenosti Petrák.

Ať už bude úroda švestek dobrá, či ne, cena slivovice by se měnit neměla. Po známosti ji lze pořídit v rozmezí za 300 až 400 korun za litr. V případě likérky Rudolf Jelínek tvoří cena ovoce jen zlomek výrobních nákladů.