Cestování stopem si vybral záměrně.
„Přijde mi to zajímavější než jen objíždět turistické cíle. Lépe tak poznám místní obyvatele a je to daleko větší dobrodružství,“ říká.
A to se mu potvrdilo v podobě nespočtu zážitků. Nejsilnější dojem měl ze setkání s dívkou patřící mezi Sámy, což je nejstarší etnická skupina žijící v Laponsku.
„Vyprávěla mi příběhy o jejich kultuře, která je ve Skandinávii minoritní. Běžní obyvatelé se na ně dívají s despektem a nesnášejí je,“ vybavuje si.
Pro spoustu řidičů byla jeho story překvapením. „Vím o lidech, kteří na Nordkapp jezdí na kole přes celé Norsko. Ale stopování je dnes už dost neobvyklé,“ podotkl Koutný.
Během cesty přespával hlavně v přírodě.
„Měl jsem s sebou přístřešek bez podlahy, který vážil jen 600 gramů. Zvolil jsem ultralehkou výbavu. Párkrát mě ubytovali řidiči, které jsem zastavil. A stalo se mi, že jsem ve Švédsku pospával na lavičce a ve čtyři ráno mě vzbudila nějaká dívka a nabídla mi nocleh,“ říká.
„Máma měla strach, ale táta je podobný blázen jako já“
Ubytování v hotelu si zaplatil jen v přístavu Narvik, kam dorazil totálně promáčený a unavený.
„Měl jsem těžkou krizi. Pršelo, teplota spadla na pět stupňů Celsia a měl jsem za sebou pětadvacetikilometrový pochod,“ vysvětluje Koutný.
Byl to pro něj největší výdaj. Celkem ho totiž tento výlet vyšel na neuvěřitelné 3 000 korun.
„Měl jsem s sebou sušené a sójové maso, vločky, jedl jsem i proteinový prášek,“ popisuje.
Není divu, že za zmíněný měsíc shodil kolem deseti kilo.
„Máma o mě měla strach, ale táta je podobný blázen jako já. Doufám, že příště mi vyjde výlet na Nový Zéland nebo Island,“ plánuje.
