Stabilní a fungující připojení na internet. To je – samozřejmě kromě dobrých studijních výsledků – jediná věc, kterou budou potřebovat budoucí absolventi střední školy v Březové. Fyzicky přitom mohou být na opačné polokouli nebo třeba ze zdravotních důvodů upoutaní na lůžko.
V malé obci se zhruba 1100 obyvateli, která leží v kopcích na hranici se Slovenskem, se totiž rodí celorepublikový unikát. „Od září otevřeme kombinované lyceum s humanitním i technickým zaměřením,“ uvedl Ludvík Zimčík, ředitel Základní a mateřské školy v Březové.
Hlásí se dcera diplomata, nadějný sportovec i autista
Jde o maturitní třídu pro 120 studentů. Podle Zimčíka ale zájem kapacitu ještě převýší. Sám ví o mnoha zájemcích. Na otevření školy netrpělivě čeká například nadějný tenista, který studium odkládá kvůli sportovní kariéře. Hlásit se bude i dcera diplomata, která je s rodiči dlouhodobě v zahraničí, ale chce tuzemskou maturitu.
Děti doma rozvrh neřeší, učí se od ránaDětí, které se místo ve škole učí doma s rodiči, stále přibývá. Zatím poslední dostupná mapa domácích škol eviduje ve Zlínském kraji 14 zavedených a 17 plánovaných domácích škol. Větší boom zažívají Čechy, potažmo Praha, kraje na Moravě jsou spíše konzervativnější. Obecně pak platí, že více domácích žáků je ve velkých městech. Dítě musí projít klasickým zápisem. Úskalí je v tom, že ne každá škola má připravené materiály a systém konzultací. Na dítě doma navíc dostane jen čtvrtinu částky, kterou má na běžného žáka. Výhodou je, že nemusí jít o spádovou školu. Rodič se může k domácímu vzdělávání přihlásit kdekoliv, jen by měl počítat s tím, že dítě dvakrát do roka poveze k přezkoušení. A jen minimum škol smí zastřešit domácí vzdělávání pro druhý stupeň základní školy. Zkušenost s domácím vzděláváním mají manželé Mamicovi z Tlumačova. Rozhodli se pro ně v době, kdy měl syn nastoupit do třetí třídy a dcerka do první. „Syn je přímý a pravdomluvný a vadily mu takové ty dětské záludnosti, kdy se řeší, kdo s kým smí kamarádit,“ vzpomínala maminka Markéta Mamicová. Začátky nijak složité nebyly, rodiče vycházeli z učebnic a materiálů na webu základní školy. Rozdělili učivo na měsíce, aby děti věděly, co zhruba mají zvládnout. A pak nastavili jednoduché pravidlo. „Děti vstanou, nasnídají se – a začnou se školou,“ popsala Mamicová. Dnes třeťačka a páťák pracují téměř samostatně. Materiálů, na kterých mohou procvičovat třeba násobilku nebo vyjmenovaná slova, je k dispozici spousta. Co je potřeba, to jim máma vysvětlí, řadu věcí ale přirozeně vnímají v okolí. Rozvrh ani hodiny neřeší. „Často pracují dvě hodiny v kuse a pak si teprve udělají přestávku,“ líčí Mamicová. Domácí škola ale nevyhovuje každému. „Domlouváme, že by děti chodily do klasické školy aspoň dva dny týdně, aby měly kontakt s ostatními. V blízkosti žádné nebydlí a mám pocit, že kroužky nestačí,“ poznamenala jiná maminka. |
Přihlášku pošle i deváťák Michal, který se potýká s jednou z poruch autistického spektra a poslední tři roky absolvuje domácí vzdělávání právě v Březové.
V praxi to znamená, že jej doma vyučují rodiče. Dvakrát do týdne mu platí individuální hodiny s učitelkami češtiny a matematiky, to však spíš proto, aby si od sebe navzájem oddechli. Vždy na konci pololetí ho pak doprovodí do Březové na přezkoušení.
„Do šesté třídy byl v běžné základní škole, kde ho ale spolužáci šikanovali. Už to nebylo únosné, teď je naprosto spokojený,“ říká Michalova maminka.
O kolektiv vrstevníků její syn nepřichází díky koníčkům. Věnuje se horolezectví, fotografii, rád včelaří. V otevření střední školy rodiče úpěnlivě doufali dva roky, dobrá zpráva přišla na poslední chvíli.
Přihlášku lze podat do 1. března
V Březové se na domácí vzdělávání specializují už od roku 2008, kdy přijali do základní školy prvních sedm žáků. O pět let později jich bylo 90 a za další pětiletku 601. Aktuální stav je 689 žáků od prvního do devátého ročníku, z nich 68 žije v cizině.
Materiály, podle kterých se děti doma učí, i systém on-line konzultací s učiteli pro základní školu mají dokonale propracované a stejný princip použili při přípravě střední školy. Ta bude mít svá specifika.
Učitelé dopředu jasně formulovali, co se bude ve kterém ročníku učit, a převedli to do on-line podoby. Podklady obnáší množství textů, audio a videosoubory nebo testy, které se samy vyhodnotí. Pro představu – třeba v češtině si student nejprve pustí video, na kterém kantor vysvětlí učivo. A protože na střední škole je čeština především o literatuře, odkáže na konkrétního autora a knihu. Pak student vyplní test a nabídnou se mu odkazy na další související knihy.
Několik hodin týdně bude vyhrazeno konzultacím s učitelem. Uskutečnit se mohou přes internetový komunikátor, mail či telefonicky. Časy budou dopředu vypsané, s učitelem bude souběžně v kontaktu několikačlenná skupina studentů.
Podmínkou přijetí na první alternativní střední školu budou klasické státní přijímačky z češtiny a matematiky. Letos se konají ve dvou termínech, 12. a 19. dubna, počítá se lepší z výsledků.
Na odevzdání přihlášky už mnoho času nezbývá, nejzazší termín je 1. března.
Škola v Březové usilovala o povolení středního stupně školy několik let. Ačkoliv se opírá o existující národní Strategii digitálního vzdělávání, zelenou mu dalo až nové vedení Zlínského kraje, které vzešlo z voleb loni na podzim.
„Je logické, že žáci, kteří tady absolvovali domácí vzdělávání na základní škole, chtějí mít možnost pokračovat dál,“ uvedl krajský radní pro školství Petr Gazdík. „Taková střední škola posune vzdělávání v kraji. Systém se bude v budoucnu výrazně měnit a je velmi pravděpodobné, že se budou více uplatňovat alternativní směry,“ dodal politik.
Školu v příhraniční obci zachránili před zrušením žáci z ciziny (více zde):
