Politická angažovanost lidem ve Zlínském kraji neschází, málokdo je ale ochoten kvůli veřejné činnosti vstoupit do strany. Partajnictví se dnes nenosí, což souvisí i s tím, že lidé stranám nedůvěřují, ať už jsou levicové, či pravicové. A pomalu je opouštějí.
„Znám řadu solidních občanů, kteří by mohli zastávat význačnou funkci, ale odmítají do strany vstoupit. Nechtějí si kazit reputaci,“ myslí si krajský místopředseda Strany práv občanů a náměstek hejtmana Lubomír Nečas.
„Strany mají dnes špatnou pověst,“ doplnil.
Jeho partaj zažila největší zájem o vstup před dvěma lety, když její čestný předseda Miloš Zeman kandidoval na prezidenta. Dnes se do ní nikdo nehrne.
Strana má ve Zlíně jen 27 členů. Ve Zlínském kraji sice žije řada jejích příznivců, počítají se na desítky, na ty se však nemůže stoprocentně spolehnout.
„Když máte málo členů, tak vám fyzicky scházejí lidé, kteří můžou pomoci v předvolební kampani,“ podotkl Nečas.
Podobné zkušenosti mají i na druhé straně politického spektra.
„Je pravda, že se lidem do politiky příliš nechce. Někteří se o ni zajímají, ale raději zůstávají jen podporovateli,“ reagoval Robert Hamrla, který řídí zlínskou buňku TOP 09, jejíž členskou průkazku vlastní 38 lidí.
V celém kraji má strana 135 členů, což je o třicet méně než před dvěma lety.
Straníkem není ani zlínský primátor
Podobný pokles zažívají i další partaje. Nevyhýbá se ani KDU-ČSL, která má v regionu tradičně nejpočetnější základnu. Za poslední necelé dva roky se jí početně zmenšila o zhruba dvě stovky „duší“.
„Tento stav nás netěší. Ale úbytek je přirozený, protože máme přestárlé členy,“ nastínil krajský předseda lidovců Jiří Stodůlka.
„My, co tady předsedáme, jezdíme jen po pohřbech. Naštěstí přicházejí i mladí lidovci,“ doplnil s tím, že KDU-ČSL má i své podporovatele.
Sympatizanti však stranám podle politologa Karla Kouby z Univerzity Hradec Králové velký užitek nepřinášejí. Odliv členů vnímá jako očekávaný, ale velmi nepříznivý jev.
„Důvěra ve strany šla dolů. Být straníkem bylo v minulém režimu chápáno negativně, teď je to ale ještě horší. Poptávka je po manažerech, ne politicích,“ řekl Kouba.
O tom, že se lidem do stran opravdu nechce, výmluvně svědčí příklad zlínského primátora Miroslava Adámka, který vede město už druhé volební období jako nestraník, který kandidoval za hnutí STAN.
„Souhlasí s našimi cíli, ale udržuje si i nezávislost,“ naznačil tajemník krajské organizace STAN Zdeněk Hověžák.
Hnutí má ve Zlíně pouhé dva členy (v kraji 11) a je až paradoxní, že loni tady v komunálních volbách získalo přes 30 procent hlasů. Po nich dostalo tři nové přihlášky, před volbami ale pět členů odešlo.
Po převratu bylo komunistů přes 20 tisíc, teď dva a půl tisíce
Odliv zažívají i další partaje včetně ČSSD, kde je jen mírný, a KSČM. U ní je to stejně jako u lidovců dáno hlavně stárnutím a umíráním členů.
Komunistů ve Zlínském kraji za poslední dva roky ubylo vůbec nejvíc, téměř pět set. Přesto mají pořád druhou nejpočetnější základnu v kraji (přes dva a půl tisíce členů) a ve Zlíně jsou s 350 členy jasně první.
„Vždycky jsme měli silnou členskou základnu, po převratu bylo v regionu přes 20 tisíc straníků,“ připomněla předsedkyně Okresního výboru KSČM ve Zlíně Dagmar Butnikošarovská.
Od roku 1990 ke komunistům v kraji vstoupilo asi 100 lidí, další desítky je podporují jako sympatizanti.
ODS se s úbytkem potýká už druhým rokem, za poslední čtyři roky ji v kraji opustilo skoro 600 lidí. Ve Zlíně, kde vyhrávala suverénně volby, dnes není ani v zastupitelstvu a má jen 73 členů. Přitom dříve jich mívala i kolem dvou set.
„I letos bude odliv pokračovat. Počet se může zastavit na úrovni 60 až 65 lidí,“ odhadl předseda zlínské ODS Miroslav Chalánek, který však na jaře ve funkci skončí.
„Stranictví se dnes nenosí. Věřím ale, že čas politických stran zase přijde. Proč? Třeba proto, že v hnutích nejsou zaručeny demokratické postupy,“ míní Chalánek.
V ANO projde sítem 70 procent zájemců
Právě hnutí ANO působí jako výjimka, protože je pořád v kurzu. Kdyby nemělo tak přísné podmínky pro vstup, aby ho jako výtah k moci nevyužívali kariéristé, mělo by ve Zlínském kraji více než 159 členů a ve Zlíně 25.
„Za půl roku nás může být ve Zlíně 75. Zhruba sedmdesát procent zájemců projde sítem výběru, které tvoří dotazník a pohovory,“ přiblížil šéf zlínské buňky ANO a městský radní Dalibor Stříbný.
Hnutí Andreje Babiše mělo však ve Zlíně velké potíže před loňskými komunálními volbami, kdy jeho kandidátku opustilo šest lidí (více zde).
„Dostali se k nám lidé, jejichž úmysly nebyly úplně čisté,“ tvrdí Stříbný.
Kandidáti, kteří odešli, ale mluví o nedemokratických praktikách a diktátu z Prahy. Ostatně ani zlínský lídr ANO Patrik Kamas nevzešel z primárek, ale byl dosazen vedením hnutí.
Úsvit Tomia Okamury nemá ve Zlínském kraji stále žádného člena, napočítal však 75 příznivců. Před pár dny však uskupení potkalo rozštěpení a jeho budoucnost je značně nejistá. Jedním z důvodů byla právě stagnace počtu členů, kterých je už delší dobu v celé zemi jen devět.
„Neumožnili jsme spoustě lidí, aby k nám vstoupili. Teď je ale na čase, aby se to změnilo,“ nastínil mluvčí Úsvitu Jan Zilvar.
| podzim 2013 | zima 2015 | |
|---|---|---|
| KDU-ČSL | 3 700 | 3 463 |
| KSČM | 3 240 | 2 760 |
| ČSSD | 950 | 935 |
| ODS | 844 | 734 |
| SPOZ | 239 | 217 |
| TOP 09 | 148 | 135 |
| ANO | 42 | 159 |
| STAN | 6 | 11 |
| Úsvit | 0 | 0 |
| Zdroj: sekretariáty stran | ||
