Součástí soláňské naučné stezky a galerie v přírodě jsou dřevěné sochy nesoucí mimo jiné názvy jako Sedící ogar, Zbojník nebo Tančící Valach. Návštěvníkům se představily poprvé loni před prázdninami.
"Prostor Soláně a Velkých Karlovic by se stal naprosto jedinečným v zemi a možná i vůbec nenapodobitelným. Jde o otevřený prostor, do galerií v přírodě mají přístup všichni," upozornil architekt Jiří Kotásek, předseda Sdružení pro rozvoj Soláně.
Právě on s myšlenkou vytvořit naučnou stezku a galerii v přírodě přišel a je i autorem Informačního centra Zvonice na Soláni. Dřevořezby a prvky valašské krajiny přilákaly na vrch za uplynulé léto desítky tisíc návštěvníků.
S myšlenkou vytvořit naučnou stezku a galerii v přírodě přišel architekt Jiří Kotásek (na snímku vlevo). Dřevořezby a valašské prvky umístěné na Soláni přilákaly za uplynulé léto desítky tisíc návštěvníků.
"Návštěvnost se zvyšuje, galerie v přírodě přitáhla tisíce lidí. Vidíme to každý den. Turisté jdou na procházku a je to pro ně příjemné zpestření," vylíčila Alena Vašutová, vedoucí Informačního centra Zvonice na Soláni.
Sochy lemují zhruba pětikilometrovou trasu
Kopec Soláň navštívilo loni asi 80 tisíc lidí. Přímo Zvonicí prošlo celkem 40 tisíc lidí. "Je to tady moc hezké. Fotíme si sochy řezbářů z Valašska a navštívili jsme i Zvonici. Jednu sochu dokonce dělal jeden můj kamarád," řekl například František Tvarůžek ze Vsetína, který na Soláň vyjel o víkendu se svou manželkou.
Sdružení pro rozvoj Soláně chtělo tímto způsobem upozornit na život, kulturu a tradice Valašska. Také proto sochy umělci vytvořili ze dřeva, materiálu, který je tváří Valašska. Některé byly navíc vytvořeny podle návrhů jednoho z nejvýznamnějších slovenských sochařů světového jména Vladimíra Kompánka.
Sochy lemují turistickou trasu v délce asi pěti kilometrů, na které je deset zastavení. "Ke každému zastavení a výtvarnému dílu se váže nějaká legenda," naznačil Kotásek.
"Soláň je Olympem valašského umění, tady žili a tvořili významní malíři Valašska Alois Schneiderka, Karel Hofman, František Podešva nebo Jan Kobzáň. Za nimi jezdily významné osobnosti kulturního života jako bratři Křičkové, Leoš Janáček, spisovatelé a herci. Je tu obrovská tradice," dodal.
Další sochy se objeví v údolí Pluskovce
Teď se Sdružení pro rozvoj Soláně zaměří na nedaleké údolí Pluskovce ve Velkých Karlovicích. "Spolupracujeme s místním muzeem, které je naším partnerem při pořádání akce Malířské cesty na Soláni. Dohodli jsme se, že podobnou naučnou stezku a galerii v přírodě vytvoříme i zde," uvedl Kotásek.
Vrch SoláňJeden z největších přírodních turistických magnetů Zlínského kraje. Z jedné strany se otevírá pohled na hřebeny Javorníků, z druhé Radhošť a Beskydy až po Lysou horu. Kopec měří 860 metrů a je výjimečný právě spojením kulturního života s turistikou a sportem. Stojí zde infocentrum, které slouží i jako výtvarná galerie se stálou expozicí valašských umělců. Vloni v létě byla na hřebeni Soláně otevřená nová naučná stezka Galerie v přírodě, valašská zahrada a valašská krajina. |
"Sochy, rostliny a zastavení budou vyprávět o životě v Karlovicích, významných osobnostech, uplatníme prvky valašské zahrádky a valašské krajiny," doplnil s tím, že práce by mohly být dokončené v závěru roku.
Sochy vytvoří umělci na tvůrčích setkáních a možná nezůstane jen u sochařského umění. "Dalším programem, který chceme připravit, by mělo být první valašské arboretum. Umístíme tam stromy, keře, a typické dřeviny, které byly dřív na Valašsku tradiční. U arboreta by mohl být vymezen i prostor pro chov ovcí a salaš určená ke zpracování živočišných produktů z ovčího mléka," nastínil Kotásek.
Soláň s Velkými Karlovicemi se tak v budoucnu propojí novou naučnou stezkou. Hlavním mottem celé akce bude upozornit na tradice, historii a umělecké kořeny Valašska.
