Kdo by si však představoval, že lokalita poblíž Napajedel a Spytihněvi bude teď holá a zplundrovaná, mýlil by se.
Pokud totiž přehlédnete bagr a dopravníkový pás, po němž stále uhánějí kvanta materiálu, uvidíte jen bohatou a členitou přírodu.
Na zhruba devadesáti hektarech se rozkládají menší i větší jezírka, zátoky, poloostrůvky, travnaté plochy či remízky. A tato přírodní oáza je doslova rájem pro živočichy i rostliny, včetně těch chráněných.
Domov poskytuje například kriticky ohroženému skokanu skřehotavému či ptákům orlovci říčnímu a strnadu lučnímu. Dále je tu k vidění řada dalších druhů ryb, obojživelníků, ptáků i savců.
„Všechno je výsledkem rekultivace. Lidé často podlehnou mýtu, že těžaři jen krajinu vyberou a zničí. Chceme ukázat, že to není pravda,“ ujišťuje Stanislav Fojtů, výrobní manažer společnosti CEMEX Sand, která v lokalitě působí.
S těžbou u Spytihněvi začínal v roce 1991 ještě jako soukromník. Později se připojil k mezinárodnímu koncernu.
„V lokalitě se ale těžilo už od konce 70. let. Když jsme začínali my, vůbec jsme netušili, jak dlouho budeme těžit, jak bohatá ložiska tu budou a které pozemky pro těžbu získáme,“ vzpomíná na úplné začátky.
Velmi kvalitní štěrkopísek
Plochu, ze které štěrkopísek dobývají, těžaři kupují nebo pronajímají. Protože je však v lokalitě řada různých majitelů a některé je nemožné dohledat, část pozemků museli obejít.
„Z toho pak vznikají různé poloostrůvky a krajina se stává členitější,“ vysvětlil Fojtů.
Stanislav Fojtů, výrobní manažer firmy CEMEX Sand, která v lokalitě působí.
Těžařský prostor má několik specifik. Materiál je velmi kvalitní, používá se na speciální betony nebo stavbu mostů. Velké množství štěrkopísku se rozváží do regionu velkým stavebním firmám, ale i malým odběratelům.
„Není tu však pro nás ideální poměr skrývky a samotné suroviny. Není to ekonomicky výhodné, ale na druhou stranu nám to dává dost materiálu pro rekultivaci,“ popsal Fojtů.
Znamená to, že ne po všech vytěžených místech vznikne zaplavená prohlubeň. Část ploch těžaři znovu zavezli a na některých místech už jsou v současnosti vzrostlé lužní lesy.
Místo je třeba ochránit
Už v současnosti zve těžební společnost každoročně na rekultivované plochy veřejnost v rámci Dne Země. V příštích letech by se pak štěrkovna mohla lidem otevřít úplně.
„Plánujeme zřídit naučnou stezku s informačními tabulemi o zdejší fauně a flóře. Může to být krásné místo k procházkám,“ nastínil Fojtů.
Část ploch pak v roce 2018 nebo 2019 převedou těžaři na město Napajedla.
„Chtěli bychom tuto lokalitu otevřít lidem jako rekreační zónu pro koupání. Zatím jsme ještě na začátku, budeme muset řešit, jak sem přivedeme infrastrukturu i další věci,“ zmínil místostarosta Napajedel Zbyněk Ohnoutek.
Prostor bude sloužit i obyvatelům sousední Spytihněvi.
„Už vznikla studie, jak by se plocha mohla využít,“ zmínil tamější starosta Vít Tomaštík.
Všichni se přitom shodují, že bude potřeba místo ochránit, aby zdejší přírodu lidé příliš neponičili. Stejně tak se vyslovili i ochránci přírody a ornitologové.
„Příroda je tu velmi členitá, pro pozorování ptáků je to ideální. Rekultivace už se dělají jinak než v minulosti. Dřív vznikaly v krajině monokultury, nemohly tam růst rostliny, břehy byly strmé. Dnes to pestrému životu ptáků více nahrává,“ zmínil Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku.
Rozlehlá štěrková jezera vznikla při těžbě u obce Spytihněv.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
