Baťův kanál zažil rekordní nápor turistů, stát do něj chce dát miliardu

  • 2
Ředitelství vodních cest plánuje do roku 2024 zvýšit počet přístavů i komor na Baťově kanálu. Vzniknout mají v Napajedlích, Bělově, Kroměříži, Hodoníně nebo Kunovicích. Jen do modernizace a údržby vodní cesty, která spojuje Zlínský a Jihomoravský kraj, dá stát čtvrt miliardy.

Za dva roky mu bude osmdesát let a jeho atraktivita stále stoupá. Alespoň podle návštěvnosti. Baťův kanál letos přitáhl zhruba devadesát tisíc turistů, a vytvořil tak nový rekord. Loni bylo návštěvníků o deset tisíc méně.

„Děti už jsou větší, moře je nezajímá a Baťův kanál pro ně byl dobrý adrenalin,“ pochvalovala si Michaela Brázdilová z Ostravska, která v hausbótu strávila s celou rodinou jeden červencový týden.

Zážitek z plavby prostřídali jízdou na cyklostezce, která se táhne od Kroměříže až do Strážnice, zašli si do vinných sklepů v Petrově, na archeologické vykopávky ve Starém Městě, na hrad Buchlov i na koupání ve štěrkových jezerech v Ostrožské Nové Vsi.

Právě díky tolika vazbám na okolí má kanál čím dál větší úspěch. Nejen u tuzemských turistů.

„Je to mnohem intenzivnější než třeba ve Francii nebo Holandsku, kde nejsou okolní obce a města s vodními cestami tolik propojené. Baťův kanál je organická živá bytost,“ prohlásil Jan Hodovský, ředitel Povodí Moravy, které je správcem kanálu.

Spokojený ale není. Břehy na některých místech trpí erozí, stavební části jsou zastaralé, chybí výhybny, přístavní hrany i ochranné přístavy. Nedostatečná je i kapacita.

„Už teď máme pro příští sezonu v novém přístavu v Petrově obsazeno devadesát procent míst pro dlouhodobé stání lodí. Je to problém na celém toku,“ upozornil Jan Bukovský z Ředitelství vodních cest, které má na starosti výstavbu a modernizaci kanálů.

Stamilionové investice jsou v plánu v Hodoníně i Kroměříži

I proto se státní instituce dohodly, že do Baťova kanálu investují další peníze. Do roku 2024 by mělo jít o jednu a čtvrt miliardy korun. Tolik budou stát nové komory, větší přístavy se zázemím, menší přístaviště i modernizace a údržba.

Místo Povodí Moravy se totiž díky změně zákona zapojí do financování údržby přímo Státní fond dopravní infrastruktury. A zatímco doteď mohlo Povodí Moravy uvolnit jen zhruba 10 až 20 milionů korun ročně, do budoucna by měla částka sahat až k 45 milionům.

„Budeme se o peníze trochu přetahovat s Labsko-vltavskou vodní cestou, ale tento kanál si zásadní rekonstrukci zaslouží, protože jeho stav je kvůli absenci investic špatný,“ upozornil Hodovský.

Do několika let by tak návštěvníci měli mít možnost doplout z Kroměříže až do Hodonína. Na jihu je v plánu nová plavební komora, přístaviště i přístav, dohromady za 420 milionů korun. Kroměříž zase čeká stavba přístaviště i rekreačního přístavu minimálně za 180 milionů. V obou případech už je projekt rozpracovaný.

V příštím roce by měla odstartovat stavba plavební komory v Rohatci za 260 milionů, která turisty přiblíží k hodonínskému regionu. Za tři roky přijde na řadu rozšíření přístavu ve Veselí nad Moravou, za sedmnáct milionů vznikne přístaviště v Kunovském lese nebo pohyblivý jez v Uherském Ostrohu.

V plánech na další roky nechybí ani obnovení historického přístavu Baťov v Otrokovicích.

„Jde o místo v areálu teplárny, kam se ve čtyřicátých letech vozil lignit, později byl přístav zrušený,“ vysvětlil starosta Jaroslav Budek.

V Napajedlích má kotvit 77 lodí

Do jaké míry jsou plány reálné, nedokáže nikdo říct. Vliv na to bude mít především státní rozpočet. Dokumentace ke všem akcím už je ale v různých fázích rozpracování.

Například prodloužení vodní cesty na Kroměříž je závislé na tom, jak dopadne spor o plavební komoru na Bělovském jezu u Otrokovic, kde si ministerstvo životního prostředí klade přísné podmínky. Jeden z nesmyslných požadavků ministerstva však nedávno zrušila kroměřížská radnice (více zde).

Jen s touto stavbou za 300 milionů může Kroměříž plánovat nové přístaviště a přístav. V opačném případě nemá taková investice smysl.

Realitě se více blíží přístav v Napajedlích u rekreačního areálu Pahrbek za 100 milionů, kde by mohlo kotvit až 77 lodí. Posudek vlivu na životní prostředí má být hotový ještě letos a příští rok se chystá veřejné projednávání. Stavba je naplánovaná za čtyři roky.

„Každé další zdržení pro nás znamená újmu,“ poukázal Michal Hampala, který půjčuje lodě v přístavišti ve Spytihněvi.

Už v příští sezoně ale Ředitelství vodních cest slibuje, že na žádném přístavišti nebo přístavu nebude chybět sloupek, z něhož se mohou turisté napojit na elektřinu a vodu. Díky modernějším kotvištím by ani neměl být problém s uvázáním a bezpečným stáním lodí.