Hvězda českého motosportu Jan Kopecký o ní prohlásil: „Když člověk vidí ty nadšené fanoušky kolem trati i přesto, že prší... A když máte v pozadí ohňostroj, je to úžasná atmosféra.“
Ano, z hlediska kulisy je noční erzeta Barumky úchvatným zážitkem i pro závodníky. Plné ulice, nezaměnitelný tovární areál, světlice v rukou fanoušků a blesky ze spouští fotoaparátů. Tohle jinde nezažijete.
Jenže zároveň tam někde vzadu v hlavě hlodá myšlenka, že tahle trať může už na úvod závodu srazit leckteré ambice.
Pavel Valoušek tady na přejezdu kolejí urazil kolo a soutěž pro něj skončila.
Britský pilot Kris Meeke zase kvůli proražené pneumatice ztratil šanci bojovat o celkový triumf.
Nedivte se, že mnohé posádky upozorňují na rizika, která s sebou městská erzeta nese.
„Přestože je krásná, tak ji nemám moc rád, protože neodpouštěla chybu,“ přiznal Václav Arazim, který už ukončil kariéru. „Městská část je hodně zrádná, člověk si musí dávat velký pozor. Každá chyba je silně potrestána,“ doplnil Miroslav Jakeš.
Jít na městskou je „in“
Superspeciálka je součástí Barum Czech Rally Zlín od roku 2005, kdy závod kandidoval do seriálu mistrovství světa a chtěl oživit program exkluzivní novinkou. Organizátoři se inspirovali v zahraničí, vzorem jim byla Velká cena formule 1 v Monte Carlu, a do českých podmínek přenesli závod situovaný do centra města.
Trať měří jen tři kilometry, ale tím, že se jede třikrát, se dostává prakticky na úroveň standardní rychlostní zkoušky. K vidění jsou časté atraktivní souboje vozů a erzeta se jezdí odzadu, takže ti nejlepší na ni vyrazí až na závěr. Jak jinak byste chtěli udržet fanoušky u trati až do závěru závodu?
A hlavně jde o perfektní marketingový tah: k rallye se daří přitáhnout i spoustu lidí, kterým jinak rychlá auta nic moc neříkají. Jenže jít na městskou erzetu je „in“. Dáte si u ní pivo, klobásku, potkáte známé, které jste třeba dlouho neviděli... Zkrátka pohoda.
Celý páteční mumraj v ulicích Zlína a těžko popsatelné dychtivé očekávání, které je ve městě skoro cítit, jsou nejlepší pozvánkou na noční erzetu. Dovedete si představit Barum Rally bez ní? Jen těžko.
V záplavě superlativů by ale neměl zapadnout jeden – a zásadní – problém, na který poukazují především skuteční příznivci a znalci motosportu – chování a přístup některých svátečních diváků.
„Na rovinu řečeno: dost lidí nemá o autech ani páru a městskou erzetu mají spojenou hlavně s tím, že si při ní dají deset piv,“ říká fanoušek Filip. „Poslední tři roky jsem zažil snad na každé problémy. Mám z toho smíšené pocity, tím spíš, že když vyjedete třeba do Francie, tak je tamější chování a úroveň rallye úplně někde jinde. U nás lidé nechápou, jak se mají chovat, a myslí si, že můžou stát kdekoliv. To je ovšem obecný problém rallye, nejen Zlína.“
Velké problémy dělají pořadatelům zejména polští příznivci, s nimiž je těžká domluva. Loni dokonce kvůli opilým divákům závod nabral mnohaminutové zpoždění. Sanitka musela vyrazit hned ke třem závažným případům, kdy si ovšem zranění zavinili lidé sami.
Nechybí bengálské ohně
Aby však nedošlo k omylu: v záplavě emocí nabitých chvilek se podobné výstřelky ztratí. V paměti zůstanou jiné momenty. „Nejkrásnější je ten úžasně malý rozestup mezi divákem a jezdcem. Kolikrát jim jde zahlédnout přímo do očí, to je super. Krásně jde cítit benzín, rozžhavené brzdy. To na klasické erzetě moc člověk nezažije,“ líčí fanoušek Radek.
„Městská erzeta je nejlepší podívaná na hvězdy rallye. Závod se tady nerozhoduje, ale při té atmosféře na nádraží mi vždycky naskakuje husí kůže,“ připojuje jeho kamarád Jakub.
Areál autobusového nádraží je místem, kde je během závodu asi největší virvál. Nechybí ani bengálské ohně, pyrotechnika nebo světlice v rukou fanoušků. Do toho všudypřítomný řev, pískot, hromadné fandění.
Závodníci tohle všechno vnímají, ale je to pro ně spíše zpestřením. Jízdě noční podmínky nevadí, auta totiž mají speciální přídavné reflektory neboli světelné rampy, díky nimž si posádka připadá, jako by jela ve dne.
Naopak pořadatelé by se bez podobných „atrakcí“ obešli. „Moc rádi to nevidíme, lidem hrozí riziko popálení. A každý sebemenší úraz, který se stane, znamená zastavení rallye a další finanční náklady,“ poznamenal šéf městského okruhu Petr Juřík. „Pyrotechnika v rukách fanoušků už nejspíš k městské erzetě patří, ale moc apeluji na dodržování bezpečnosti.“
Místa si drží od rána
Počet návštěvníků nelze přesně spočítat, ale některé odhady hovoří o až 40 tisících. Pro srovnání, celý Zlín jich má kolem 75 tisíc.
Najít volné místo kolem trati je tak pořádný kumšt. Diváci stojí i v šesti řadách, mnozí si místa drží od rána. Na nadjezdu dokonce největší fanatici přespávali ze čtvrtka na pátek. Teď se sem ale vůbec nedostanou.
„Nebudou mít šanci,“ usmál se Juřík. „Nadjezd bude kvůli opravě zavřený a zabezpečený, pomůže policie i soukromá bezpečnostní firma. Důvod je jasný, nemůžeme nikoho pustit na metrový chodník kousek od trati, kde je navíc překážka. Kdyby tam závodnímu autu bouchla pneumatika, mohlo by se stát neštěstí,“ dodal.
Některá další atraktivní místa pořadatelé nabízejí sponzorům. Tovární tým Škody tak má svůj prostor u nádraží, Barumu zase patří parkoviště vedle mrakodrapu. VIP prostory vznikají i na místech, která mají soukromí majitelé. I ta ale lákají diváky. Před lety se dokonce pár z nich snažilo dostat na rozestavěný Baťův institut, odkud je nádherný výhled.
Zlínská erzeta už je zkrátka fenoménem. A nejen díky lokalitě baťovského areálu, který má úžasný genius loci, ale hlavně díky fanouškům kolem trati. Bez nich by ji nemělo smysl jezdit.
