Budova rožnovské radnice z roku 1770 je součástí Valašského muzea v přírodě.

Budova rožnovské radnice z roku 1770 je součástí Valašského muzea v přírodě. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Škůdci ničí 250 let starou budovu radnice, vyhubí je unikátní metodou

  • 5
Dřevěná budova radnice je čtvrt tisíciletí stará, původně stávala na náměstí a v roce 1925 se po přesunu stala vůbec první stavbou vznikajícího skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Nyní trápí památku škůdci, které chtějí odborníci zlikvidovat unikátní metodou.

Proti škůdcům nepomáhají pravidelné postřiky ani nátěry. V boji s dřevokazným hmyzem a houbami proto Valašské muzeum v přírodě vůbec poprvé vsadí na horký vzduch.

V září pracovníci společnosti Thermo Sanace celou radnici na několik dnů zabalí do speciálního termostanu. „Díky tomu bude budova hermeticky uzavřená,“ nastínila pracovnice ostravské firmy Andrea Nasswettrová.

Dřevo má být aspoň hodinu v 55 stupních

Následně do stavby začnou agregáty vhánět vzduch rozehřátý až na teplotu 120 stupňů Celsia.

„Přímo uvnitř dřeva musíme dosáhnout alespoň na hodinu teploty 55 stupňů. To by mělo zabít veškeré cizopasníky, kteří jsou v něm zavrtaní,“ přiblížil ředitel muzea Jindřich Ondruš.

Současně má vzduch ohřívat nejen roubení, ale i krovovou konstrukci radnice. Obvyklejší je přitom nahřívání budov po jednotlivých částech.

Práce připadnou na termín mezi 19. a 23. zářím a muzeum je plánuje spojit s odbornou konferencí. Ještě předtím je však třeba z budovy vystěhovat veškerý mobiliář, odmontovat zabezpečovací zařízení a alespoň zčásti rozebrat rozvody. Po zásahu se vše vrátí na své původní místo.

„Po většinu září proto zůstane radnice návštěvníkům uzavřená,“ informoval Milan Gesierich, technický náměstek ředitele skanzenu.

Pokud se metoda osvědčí, použijí ji i na jiné stavby

Houby a dřevokazný hmyz sužují roubenou budovu pocházející z roku 1770 dlouhodobě. „Pravidelné nátěry a impregnace zničí jen organismy na povrchu dřeva. Vajíčkům, larvám, kuklám i dospělcům zažraným uvnitř příliš neublíží,“ popsal náměstek.

Loni si proto nechalo muzeum zpracovat průzkum, jaké konkrétní druhy cizopasníků ve dřevě radnice žijí. „Zjistili jsme napadení tesaříkem krovovým a červotočem proužkovaným,“ vyjmenovala Nasswettrová.

Nejvíce poničená je horní část stavby. Pokud se chystaná termosanace, která přijde na zhruba půl milionu korun, osvědčí, využije ji muzeum zřejmě i na další stavbě ve skanzenu. Mělo by jít o Panskou sýpku, která stejně jako radnice stojí v areálu Dřevěného městečka.