Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V žaláři v Uherském Hradišti byli političtí vězni už v roce 1920

  19:20aktualizováno  19:20
Uherskohradišťská věznice, která nechvalně proslula v období komunistické totality, stále čeká na důstojnou rekonstrukci. Ve městě nyní alespoň vznikla stálá expozice připomínající historii stavby. A to včetně té méně známé, věznice totiž vznikla už na konci devatenáctého století.

Stálou expozici o historii uherskohradišťské věznice si mohou zájemci prohlédnout v podkroví Reduty. | foto: Slovácké muzeum

Stálá expozice o uherskohradišťské věznici chyběla dlouhé roky. Nejen turistům, kteří o jedinečné autentické budově neměli téměř žádné informace, ale i místním, kteří z historie znali jen malou část.

Fotogalerie

Teprve teď se Slováckému muzeu podařilo shromáždit materiály, které nabízejí dějiny věznice od jejího otevření po současnost. V podkroví hradišťské Reduty jsou v rámci nové výstavy k vidění fotografie, dokumenty, audionahrávky i videozáznamy.

„Máme živá svědectví některých vězňů nebo aktuální rozhovor s Annou Honovou z Uherského Brodu, která tady byla vězněná dva roky na začátku padesátých let,“ upozornil historik Slováckého muzea Pavel Portl, jenž je autorem výstavy.

Za války zde sídlil německý úřední soud

Období, kdy věznici obsadila Státní bezpečnost a týká se právě zmíněných 50. let, patří k těm nejkrutějším. Budova ale byla postavená už na konci 19. století jako součást tzv. justičního paláce.

Muzeum totality obsadí tři podlaží věznice v Hradišti. Ukáže i kapli

Ze začátku sloužila pouze pro vězně odsouzené za kriminální zločiny. První političtí vězni se do Hradiště dostali v roce 1920 v souvislosti s tzv. prosincovou stávkou.

Během druhé světové války se pak chod věznice změnil. Gestapo ji začalo využívat jako samovazbu a v roce 1941 se do ní přestěhoval i německý úřední soud.

„Bohužel se z tohoto období nedochovalo mnoho výpovědí. Věznice totiž sloužila také jako zajišťovací vazba, což znamená, že zatčení lidé zde strávili jen několik dní nebo týdnů a pak je převezli do jiných věznic, káznic a koncentračních táborů,“ upozornil Portl.

Věznice je uzavřená od roku 1960

Zdokumentovaný je ale třeba tragický příběh dvou parašutistů, kteří se před nacisty ukrývali u známých na Slovácku. Po vyzrazení spáchali v obklíčení sebevraždu a lidé, kteří jim pomáhali, byli odsouzeni a v roce 1943 popraveni právě v hradišťské věznici.

Z pozdějších let už materiálů existuje o poznání víc. Věznici začala využívat Státní bezpečnost pro výslechy a věznění politických vězňů.

„Obzvlášť brutální bylo používání přístroje, kterému se také přezdívá elektrické boty. Věznici tehdy velel Ludvík Hlavačka, šéfem vyšetřovacího oddělení byl Leopold Lovecký a jeho zástupcem Alois Grebeníček,“ doplnil autor výstavy.

V roce 1960 byla věznice zavřená a od té doby je z větší části nevyužívaná. Devastaci a chátrání měly zastavit dva projekty z 60. a 80. let. Ze samovazeb měla vzniknout ubytovna pro studenty nebo se měl tento trakt zcela zbořit. Kvůli finančním nákladům se nic nerealizovalo.

Stálá expozice věnovaná uherskohradišťské věznici je umístěná v podkroví Reduty vedle radnice. Aktuální otvírací dobu sdělí pracovníci městského informačního centra na telefonu 572 525 525, pro školní skupiny nabízí muzeum i možnost objednání komentovaných prohlídek.

Autor:




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.