Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Michal Klíma, MAFRA

Budou si moci lidé v Rožnově opravit byty? Spor rozhodne soud

  • 0
Nejvyšší soud vyhověl dovolání společnosti Immobilien Pirker Reality, která vede soudní spory s radnicí v Rožnově pod Radhoštěm. Jde v něm o bytové domy, školní budovy a další nemovitosti. Velké kauzy s pěti stovkami bytů, která v minulých letech hýbala Rožnovem, se však netýká.

Psal se rok 2008, když město Rožnov pod Radhoštěm prohrálo jednu z mnoha soudních pří se společností Immobilien Pirker Reality (IPR). Šlo v ní zhruba o třicítku budov, kromě několika bytových domů i o školy nebo vysílač.

Kauza rožnovských bytů

1992: Začala privatizace podniku Tesla

2000: Vypuklo několik soudních sporů o řadu nemovitostí a pozemků, které postupně přešly na IPR (společnost, na kterou nástupnická organizace Tesly převedla majetek). Nejkřiklavější byla kauza 500 bytů, skončila tím, že IPR vzala žaloby zpět.

2008: Okresní soud ve Valašském Meziříčí rozhodl v aktuální kauze, že vlastníkem tří bytových domů a dalších nemovitostí je IPR.

2012: Po sérii odvolání případ dospěl k Nejvyššímu soudu. Ten jej nyní vrátil na soud krajský.

Po sérii odvolání a sedmi letech se nyní kauza vrací na začátek.

„Nejvyšší soud případ vrací krajskému, aby znovu rozhodl o jednom z odvolání,“ potvrdil právní zástupce IPR Jiří Bönisch.

V nejistotě tak ale zůstávají nejen obě strany sporu, ale hlavně desítky lidí ze tří bytových domů, jichž se spor týká.

Čekají, zda budou smět byty odkoupit, investovat do oprav nebo je měnit. To zatím nemohou, protože spory nakládání s majetkem blokují. Radnice nechce čerstvé rozhodnutí soudu komentovat, dokud jej nemá v ruce.

O verdiktu Nejvyššího soudu jen stroze informovala agentura ČTK.

„Čekáme na doručení písemného rozsudku a právní rozbor. Proto se zatím zdržím dalších komentářů,“ reagoval starosta Rožnova Radim Holiš.

Radnice i IPR se dělaly nárok na vše

V aktuálním sporu jde o 31 nemovitostí, které okresní soud přiřkl IPR. Radnice se odvolala a v dalším rozsudku soud budovy rozdělil.

Podle něj patří dvě školní budovy a několik drobnějších staveb IPR a zbytek městu. Vytvořil tak poněkud zvláštní situaci. Obě strany sporu si dělaly nárok na vše, a proto podaly dovolání k Nejvyššímu soudu.

„To bylo v prosinci roku 2012, rozhodnutí padlo letos v lednu,“ shrnul Bönisch.

Kauza se tak vrací do bodu, kdy nemovitosti nepravomocně patří IPR a Rožnov to rozporuje.

Kromě tohoto sporu vede radnice s IPR i další, například o budovu T-klubu, v němž sídlí kulturní agentura města. V rukou má nepravomocné rozhodnutí, že dům i pozemek pod ním patří městu (více zde).

I tady ale padlo dovolání a rozhodovat bude Nejvyšší soud.

Pěti set bytů se spor netýká

Jisté ale je, že se nové projednávání netýká nejkřiklavější rožnovské kauzy s 502 byty, která se vlekla celé desetiletí.

Lidé v ní hájili své byty, které koupili od města. IPR však tvrdila, že městu nikdy nepatřily. V roce 2011 spor skončil tím, že IPR vzala žaloby zpět.

Problémy sahají do počátku 90. let minulého století, kdy začala privatizace podniku Tesla.

Ten se rozdělil do několika nástupnických organizací, o převod nemovitostí na město se měla postarat jedna z nich – Svas.

Ta však později převedla majetek na IPR, která následně zpochybnila původní převod.

Hovořilo se například o tom, že smlouvy nebyly orazítkované a zaregistrované státním notářstvím. Po roce 2000 pak začaly soudní spory, které mají odpovědět na otázku, zda sporný majetek vůbec městu patřil.