Rozhodnutí je nyní na oddělení ochrany přírody místní radnice, které má právo povolit kácení dřevin.
Celý spor přitom doprovázejí emoce, protože na lípy si za desítky let zvykli mnozí obyvatelé města, navíc stromy nechala vysázet už v roce 1919 obecní rada. "Tenkrát v novinách vyšel odkaz, aby občané Uherského Hradiště, nynější i budoucí, nedopustili poškození, natož pokácení těchto lip," tvrdí Lea Hudcová ze sdružení Chraňme zeleň. Proč tedy kácení dvou velkých stromů?
Architekt: Stromy zabírají mnoho prostoru
"Důvody pro jejich odstranění jsou estetické či spíše architektonicko-urbanistické a prostorově kompoziční," argumentuje už delší dobu hlavní architekt města Holý.
Převedeno do srozumitelné řeči, z jeho slov vyplývá, že stromy zabírají příliš mnoho prostoru, který ubírají dalším zajímavostem ve svém okolí - například starodávné kašně, historickým domům i samotnému náměstí.
"Pevně věříme, že někdejší okrášlovací spolek, který se o výsadbu lip v minulosti zasloužil, rozhodně neplánoval, aby se lípy rozrostly do nekontrolovatelného rozsahu a aby zcela pohltily severozápadní stranu náměstí s hodnotnou architekturou a třemi památkově chráněnými domy," vysvětluje architekt.
Ochránci: Neexistuje racionální důvod pro kácení
Lea Hudcová, stejně jako další členové sdružení, ale s argumenty Holého nesouhlasí a naopak se odvolávají na stanoviska Národního památkového ústavu. "Podle posudků neexistuje žádný racionální důvod ke kácení," míní.
Návrh Holého na kácení stromů souvisí s úpravou celého Masarykova náměstí. K jeho rekonstrukci ale radnice potřebuje přes 70 milion korun, které nyní nemá. Vedení města proto čeká na to, jaké dotační programy vyhlásí Evropská unie po roce 2013.
"Jsme ale připraveni rychle reagovat a o dotace se ucházet," tvrdí Holý. Do té doby zřejmě z náměstí nezmizí ani zmiňované lípy, a to ani v případě, že by úřady povolily jejich pokácení.