Více než 1 400 staveb ze Zlínského kraje chrání zápis na seznamu národních kulturních památek. Letos k nim může přibýt další - otrokovický Společenský dům. Funkcionalistická stavba pocházející z roku 1936 je vůbec nejcennější budovou ve městě.
"Zcela otevřeně říkám, že hlavní důvod je znesnadnit všem budoucím vlastníkům nakládání s tou budovou," uvedl místostarosta Otrokovic Milan Plesar.
"Nemůžeme mluvit do toho, co v ní budou provozovat, ale pokud bude kulturní památkou, tak musí zachovat její vzhled a nebude hrozit, že ji nechají zchátrat, případně ji zbourají," dodal.
Ministerstvo kultury eviduje návrh města od konce loňského roku, nic konkrétního však zatím říct nedokáže.
"Máme k dispozici stanovisko města, kraje a Národního památkového ústavu. Teď musíme vyvolat jednání se všemi vlastníky a odborníky, kteří se k věci vyjádří," naznačila za ministerstvo Anna Ješátková.
Teprve pak začne, případně nezačne, samotný proces rozhodování.
Majitelé budovy jsou tři a s nápadem souhlasí. Na unikátnost stavby prý sami marně upozorňují už léta.
"Když to bude kulturní památkou, snad konečně veřejnost i úřady pochopí, jak mimořádná ta stavba je. Je to neuvěřitelné, ale stále se setkávám s názorem, že je to kulturák z dob socialismu," upozornil jednatel a většinový vlastník Jiří Mikoška.
Dvorní architekt Bati
Společenský dům přitom vznikl v roce 1936 podle návrhu jednoho z dvorních architektů Bati - Vladimíra Karfíka. Tehdejší šéf Baťových závodů Jan Antonín vepsal při slavnostním otvírání do jeho kroniky slova "Kvěť ku ozdobě a radosti Baťova".
Čtyřpatrová budova od samého začátku sloužila jako hotel a kulturní zázemí obyvatel Otrokovic. Stejný účel má i dnes a majitelé tvrdí, že ho chtějí udržet. Jsou v něm i kongresové sály nebo největší společenský sál ve městě. Pravidelně se však vynořují informace, že se promění na ubytovnu nebo domov důchodců.
"Takové nabídky samozřejmě máme a měli jsme i dřív. Ale odmítáme je," konstatoval Mikoška.
Od vstupu mezi státem chráněné budovy si slibuje možnost dosáhnout na dotace.
"Stavba si zatím musela na všechno vydělat, žádné dotace jsme nečerpali. Snad se k ní teď přihlásí i úřady města a kraje, které dřív nabídky na spolupráci odmítaly," doufá Mikoška.
Zároveň ví, že to bude znamenat omezení. Jaká přesně, ještě pojmenováno nemá. I to se bude řešit při jednání s ministerstvem kultury.
Hrozila dražba a insolvence
O to, aby získal Společenský dům status národní památky, se radnice začala snažit loni na podzim poté, co se majitelé ocitli blízko dražbě a následně i insolvenci.
Obojí se podařilo na poslední chvíli odvrátit, vyhráno však Společenský dům, jehož odhadní cena se pohybuje kolem 50 milionů korun, ještě nemá.
V těchto dnech na majitele míří další návrh na insolvenci. Mikoška odmítá, že by byl oprávněný a hovoří o insolvenční mafii a falšovaných pohledávkách.
"Velmi nám to ztrpčuje život. Už jsme podali trestní oznámení na firmu, která vymáhá něco, co neexistuje," uvedl.
Budovu koupil Mikoška se společníky v roce 1996. Pustili se do rekonstrukce, kterou ale o rok později přerušily povodně. "Opravovali jsme po povodních a zároveň dokončovali rekonstrukci. Ten dům jsme zachránili hned dvakrát," vzpomínal Mikoška.
Radnice chce, aby se státní ochrana vztahovala nejen na samotný Společenský dům, ale i park, který ho obklopuje.
