Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Strojírenské firmy chtějí lidi nalákat i novými předměty na gymnáziích

  • 0
Ve Zlínském kraji patří strojírenství k nejdůležitějším odvětvím. Malí i velcí podnikatelé teď chtějí vytvořit skupinu, díky které by vyřešili třeba problém s chybějícími odborníky.

Navzájem si konkurují, soutěží a chrání vlastní výzkum, technologie či postupy. Ani to by jim ale nemuselo bránit.

Po vzoru plastikářských a obuvnických firem se i ty strojírenské ve Zlínském kraji chtějí spojit a společně řešit problémy. Sloužit by k tomu měl takzvaný klastr.

„Zájmy velkých firem jsou jiné než malých. Ale klastr by mohl pomoct třeba ve sdílení zkušebních laboratoří,“ naznačil Marian Sedlář, ředitel firmy Flow Tech, která ve Zlíně funguje přes dvacet let.

Výhod je víc. Fungující skupina firem si mezi sebou může předávat zkušenosti a znalosti, vytvořit společné projekty, marketing, výzkum, podílet se na zakázkách nebo hledání zaměstnanců. Pomůže jim také zlínská Univerzita Tomáše Bati i Technologické inovační centrum (TIC).

„Máme s tím výborné zkušenosti. Klastr z podniků snímá administrativu u projektů, dělá to za ně klastrový manažer,“ řekla Berenika Hausnerová z UTB.

Osm set strojírenských firem v kraji

Na začátku roku univerzita situaci kolem strojírenství ve Zlínském kraji zmapovala a zjistila, že právě tento obor si o spolupráci říká.

Strojírenských firem je v kraji asi osm set. Často patří k největším zaměstnavatelům a všechny pokračují v tradici, kterou v regionu založil už Tomáš Baťa v roce 1903.

Pro to, aby si navzájem pomáhali a současně zachovali konkurenční prostředí, mají výbornou pozici.

„Jde o velmi silný a významný obor,“ zdůraznila prezidentka Národní klastrové asociace Pavla Břusková.

Pozice firem se má vyrovnat

Díky dotazníku Fakulty managementu a ekonomiky (FAME), který vyplnili zástupci téměř čtyřiceti klíčových firem, je jasný společný problém. Téměř polovina považuje za největší bariéru podnikání nedostatek odborníků v dělnických i vyšších profesích a špatný systém vzdělávání.

„Nevíme proč, ale nejsme atraktivní zaměstnavatelé,“ konstatoval Radomír Zbožínek, technický ředitel firmy Tajmac-ZPS.

„Můžeme mít všechno, jenže kvůli špatnému marketingu nebudeme mít studenty. Profesně se musíme prosadit,“ souhlasí Čestmír Vančura ze zlínské Kovárny Viva.

Klastr by v tomto směru měl pozici různě velkých firem vyrovnat.

„Ty menší totiž nemají personál ani finance na vzdělávání ani účelnou propagaci,“ poukázala Drahomíra Pavelková z FAME.

Právě jednotný tlak na školy, Zlínský kraj i samotné studenty a rodiče by mohl přinést řešení.

Gymnázia mohou volitelně nabízet technické předměty

Jedním z nápadů je například nabídka gymnázií rozšířená o technicky zaměřené volitelné předměty, ve hře je i větší podpora současných studentů.

„Kluci jsou ze školy nepřipravení, stydí se a raději jdou dělat něco jiného,“ vysvětlil Pavel Novosad, majitel zlínské firmy Geniczech - M.

S větší propagací a popularizací by díky klastru mohli pomáhat odborníci z TIC.

„Nová strojírenská fakulta sice během půlroku nevznikne, ale můžeme se snažit rozšířit specializace,“ poukázala jeho ředitelka Daniela Sobieská.

K tomu se třeba chystá zlínská univerzita.