Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Velký filmový scénárista Pavlíček nezapomněl na rodný kraj

  10:56aktualizováno  10:56
Rodák z Lukova František Pavlíček svým dílem nesmazatelně ovlivnil českou kulturu předcházejícího století. Na kontě má 54 dramat, 25 filmových a 39 televizních scénářů, 225 rozhlasových her a kompozic, 12 literárních studií a próz. Bylo by mu 90 let.

František Pavlíček | foto: MAFRA

Patřil k významné části generace umělců, která se narodila za první republiky a dospěla během druhé světové války. Zažila nadšení i znechucení budovatelskou atmosférou padesátých let. V letech šedesátých si užívala profesní vzestup, který přerušila nastupující normalizace.

František Pavlíček

Narozen 20. 11. 1923 v Lukově.

Maturoval na gymnáziu v Holešově, studoval estetiku a slovanskou literaturu na UK.

Od roku 1956 byl dramaturgem a scénáristou ve filmovém studiu Barrandov. Poté se stal ředitelem Divadla na Vinohradech, odkud byl roku 1970 odvolán.

Pár dní po podpisu Charty 77 byl spolu s Václavem Havlem, Jiřím Ledererem a Otou Ornestem zatčen a dva měsíce vězněn.

Po revoluci nastoupil jako ředitel Českého rozhlasu, po dvou letech odešel do důchodu.

V roce 2001 dostal Cenu Vladislava Vančury za umělecký a osobní vklad do filmové tvorby. O rok později se stal čestným občanem Lukova.

Zemřel 29. 9. 2004 v Praze.

Než však Pavlíčkův život stihla ovlivnit měnící se politická situace, mládí prožil v rodném Lukově. Jeho otec byl zedník, ale až nevšedně zaujatý zemědělskou prací.

Pavlíček ho charakterizoval jako fanatika polní práce a toto přirovnání naznačuje, jak moc chalupnickou robotu mladý František nenáviděl.

"Velký vliv na něj měl totiž jeho učitel Rudolf Matouš, který ho vedl k literatuře a divadlu," popisuje kamarád, etnograf Karel Pavlištík.

Už během studií na vysoké škole psal Pavlíček pro Český rozhlas a později srostl s pražským kulturním prostředím. "Ale vždy ctil své kořeny v Lukově," dodal Pavlištík.

Pohádkový Bajaja

Až v pozdějších letech ho kamarádi přesvědčili, aby o svém rodišti napsal knihu.

"Dlouho jsme ho hecovali, aby Konec patriarchátu sepsal," vzpomíná Pavlištík. Zabrala až neškodná lest.

"Věděli jsme, že má rád víno, tak jsme mu řekli, že vždy, když bude psát, dostane se mu jako odměny darů moravského kraje," prozradil cestovatel Miroslav Zikmund.

Když na Barrandově došlo koncem padesátých let k politickým čistkám, dostal Pavlíček na vybranou: buď přijme výpověď, nebo povede tvůrčí skupinu filmů pro děti a mládež.

Kladl si tehdy podmínku, která předznamenala jeden z jeho největších úspěchů. Do výhledového plánu nově vzniklé skupiny měla být zařazena i Markéta Lazarová.

 V té době byl Pavlíček adaptováním této Vančurovy prózy pohlcen. Vhodného režiséra potkal roku 1960 a s Františkem Vláčilem vytvořil nezapomenutelnou tvůrčí dvojici.

Když se na chvíli uvolnil režim šedesátých let, stal se Pavlíček uměleckým ředitelem Divadla na Vinohradech. I když jeho vedení trvalo jen pět let, obsadil takové herce, na kterých scéna stavěla ještě čtvrt století.

Na konci desetiletí byl Pavlíček jednou z osobností Pražského jara, ale veškeré snahy zastavila okupace.

"Šedesátý osmý rok nás sblížil. Nasazovali jsme svoji pověst i existenci za to, že bojujeme proti tehdejšímu politickému systému," netají se Zikmund.

Pak udeřila normalizace a Pavlíček se dostal na seznam zakázaných autorů. Tvořit nepřestal. Jeho scénáře byly realizovány díky kamarádům, kteří jej zaštítili vlastními jmény.

Vznikla díla jako Princ Bajaja nebo dvoudílná Babička. Podle Pavlíčkova scénáře natočil Václav Vorlíček nejslavnější českou pohádku Tři oříšky pro Popelku.

"To jsou filmy českého století. Byl to vypravěč od pánaboha. Velmi citlivá duše, zakořeněná v rodném kraji," uzavřel Pavlištík.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rekonstrukce obchodního domu Prior ve Zlíně odstartovala.
VIDEO: Velká oprava Prioru ve Zlíně začala, vrátí mu baťovský vzhled

Jedna z architektonických dominant Zlína a památka na slavnou baťovskou éru se mění před očima. Obchodní dům Prior se za rok představí v téměř autentické...  celý článek

Zřícenina hradu Lukov.
Máme otevřeno, hlásí hrad Lukov. Kvůli moru divočáků mu ubylo návštěvníků

V polovině srpna mají v pokladně hradu Lukov na Zlínsku jen polovinu peněz ze vstupného než obvykle. O tom, co stojí za náhlým odlivem návštěvníků, mají jasno...  celý článek

Architektka Jitka Ressová baťovský infopoint provozuje.
VIDEO: Krátký animovaný film ukazuje život v baťovském Zlíně

Animátorka z Filmového uzlu Zlín Zuzana Bahulová vytvořila s týmem spolupracovníků krátký animovaný film o baťovské době a způsobu bydlení i života ve Zlíně,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.