Stíhání bývalého velitele armádní základny zdravotnického materiálu v Bystřici pod Hostýnem na Kroměřížsku bylo vedeno pro tři trestné činy včetně sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, veřejné soutěži a veřejné dražbě. Pláškovi hrozilo 5 až 12 let vězení.
Soud rozhodoval na neveřejném zasedání, o zastavení trestního stíhání informoval na webu www.justice.cz.
Plášek však zcela vyhráno nemá. Státní zástupce Petr Matoušek nevyloučil, že proti rozhodnutí podá stížnost k olomouckému vrchnímu soudu.
„Musím se nejprve seznámit s písemným vyhotovením rozhodnutí,“ řekl Matoušek.
Pokud by s případnou stížností uspěl, zlínský krajský soud by musel hlavní líčení nařídit.
Obžaloba se týká 130 zakázek na dodávky léčiv a zdravotnického materiálu a na služby spojené s obnovou polní nemocnice po jejím návratu ze zahraniční mise, které byly realizovány v letech 2008 až 2010. Podle žalobce dosahuje způsobená škoda téměř 50 milionů korun. Plášek byl stíhán i pro zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Pro osmapadesátiletého Pláška přitom před rokem skončila jiná kauza, která se dostala k soudu. Nejvyšší státní zástupce neuspěl s dovoláním v kauze nákupu autolékárniček pro armádu. Zprošťující verdikt zlínského krajského soudu (psali jsme o něm zde) tehdy definitivně potvrdil Nejvyšší soud.
Výrok Nejvyššího soudu může být i důvodem zastavení aktuálního trestního stíhání. Senát mohl dospět k názoru, že o zadávání zakázek již bylo pravomocně rozhodnuto a nelze je tak projednávat podruhé.
Velitel se hájil, že byl v časové tísni. Škodu prý nezpůsobil
V případu autolékárniček Plášek podle obžaloby potvrdil v listopadu 2010 převzetí objednávky, autolékárničky a defibrilátory však firma ve skutečnosti dodala se zpožděním, aniž zaplatila smluvní pokutu z prodlení. Stát tak údajně přišel o 362 001 korun.
Krajský soud dospěl k závěru, že Plášek jednal ve výjimečné situaci, chyboval a jeho postup měl být předmětem kázeňského řízení, avšak trestného činu se nedopustil. Stejný názor zaujal Nejvyšší soud.
Plášek připustil porušení armádních předpisů, trestný čin prý ale nespáchal. Hájil se tím, že kdyby upozornil na nedostatky, zakázka by byla zrušena, do konce roku by se nestihlo vypsat nové výběrové řízení a armáda by o vybavení přišla.
Součástí zakázky byly i lékárničky, jimiž měla být armádní auta vybavena podle nových předpisů platných od 1. ledna 2011 a podle Pláška tak hrozilo, že vozidla od ledna nevyjedou.
Pražská firma Cheirón, jež byla dodavatelem zakázky, při trestním řízení smluvní pokutu uhradila. Podle Pláška tak nevznikla žádná škoda.
Trestní oznámení ve věci podala v roce 2011 inspekce ministra obrany, která začala prověřovat i další zakázky na základně. Údajně byly šity na míru farmaceutickým firmám, s nimiž prý Plášek navázal za léta svého působení na základně nadstandardní vztahy. V čele základny stál od roku 1994, zproštěn funkce byl v lednu 2011.
