Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Česku má J. A. Baťa sochu, na Slovensku je podle soudu kolaborant

  19:30aktualizováno  19:30
Na pokračovatele baťovské tradice Jana Antonína Baťu, který před 2. světovou válkou emigroval ze Zlína do Ameriky, dnes nahlíží jinak Česká a jinak Slovenská republika. Zatímco v Česku byl před sedmi lety zbaven nálepky kolaboranta, kterou ho označil poválečný soud, na Slovensku ji opět má.

Slavnostní odhalení sochy Jana A. Bati ve Zlíně | foto: Jan KarásekMF DNES

Právně je tam zločinec, bratislavský krajský soud totiž před pár dny po stížnosti slovenského ministra financí zrušil verdikt, který J. A. Baťu očišťoval.

Právníci potomků bývalého šéfa obuvnického impéria to považují za účelové rozhodnutí, které soud vynesl na základě politických tlaků proto, aby stát nemusel vyplácet miliardy eur jako kompenzace za zabavený majetek.

Fotogalerie

„Je to komické,“ podivuje se právník Tomáš Pecina, který zastupuje jednu z větví baťovské rodiny. „V České republice byl Jan Baťa rehabilitován a má tam sochy, ale když přejedete hranici na Slovensko, je z něho zločinec.“

Nevlastní bratr zakladatele Tomáše Bati, po jehož tragické smrti závod vedl, není historicky jednoznačná postava. Jako továrník opouštěl zemi, v níž byl pak v roce 1947 Národním soudem v Praze odsouzen, neboť se za války veřejně nepřihlásil k odboji.

Trest byl krutý - 15 let vězení a propadnutí majetku.

„Kdo z vás, vážení soudcové z povolání i z lidu, se za války veřejně prohlásil za stoupence zahraniční vlády?“ reagoval Baťa, který zemřel v Brazílii v roce 1965.

Satisfakce se dočkal až po smrti

Za svého života se satisfakce nedočkal. Také po roce 1989 byl zbožňovaný i zatracovaný. Ve Zlíně někteří historici nesouhlasili, aby jeho socha stála vedle Tomáše Bati.

Převažovaly však tendence vedoucí k očištění jeho jména. Trvalo to sice dlouho, ale v roce 2007 pražský soud definitivně prohlásil, že je J. A. Baťa nevinný.

„Nebyl spáchán žádný trestný čin,“ prohlásila mluvčí pražského městského státního zastupitelství Štěpánka Zenklová.

Z archivních materiálů mimo jiné vyplynulo, že Baťovy podniky měly financovat československou vládu v Londýně a posílat peníze na protinacistické aktivity, třeba uprchlíkům z Francie.

Na Slovensku je přesto situace jiná. Okresní soud v Bratislavě Baťu loni očistil (starý rozsudek zrušil a případ znovu otevřel) a jeho rozhodnutí nabylo právní moci. Pak se ale ozval stát, po němž dědicové chtěli miliardy eur. Ministr financí podal stížnost, jíž Krajský soud v Bratislavě před pár dny vyhověl.

Důvod? Okresní soud podle něho neměl pravomoci v této věci jednat. Laicky řečeno proto, že poválečný soud byl mimořádným tribunálem, zřízeným kvůli trestání válečných zločinců.

„... a všeobecné soudy nejsou zákonem oprávněné přezkoumávat a rušit právoplatné rozsudky Národního soudu,“ píše v rozsudku soudkyně Magdaléna Blažová.

Slovenské Ministerstvo financí verdikt nekomentovalo

Z dalšího odůvodnění dokonce vyplývá, že dnes na Slovensku neexistuje žádný zákon ani soud, který by takovou situaci řešil.

„Pokud tomu rozumím správně, tak to znamená, že Baťa zůstane navždy zločincem,“ podotkl Pecina.

„Justice na Slovensku není nezávislá. Exekutiva může šikanovat soudce, když nedělají, co si přeje,“ tvrdí právník dědiců.

Soudkyně Blažová odkázala MF DNES na odůvodnění rozhodnutí a nechtěla ho dál komentovat. Konkrétnější odmítlo být i slovenské Ministerstvo financí.

„Vzhledem k probíhajícímu procesu se k nárokům potomků a rozhodnutím soudů nevyjadřujeme,“ reagovala stručně mluvčí resortu Alexandra Gogová.

Dědicové se chtějí obrátit do Štrasburku

Potomci J. A. Bati jsou pobouřeni. Jejich právníci podali stížnost k Ústavnímu soudu v Košicích a zvažují, že se obrátí k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Na Slovensku se dožadují náhrad za zabavený majetek v řádech miliard eur. Baťův koncern tam vybudoval průmyslová centra Partizánske, Svit, Nové Zámky a Bošany a součástí impéria byl také Bojnický zámek. Paradoxem je, že v roce 2008 odhalili Janu Baťovi v Partizánském pamětní desku jako významnému budovateli města.

Podle archiváře a historika Martina Marka z Historického ústavu Masarykovy univerzity v Brně se J. A. Baťa choval pragmaticky. Myslel na prospěch koncernu, který chtěl řídit nezávisle na tehdejší politice. Proto se k odboji nepřihlásil veřejně.

„Došlo ke střetu globálního podnikatele a nároků českého nacionalismu. Baťa nechtěl poškodit zájmy koncernu,“ uvedl Marek. „To však považovala exilová vláda v Londýně za nedostačující.“

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rekonstrukce obchodního domu Prior ve Zlíně odstartovala.
VIDEO: Velká oprava Prioru ve Zlíně začala, vrátí mu baťovský vzhled

Jedna z architektonických dominant Zlína a památka na slavnou baťovskou éru se mění před očima. Obchodní dům Prior se za rok představí v téměř autentické...  celý článek

Poslanec za ČSSD Antonín Seďa.
Poslanci chtějí zase uspět, nové tváře se strany bojí nasadit výš

Většina stran ve Zlínském kraji, které jdou do parlamentních voleb, sází na staré známé tváře. Noví lidé na čelných pozicích spíš scházejí. Podle politologů...  celý článek

Zřícenina hradu Lukov.
Máme otevřeno, hlásí hrad Lukov. Kvůli moru divočáků mu ubylo návštěvníků

V polovině srpna mají v pokladně hradu Lukov na Zlínsku jen polovinu peněz ze vstupného než obvykle. O tom, co stojí za náhlým odlivem návštěvníků, mají jasno...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.