Oslavy 40. výročí SOS vesniček ve Chvalčově

Oslavy 40. výročí SOS vesniček ve Chvalčově | foto: archiv Sdružení SOS dětských vesniček

SOS vesnička má nedostatek pěstounů, děti kvůli tomu končí v ústavu

  • 9
Polovina SOS dětské vesničky ve Chvalčově na Kroměřížsku je momentálně prázdná. Dětí, které by mohla přijmout, je víc než dost, zoufale ale scházejí pěstouni. Nedostává se jich v celém Česku.

Začalo to jako běžná generační obměna, kterých už SOS dětská vesnička ve Chvalčově zažila několik. Nyní ji tady spojili s rozsáhlou rekonstrukcí domů pro pěstounské rodiny. Jenže i když je hotovo, včetně interiérů, domy zůstávají prázdné.

„Chybí dlouhodobí pěstouni, což je obrovský problém. Nejsou nikde v republice,“ řekl ředitel vesničky Cyril Maliňák.

Právě na pěstounech přitom stojí existence vesniček, stejně jako nový státní systém péče o děti, který je má dostat z ústavů do rodinné péče.

Přístup pěstounů se změnil

Problém je v tom, že část pěstounů přešla ze skupiny dlouhodobých mezi profesionální - tedy ty, kteří jsou připravení ve dne v noci přijmout dítě, jež se ocitne v akutní nouzi.

U nich dítě zůstává nejdéle rok, během kterého se buď vrátí k rodině, pokud se poměry v ní upraví, nebo přejde k dlouhodobým pěstounům. Ale dlouhodobých pěstounů nebyl nadbytek nikdy, natož nyní.

„Teď je situace skutečně velmi zlá. Dokonce už se stává, že dítě od profesionálních pěstounů přechází do ústavu, což je v principu zcela špatně,“ upozornil Maliňák.

Čeští pěstouni? Hrdinové na plný úvazek za 130 procent životního minima

Změnil se rovněž přístup samotných pěstounů. Zatímco dříve si brali i několik dětí po sobě, dnes děti vyrostou, a pěstouni skončí. Pokud se starají o sourozenecké skupiny, platí to téměř stoprocentně.

Potíž je hlavně v případě, kdy je třeba umístit děti s hendikepem, jiného etnika nebo staršího věku.

Odbor sociálních věcí zlínského magistrátu má momentálně v pěstounské péči zhruba 50 dětí.

„Dalších minimálně deset pěstounů akutně potřebujeme,“ uvedla vedoucí odboru Jana Pobořilová.

I proto úřad připravil veřejnou prezentaci této profese ve snaze nabrat nové lidi. Konat se bude v pondělí od 16 hodin v obřadní síni zlínské radnice.

Domy ve vesničce slouží částečně i jako startovací byty

Hledání dlouhodobých pěstounů komplikuje také fakt, že krátkodobá péče je finančně výhodnější. Maliňák to ale jako zásadní problém nevidí.

„Samozřejmě to není práce, která se dělá pro peníze, to ani nejde. Systém není nastavený špatně,“ míní.

Ve Chvalčově, kde vesnička funguje od roku 1972 a je druhou nejstarší v Česku, pěstounům nabízejí i ubytování. Je určené pro početnější rodiny.

Zdejší domy mají sedm místností a vlastní kuchyni. Je přitom jedno, jestli mají pěstouni v péči sourozence nebo děti různých rodičů. Ozvat se mohou jak lidé, kteří už děti v péči mají, tak ti, kteří hodlají začít.

„Možné jsou všechny varianty. Dětí je dostatek, neustále se na nás obracejí úřady z celé republiky, jestli jsme schopní přijmout nové. Ale taky můžeme nabídnout zázemí těm, kteří třeba mají jedno dvě děti a další si vzít nemohou, protože bydlí v malém bytě,“ popsal Maliňák.

Kromě domů začala vesnička nabízet i garsonky, které slouží dílem jako startovací byty. Mají jich celkem sedm a ve třech žijí mladí lidé, kteří ve vesničce vyrostli a začínají se osamostatňovat. Dokončují studium, hledají si zaměstnání. Jde o přechodné řešení, stále mají k dispozici zázemí vesničky, potřebnou radu nebo pomoc.