Krásná budova vsetínské sokolovny prožila mnohé, zároveň však žije přítomností. Každý den se tu vystřídá zhruba tisícovka sportovců. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Sokolovna si udržela kouzlo i po renovaci, má boxerský koutek i hospůdku

  • 0
Útrobami vsetínské sokolovny prošly tisíce sportovců. I dnes z budovy dýchá historie. Sokolové tu například dále uchovávají staré cvičební nářadí, aby dnešní děti věděly, jak se dříve cvičilo. Objekt by se měl brzy dočkat dalších oprav.

Výhled na ni zakrývají z Mostní ulice vzrostlé stromy. I přesto si každý den najdou do vsetínské sokolovny cestu za cvičením a sportem stovky lidí. Ke svým letošním pětaosmdesátým narozeninám si budova nadělila rozsáhlou rekonstrukci.

„Vyměnili jsme okna a celou budovu zateplili,“ poznamenává Marcela Nykodýmová, tajemnice Tělovýchovné jednoty MEZ Vsetín, která společně s Družstvem sokolovny budovu vlastní.

Její slova potvrzuje do dálky zářící sněhobílá fasáda.

Při krátké procházce sokolovnou je patrné, že se úpravy dotkly i vnitřních prostor.

Vybroušené a naleštěné parkety v tělocvičně v suterénu totiž nahradily zastaralou palubovku. Čtvercový sál, jehož stěny zdobí zrcadla, má svou obdobu i v prvním patře.

Do obou denně míří tanečníci, ale i milovnice aerobiku, zumby a dalších dnes módních cvičení.

Plánují i opravu půdy

Pomyslným centrem sokolovny je ale velká tělocvična v přízemí. Zažloutlé žíněnky, švédské bedny a kozy srovnané v nářaďovně pamatují doby dávno minulé.

„Nářadí uchováváme zčásti z piety, ale i proto, abychom dětem ukázali, na čem se cvičilo dřív. To neznamená, že nemáme také moderní věci,“ upozorňuje Nykodýmová.

Florbalové branky nebo velké nafukovací balony, které využívají při svých cvičeních těhotné ženy, jí dávají zapravdu.

Specialitu sokolovny představuje podlouhlá místnost, z jejíhož stropu visí robustní tmavé pytle a hrušky. Je jasné, že tady mají své hájemství boxeři.

„Do budoucna bychom rádi opravili také půdu. Sloužit by mohla například k cvičením jógy,“ přiblížila Marcela Nykodýmová.

Hospůdka jen pro návštěvníky sokolovny

Zatímco dopoledne chodí do sokolovny cvičit žáci vsetínských základních škol, odpoledne ji navštěvují volejbalisté, florbalisté, ale také třeba šachisté.

„Každý den se nám tu vystřídá tak tisíc lidí,“ vypočítává Nykodýmová a přechází do jedné z kluboven, která zároveň plní roli hospůdky.

Stěny kolem výčepu i stolů jsou zaplněny archivními fotografiemi a dokumenty připomínajícími historii sokolovny.

„Víme, že spousta sportovců si chodí takříkajíc udělat žízeň. Pak se dohadují, do které restaurace jít a jak je to daleko. Napadlo nás, že si vyřídíme živnostenský list a hospůdku pro ně založíme, což Družstvo sokolovny udělalo,“ vysvětluje Nykodýmová.

Do klubovny však mají přístup pouze návštěvníci sokolovny.

„Velmi se to osvědčilo. Běžně tu tráví čas třeba maminky, které přivedou dítě na cvičení,“ poznamenala Nykodýmová.

Pamatují i na oběti nacistů

Z okna hospůdky se nabízí pohled na čtyři venkovní antuková hřiště, na nichž v létě svádějí souboje nohejbalisté a volejbalisté. Vedle nich je také dětský koutek.

Při východu z budovy ještě Nykodýmová ukazuje na obdélníkovou pamětní desku. Mezi 18 lidmi, kteří se stali oběťmi nacistického běsnění za druhé světové války, nechybí ani jméno Josefa Sousedíka, někdejšího vynálezce, továrníka a vsetínského starosty.

„Všichni tito lidé byli činovníky Sokola, Družstva sokolovny či význačnými občany města, kteří se podíleli na sportovním dění,“ osvětlila Nykodýmová.

Právě Družstvo sokolovny, které založili převážně vsetínští podnikatelé, stálo za vznikem budovy v roce 1930. O stavební povolení přitom požádali jen o rok dříve.

„Možná by si z toho mohli vzít dnešní úředníci příklad,“ usmála se Nykodýmová.