Vznikla podle čtyř fotografií starých desítky let a práce na ní trvaly zhruba měsíc. Sochu vynálezce, odbojáře a prvorepublikového starosty Vsetína Josefa Sousedíka v nejbližších dnech odhalí v prostorách vsetínské radnice.
„Je dokončená, o konkrétním místě a datu ale ještě jednáme,“ uvedl starosta Vsetína Jiří Čunek.
Jako nejpravděpodobnější se jeví vstupní prostor budovy, kde by socha z lipového dřeva symbolicky vítala příchozí.
Řezbář Radek Mikuš ji dokončil zhruba ve stejné době, kdy se prezident Miloš Zeman rozhoduje, zda udělí Sousedíkovi státní vyznamenání. To předává tradičně v den vzniku Československa 28. října a letos může ocenit dvě osobnosti ze Vsetínska.
Kromě Sousedíka, navrženého na medaili za zásluhy, je v nejužším senátním výběru ještě bojovník proti nacismu a rodák z Vlachovy Lhoty Alois Dubec, navržený na nejvyšší státní vyznamenání - Řád Bílého lva.
Není dostatečně známý, tvrdila prezidentská kancelář
Sousedíka navrhovalo vedení Vsetína opakovaně, nominace mířila i od rodiny. Odhalení sochy má návrhy podpořit.
„Skutečně nevím, jak se prezident rozhodne, žádné předběžné zprávy nemám,“ dodal Čunek.
Loni prezidentská kancelář argumentovala tím, že Sousedík není celorepublikově dostatečně známou osobností (více zde).
To spustilo sérii akcí, které mají k jeho zviditelnění přispět. Už loni dostal Sousedík náhrobek na Valašském Slavíně v rožnovském skanzenu, skutečný hrob totiž nikdy neměl.
Snahy vytáhnout jeho jméno ze zapomnění, do kterého ho poslal komunistický režim, ale začaly už o pár let dříve.
V roce 2011 vzniklo ve Vsetíně Občanské sdružení pro uctění památky Josefa Sousedíka. Stojí za vydáním životopisné knihy, kterou při jedné z návštěv Zlínského kraje dostal darem i prezident Zeman.
Valašský Edison
Za sdružením stojí vsetínský rodák Luboš Urban. „Sousedík je neopakovatelná osobnost nejen vsetínských, ale řekl bych evropských dějin. Nesmírně si vážím jeho chování v odboji,“ mínil Urban.
Jeho příběh přitom musel nejprve objevit sám pro sebe.
K Sousedíkovi ho přivedla rodinná historie, jeho dědeček zemřel v koncentračním táboře Dachau, a když chtěl Urban zjistit víc, dostal se k vsetínskému odboji, v němž byl Sousedík jednou z hlavních postav.
Přezdívalo se mu valašský Edison, navrhl třeba elektromobil s hybridním pohonem či letadlo s kolmým vzletem a podílel se na vývoji pohonu Slovenské strely, jednodílného vlaku, kde vagon byl zároveň lokomotivou.
Jako starosta Vsetína se zasloužil o vznik Zbrojovky či železnice do Horní Lidče a dál na Slovensko. Během okupace své patenty a vynálezy ukrýval.
„Mamince říkával, že to bude jeho dar svobodnému demokratickému Československu,“ vzpomínal Sousedíkův syn Tomáš.
Gestapo jej vyslýchalo celkem třikrát, při posledním zatčení jej přímo na vsetínské služebně zastřelili. Rodina se nikdy nedozvěděla, kde je pohřbený, podle historiků ukrývá jeho popel některý z hromadných hrobů.
