Dnes už pozorní turisté narazí při procházce Pustevnami pouze na betonové základy můstku.
„K vidění jsou vždycky na jaře, když sleze sníh. Později je zaroste tráva,“ přiblížil správce dnešního lyžařského areálu Petr Chrostek.
Skoky na lyžích přitom kdysi zažívaly na Pustevnách slavné časy. První můstek vznikl ve známém horském středisku zásluhou Pohorské jednoty Radhošť v roce 1927 poblíž hotelu Tanečnice.
„Jest to první definitivní můstek v Beskydách vůbec. Ve své původní podobě dovoloval tento můstek skoky do 45 metrů,“ referoval o skokanském areálu v roce 1933 dobový časopis Pestrý týden.
Nájezdovou věž spálili členové Hitlerjugend
V únoru 1928 hostil můstek premiérové závody mistrovství republiky. O čtyři roky později byl poprvé přestavován na základě požadavků Mezinárodní lyžařské federace. Díky tomu umožňoval bezpečně skákat až 52 metrů. Vedle fungoval také malý cvičný můstek.
„Za první republiky skákali na velkém můstku nejdále Norové. Skokan Andersen na něm vytvořil rekord 45 metrů,“ nastínil dlouholetý člen frenštátské tělovýchovné jednoty Jiří Sedláček.
Dřevěná nájezdová věž můstku vzala za své v období protektorátu. „Spálili ji členové Hitlerjugend. Až do roku 1960, kdy se na můstku závodilo na dlouhou dobu naposledy, se pak najíždělo ke skokům přímo z lesa,“ poznamenal Sedláček.
Kromě Rašky si v poválečném období na Pustevnách zaskákal třeba Zbyněk Hubač a další sportovci sdružení kolem legendárního trenéra Zdeňka Remsy.
Na můstku skákali Ploc, Jež, Sakala i Janda
Po letech nečinnosti se můstek dočkal obnovy v polovině 70. let. Dřevěný nájezd na místě ale dlouho nevydržel, zanedlouho ho nahradila ocelová konstrukce, kterou právě Jiří Sedláček projektoval. Přestavěný můstek měl konstrukční bod na kótě 57 metrů, sousední menší můstek pak umožňoval skoky přes 30 metrů.
V roce 1981 Pustevny hostily federální mistrovství žactva, které vyhrál Jiří Raška mladší. Můstek si vyzkoušela tehdejší kompletní česká elita, která postupně zazářila také v celosvětovém měřítku.
„Skákali na něm Pavel Ploc, Láďa Dluhoš, Franta Jež, Jirka Parma, Jarda Sakala a určitě i Kuba Janda, ten už taky není nejmladší,“ usmál se současný předseda TJ Frenštát pod Radhoštěm Roman Klíma, sám bývalý skokan.
Příliš krátká dojezdová plocha
Naposledy se na můstku trénovalo a závodilo v první polovině 90. let. Ve srovnání s nově rostoucími moderními sportovišti totiž v mnoha směrech zaostával.
„U můstku chyběla technika na jeho úpravu. Ušlapali jsme doskočiště a za týden jsme to mohli dělat znovu, protože ho lidé na bobech a sáňkách rozbili. Navíc neustále dojíždět na Pustevny bylo neekonomické,“ popsal Klíma.
Skokany na můstku limitovala také krátká dojezdová plocha. „Se změnou techniky i podoby lyží se na ní nedalo pořádně zatočit a včas zabrzdit,“ objasnil.
Můstek chátral a stavební úřad vyzval skokanský oddíl k jeho odstranění. Ocelová konstrukce sportoviště z Pusteven definitivně zmizela na podzim 2013, stejně jako sousední malý můstek.
