Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Inspiraci pro vznik skanzenu v Rožnově našel Jaroněk ve Švédsku

  20:12aktualizováno  20:12
Před sedmdesáti lety zemřel spoluzakladatel rožnovského skanzenu Alois Jaroněk. Muzeum v přírodě zřídil s bratrem Bohumírem v roce 1925. Jeho původní podoba byla podstatně skromnější než ta současná. Návrh na podobu skanzenu údajně zaujal i Ferdinanda d’Este.

ALOIS JARONĚK. Se svým bratrem Bohumírem stál u vzniku rožnovského skanzenu, který byl otevřený v roce 1925. Nápad převzal po návštěvě Švédska, kde je nejstarší přírodní muzeum na světě. | foto: archiv Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

Rád cestoval, pracoval jako keramik a výtvarník. Na Valašsku je však Alois Jaroněk známý především jako spoluzakladatel Valašského muzea v přírodě.

Myšlenka na založení skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm se zrodila na začátku minulého století. Jaroněk totiž během svých cestovatelských výprav navštívil mimo jiné švédský Skansen, muzeum pod otevřeným nebem nedaleko centra Stockholmu na ostrově Djurgarden.

Alois Jaroněk

Narodil se 16. června 1870 ve Zlíně. Vystudoval odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. V roce 1909 přišel spolu se svým bratrem Bohumírem do Rožnova pod Radhoštěm, kde zřídil uměleckořemeslnou keramickou a gobelínovou dílnu. O dva roky později oba sourozenci založili Valašský muzejní a národopisný spolek, jehož hlavním cílem byla výstavba Valašského muzea v přírodě. K samotnému založení muzea ale došlo až v roce 1925. Alois Jaroněk zemřel 31. října 1944 v Rožnově pod Radhoštěm.

„Právě tady vzniklo nejstarší muzeum v přírodě na světě. I odtud si přivezl mnoho poznatků,“ uvedla etnografka Valašského muzea v přírodě Lenka Kučerová.

V roce 1911 Alois se starším bratrem Bohumírem založili Valašský muzejní a národopisný spolek. A jeho prostřednictvím se pustili do ambiciózních plánů na vybudování skanzenu.

„Zakládání muzeí a snaha o zachování dědictví předchozích generací představovala obecný ráz tehdejší doby,“ vysvětlila Kučerová.

Návrhy na podobu budoucího muzea ztvárnil Bohumír Jaroněk v řadě svých skic a maleb. Ty se dokonce dostaly i na výstavu do Vídně a traduje se, že obraz s nápadem muzea tam upoutal samotného Ferdinanda d’Este, který prý spolku přispěl na odkoupení staré rožnovské radnice částkou osm tisíc korun.

Následná první světová válka snahu spolku na zřízení přírodní atrakce na východní Moravě překazila, naštěstí ale jen dočasně.

Prvními stavbami byly radnice a Billův dům

Rožnovský skanzen slavnostně otevřeli až v roce 1925. Bratři Jaroňkovi tehdy pohotově využili přípravy prvního valašského folklorního festivalu Valašský rok. A prosadili, aby se slavnosti konaly už v areálu nově vzniklého muzea.

Skanzen tehdy vypadal o poznání skromněji než dnes.

„Prvními stavbami byly radnice a měšťanský Billův dům, které se do areálu muzea přesunuly z rožnovského náměstí. Doplnila je zvonička z Dolní Bečvy, kříž a studna,“ vyjmenovala Kučerová.

Ještě za Aloisova života se pak areál rozrostl o Vaškovu hospodu, fojtství z Velkých Karlovic a za druhé světové války i o kostel svaté Anny z Větřkovic.

Jeho vysvěcení v roce 1945 se však Alois Jaroněk už nedožil. Zemřel 31. října 1944 v Rožnově. Jeho hrob dnes najdou návštěvníci skanzenu na Valašském Slavíně, kde odpočívá i jeho bratr Bohumír. Ten zemřel už v roce 1933.

Majetek po obou sourozencích připadl jejich sestře Julii, která už v předešlých letech na chod muzea dohlížela. Před svou smrtí v roce 1945 odkázala téměř celé rodinné jmění právě muzeu v přírodě.

Některé z uměleckých předmětů dnes vlastní i Muzeum regionu Valašsko.

Bratři do Rožnova přesunuli dílnu z Meziříčí

Alois Jaroněk je také známý díky svým výtečným keramickým a výtvarným pracím. Navrhoval i gobelíny a nábytek.

Zájem o umění měl v jeho rodině hluboké kořeny. Otec pracoval jako barvíř, matka pocházela z rodiny výrobce varhan. Strýc maloval obrazy v kostelích.

Ve Valašském Meziříčí bratři Jaroňkovi založili keramickou, porcelánovou a gobelínovou dílnu, kterou roku 1909 přenesli do Rožnova.

„Dílna dala práci mnoha regionálním umělcům, kteří se díky ní mohli uživit a svá díla v lázeňském městě prodávat,“ připomněla Kamila Valoušková, historička umění z Muzea regionu Valašsko.

Sám Jaroněk se pak ve své tvorbě výrazně inspiroval lidovými náměty. „Podobně jako architektu Jurkovičovi nebo slováckému malíři Uprkovi se mu povedlo posunout je na vyšší formu,“ doplnila Valoušková.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rekonstrukce obchodního domu Prior ve Zlíně odstartovala.
VIDEO: Velká oprava Prioru ve Zlíně začala, vrátí mu baťovský vzhled

Jedna z architektonických dominant Zlína a památka na slavnou baťovskou éru se mění před očima. Obchodní dům Prior se za rok představí v téměř autentické...  celý článek

Proměny Květné zahrady si návštěvníci všimnou hned, když projdou vchodem....
Církev si nárokuje i Květnou zahradu v Kroměříži, na stát podala žalobu

O vlastnictví Květné zahrady v Kroměříži rozhodne až soud. Žalobu podalo olomoucké arcibiskupství, stát mu totiž památku patřící na seznam UNESCO při...  celý článek

Zřícenina hradu Lukov.
Máme otevřeno, hlásí hrad Lukov. Kvůli moru divočáků mu ubylo návštěvníků

V polovině srpna mají v pokladně hradu Lukov na Zlínsku jen polovinu peněz ze vstupného než obvykle. O tom, co stojí za náhlým odlivem návštěvníků, mají jasno...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.