Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obce Zlínského kraje si na daních výrazně pomohly, města si stěžují

  10:16aktualizováno  10:16
Obce ve Zlínském kraji loni dostaly díky novému přepočtu daní o miliardu víc. Peníze použijí na kanalizaci či přestavbu návsí. Větší města v čele se Zlínem nebo třeba Uherským Hradištěm ale hořekují, že jim stát omezil příspěvky na školy či divadla.

Kvůli novému rozpočtovému určení daní přišlo například Uherské Hradiště o státní příspěvek na Slovácké divadlo. Podle poslance Petra Gazdíka si s tím má radnice poradit sama zlepšením hospodaření. | foto: Mercy CC-BY-SACreative Commons

V Kašavě přestaví obecní dům i náves a upraví sběrný dvůr, což bude stát dohromady asi dvacet milionů korun. Obec by takovou částku v rozpočtu nenašla. Proto starostu Josefa Jarcovjáka těší, že do vísky s 900 obyvateli díky novému přepočtu daní loni přiteklo o 2,4 milionu korun více než v předcházejícím roce. Daňové příjmy se tím zvýšily zhruba o čtyřicet procent - z 6,2 na 8,6 milionu.

„Velmi to vítáme. Je to pro nás významná částka, za kterou jsme vděční,“ reagoval Jarcovják.

Pokud svůj post uhájí v podzimních volbách, měl by se od příštího roku coby starosta i se svým skromným úřednickým aparátem přestěhovat do zrekonstruovaného obecního domu, kde bude působit i knihovna a klubovna.

A může myslet na další investice, protože také letošní příjmy jsou na úrovni loňských. Vadou na kráse je pouze to, že Kašava kvůli novému přerozdělení daní už nedostává od sousedních obcí příspěvky na žáky, kteří z okolí dojíždějí do zdejší školy.

„I tak jsme ale za změnu v rozpočtovém určení daní rádi,“ zdůraznil Jarcovják.

Podobné je to i v jiných obcích. Nejvíce si polepšily ty s počtem obyvatel od 2 do 5 tisíc, jimž se daňové příjmy zvedly v průměru o třicet procent. Lépe se daří i menším vískám.

Lačnovu, kde žije 880 lidí, přišlo po přerozdělení daní o 1,6 milionu korun více. A vzhledem k tomu, že v obci střádají na kanalizaci, která bude stát čtyřicet milionů, nemuseli zastupitelé dlouho přemýšlet, kam peníze vloží.

„Museli jsme si na kanalizaci i půjčit, takže budeme deset let splácet dva miliony ročně,“ upřesnila starostka Lačnova Marie Vlčková. „Každá koruna navíc je dobrá.“

Obce dostávaly do roku 2012 po přerozdělení peněz vybraných z daní 6 800 korun na hlavu, zatímco čtyři největší české aglomerace Praha, Brno, Plzeň a Ostrava 31 tisíc korun. Tento nepoměr se od roku 2013 díky zákonu změnil ve prospěch obcí.

Hradiště si pohoršilo

S mnohem menším nadšením, které je přímo úměrné mírnějšímu navýšení příjmů, ale přijaly nové přepočítávaní daní ve větších městech Zlínského kraje.

Důvod? Třeba Zlín si podle statistik Ministerstva financí přilepší zhruba o 35 milionů korun, což je však vzhledem k jeho rozpočtu kolem jedné miliardy relativně malá částka. Vedení krajského města si navíc stěžuje na to, že čistý příjem je ještě nižší a že stát v rámci kompenzace těchto příjmů skončil s příspěvky na školy.

„Nevím, zda je těch 30 milionů způsobeno novou metodikou přepočtu daní, nebo tím, že jich stát více vybral. Působit mohou oba vlivy,“ naznačil ekonomický náměstek zlínského primátora Bedřich Landsfeld ze Zlínské volby.

Čistý zisk odhadl přibližně jen na 12 milionů. O jedenáct milionů korun přitom podle něho město přišlo, když mu stát přestal posílat příspěvky na žáky.

„Stát argumentoval právě tím, že obce dostaly více z daní,“ doplnil Landsfeld. „Takže Zlínu to zase nepřináší takový efekt. Peníze použijeme na opravu chodníků a cest.“

Ještě hůře dopadlo Uherské Hradiště, kde ekonomové vypočítali, že po navýšení o 30 milionů korun si město dokonce pohoršilo. Nedostává už totiž příspěvky na žáka a přišlo o dotaci na Slovácké divadlo a hradišťskou knihovnu, dohromady skoro o jednatřicet milionů.

„Taková kompenzace mi nepřipadá spravedlivá,“ prohlásil místostarosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha z ODS.

Zdůraznil, že město zajišťuje tyto služby i pro okolní obce, od nichž finanční podpora nepřichází.

„Nezbývá nám než chybějící peníze najít v rozpočtu města, nebo se pokusit sehnat jiné zdroje, což je ale složité,“ uvedl Blaha.

Poslanec Petr Gazdík z hnutí STAN, který daňové změny prosazoval ve Sněmovně, kritiku odmítá. Podle něho Hradiště dostávalo od státu na divadlo a knihovnu nesystémovou dotaci a je na vedení města, aby lépe hospodařilo.

„Naším cílem bylo podpořit především obce, ne větší města,“ upozornil Gazdík, který je současně místostarostou Suché Lozi. Ta si loni polepšila o dva miliony korun, což pro ni znamená zásadní posun vpřed.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vybavení sálu pro pražský Institut klinické a experimentální medicíny vyvíjí,...
Superčisté operační sály pro IKEM za desítky milionů vznikají na Valašsku

Valašskomeziříčská firma BLOCK vyvíjí, vyrábí a dodává vybavení operačních sálů. Že je úspěšná, dokazuje i spolupráce se špičkovým pracovištěm pražského...  celý článek

Panelové sídliště
Valašská města řeší bytovou krizi, pro mladé těžce shánějí bydlení

Radnice na Valašsku přemýšlejí, jak získat nové obyvatele. Rožnov pod Radhoštěm chce více startovacích bytů, Valašské Meziříčí jedná o přestavbě ubytovny....  celý článek

Proměny Květné zahrady si návštěvníci všimnou hned, když projdou vchodem....
Církev si nárokuje i Květnou zahradu v Kroměříži, na stát podala žalobu

O vlastnictví Květné zahrady v Kroměříži rozhodne až soud. Žalobu podalo olomoucké arcibiskupství, stát mu totiž památku patřící na seznam UNESCO při...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.