Když chtěl jeho předchůdce Petr Navrátil omezit počet tříd na dvou gymnáziích v krajském Zlíně, postavil se ostře proti. Poslanec, místopředseda Sněmovny a šéf hnutí STAN Petr Gazdík se teď stal mužem, který má na starosti střední školy a další školské instituce zřizované Zlínským krajem.
„O tom, jak bude školství ve Zlínském kraji vypadat, ale rozhodnou rodiče,“ říká Gazdík v rozhovoru pro MF DNES.
O čem mají rozhodovat?
Rodiče směřují děti na střední školu, výběr hodně závisí na nich. Náš úkol bude přesvědčit je, aby volili obory, z nichž budou mít děti uplatnění. Je na nich, jestli dají přednost kvalitní škole před tou nejbližší. A velké téma, o kterém rozhodnou, je i to, jak budou vypadat v kraji bývalé praktické školy.
Petr GazdíkDvaačtyřicetiletý politik a šéf hnutí STAN je vystudovaný učitel, šest let učil na ZŠ v Bánově. V letech 2002–2010 dělal starostu obce Suchá Loz, od roku 2010 je poslancem. Poslední tři roky působí jako místopředseda Sněmovny. Na kraji je jako zastupitel od roku 2008, ale dvě volební období byl jen v opozici, kde platil za hlavního kritika fungování hejtmanství pod vedením Stanislava Mišáka. Po letošních krajských volbách se stal krajským radním pro školství. |
Plánujete jejich rušení?
Na to teď neodpovím, protože to právě záleží na rodičích. Pokud je budou pro své děti chtít, zůstanou. Když zapíší děti na běžné základní školy a ty se speciálním přístupem se postupně vyprázdní, mohou zaniknout nebo se budeme bavit o slučování.
Jsou v nich děti s mentálním postižením. Znamená to tedy, že by třeba musely dojíždět?
Rozhodně ne. Ale administrativně se mohou školy sloučit pod jedno vedení, i když budovy zůstanou.
Když jsme u dojíždění, co studenti gymnázií? Má zůstat všeobecné vzdělání dostupné na všech místech kraje, nebo vsadíte na školy ve větších městech, kam by jezdili z okolí?
Gymnazisté rozhodně dojíždět mohou a mělo by být zcela běžné, že zvolí kvalitnější ze škol i za cenu internátu nebo dojíždění. Na školách pak je, aby si obhájily právo na existenci. Musí přesvědčit, že jsou kvalitní.
Když chtěl kraj před dvěma lety zrušit na zlínských gymnáziích po jedné třídě, byl jste proti. Je podle vás míst na gymnáziích příliš, nebo ne?
Počet tříd na čtyřletých gymnáziích přehnaný není, budeme se ale bavit o víceletých. Ta bych omezil. Nebude to ale násilné, protože do nich míří silné ročníky. Všichni se nevejdou a tím se přirozeně zvedne úroveň studia.
To ale znamená, že veřejnost bude volat po navýšení počtu tříd víceletých gymnázií.
Nebude jich přibývat.
V jaké kondici krajské školství přebíráte?
Ve výborné, což dokazuje opakované kontrolní testování i výsledky maturit. Zdejší žáci a studenti bývají na druhém třetím místě v rámci celé republiky. Co ale vázne, je propojení škol a firem.
O tom se ale mluví řadu let.
Snahy byly, jenže pořád to není dost. Na leden plánuji setkání s představiteli firem a budu se jich ptát, co chtějí a co pro to mohou udělat. My je můžeme finančně podpořit. Klidně raději zateplíme o jednu dvě školní budovy méně, ale dáme peníze na kvalitní praxe.
Firmy i samy nabízejí praxe, často ale nemají komu. Jak podpoříte nábor do technických škol a učebních oborů?
Dobře fungují stipendia u vybraných učebních oborů. Jde převážně o řemesla a je prokazatelné, že studenty motivuje k dokončení školy a lepším výsledkům. Co se náboru týká, musíme přesvědčit rodiče, že je lepší, když jejich dítě bude umět řemeslo, než když bude mít maturitu v oboru, který nemá uplatnění.
I to už tady bylo, jak to uděláte v praxi?
Potřebujeme nutně pomoc firem. Díky praxím rodiče uvidí, že dítě může mít jisté zaměstnání, slušný příjem. Ale vrátit prestiž řemeslu nedokážeme za jedno volební období.
Na praxi chcete poslat také gymnazisty, jaký je důvod?
Aby měli spojitost s realitou. Často žijí ve virtuálním světě 160 znaků sociálních sítí, ale netuší, co obnáší které řemeslo, kolik mohou vydělávat a co musí znát. Mám příklad z praxe. Obec Suchá Loz má 1 200 obyvatel, z toho 74 má úřední adresu na obci. Z nich 38 je mladých lidí, které takto přestěhovali rodiče, protože se báli exekutorů. Absolventi jsou velmi dobře teoreticky vzděláni, ale na život připravení nejsou.
Školy dnes dostávají peníze podle počtu studentů, což se má v roce 2018 změnit. Co všechno to přinese?
Budou mít peníze podle počtu odučených hodin, což je revoluční věc. Maturitní obory už nebudou plnit třídy na maximum. Dnes přijímají také čtyřkaře, což snižuje jejich kredit. A zvýší se prestiž učebních oborů. Ani ty nebudou muset držet problémové studenty, kteří nechodí do školy, mění obory a nic nedokončí. Pokud chtějí studovat střední školu do šestadvaceti let, mohou. Ale je v pořádku, když společnost řekne, že je normální dokončit ji dříve a začít pracovat.
