Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Útroby přehrady jsou labyrint s měřáky, potrubím a uzávěry

  14:59aktualizováno  14:59
Dovnitř přehrady v Koryčanech na Kroměřížsku, jejíž útroby připomínají protiatomový kryt, se lidé dostanou zcela výjimečně jen jednou za několik let. MF DNES se do této neobyčejné stavby vypravila.

Vodní hladina je ze všech stran obklopená lesy. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

„Poslouchejte prosím naše pokyny, dávejte pozor, kam šlapete, a hlídejte si děti,“ volá hrázný Zdeněk Vavřínek na skupinu návštěvníků.

V okolí vodní nádrže v Koryčanech se pohybuje prakticky denně už 26 let a zná tu každičký detail. Právě teď však plní roli, na kterou není příliš zvyklý. Zodpovídá za zájemce, kteří se na výjimečné vodní dílo přišli podívat při dni otevřených dveří. Pro běžného smrtelníka je to jedinečná příležitost, jak si prohlédnout bezprostřední okolí i vnitřek hráze.

Fotogalerie

„Přehradu otevíráme veřejnosti po několika letech v rámci Světového dne vody. Je tu ochranné pásmo vodního zdroje a vstup je přísně zakázán,“ upozorňuje hrázný.

Nádrž je přitom pozoruhodná hned z několika důvodů. Vodní hladina je ze všech stran obklopena lesy, což je i důvod, proč nádrž na řece Kyjovce v padesátých letech zbudovali.

„Počítalo se s tím, že bude sloužit jako zásobárna pitné vody, a právě krásné čisté okolí zaručuje, že málokde mají tak kvalitní vodu jako právě tady,“ říká Vavřínek.

Do přehrady vysazují dravé ryby

I proto odsud proudí voda do vodovodního potrubí a z kohoutků teče lidem v Koryčanech, Kyjově i v okolních vesnicích. Nádrž, která má rozlohu zhruba 35 hektarů a pojme 2,5 milionu kubíků vody, má také další význam.

„Historicky se lidé z této oblasti potýkali s povodněmi. Přehrada teď celou oblast chrání, protože umí vodu nejen zadržet, ale v případě potřeby i nouzově upouštět. Pokud se hladina dostane do opravdu velké výšky, odtéká přelivem pryč,“ ukazuje Vavřínek na kamenné koryto u okraje hráze.

Tento přeliv zatím využil jen jednou, při povodních v roce 1997. Drtivou většinu času je totiž přehrada pod svou maximální kapacitou, a pokud je sucho, hladina pravidelně klesá.

Prostor, za nímž se zdvihá dvacetimetrová hráz, vypadá malebně. Zkrášlují jej podlouhlé obdélníkové rybníčky.

„V některých jsou malé rybí plůdky, jinde už vzrostlé ryby. Část z nich se prodává, část se pouští do vodních nádrží v celém okolí,“ přibližuje Luboš Polášek, který má rybí hospodářství na starosti.

Právě dravé ryby, které se do přehrad pouští, mají totiž pozitivní vliv na kvalitu vody.

„Je to takový koloběh. Ve vodě potřebujeme plankton, který má skvělé filtrační schopnosti. Planktonem se ovšem živí plotice a další bílé ryby. Dravci, které do vody pouštíme, jsou pak jejich přirozeným predátorem a všechno zůstává v rovnováze,“ vysvětluje Polášek.

Spolu s Vavřínkem tvoří osvědčený tandem. Vypomáhá mu s údržbou i prohlídkou přehrady, hrázný mu na oplátku pomůže s rybami.

Zákaz focení coby protiteroristické opatření

Samotná hráz je sypaná z různých materiálů, což byla v povodí Moravy dosud nepoužitá konstrukce. Zdaleka to nejzajímavější se ale skrývá v jejích útrobách.

Do štoly, kterou se lze dostat do strojní věže uprostřed přehrady, si každý musí povinně vzít přilbu. Chodbička je úzká, lemuje ji potrubí, všude jsou různá táhla a uzávěry, podzemím problikávají žárovky. Celé to připomíná spíše protiatomový kryt, ale účel podzemních chodeb je jiný.

„Hlavní chodbou se dostaneme do strojovny, odkud lze obsluhovat celé zařízení přehrady. Tedy regulovat průtok pod přehradou a otvírat výpusť,“ líčí hrázný.

Další, boční chodba, je takzvanou injekční štolou. Zde jsou měřidla, která celou dobu sledují tlak spodní vody. Když je moc velký, je třeba trochu vody upustit. Pokud by obsluha hráze tyto údaje nesledovala, celá stavba by časem mohla začít ujíždět.

I když vnitřek hráze i strojní věž nabízí zajímavou podívanou, hrázný zde zakazuje fotit.

„Bohužel, není to můj výmysl. Dřív to bylo možné, ale nyní je na to bezpečnostní předpis v rámci protiteroristických opatření,“ říká až omluvně Vavřínek.

Kvůli těmto opatřením také musí celé podzemí dvakrát denně projít, na kontroly sem jezdívá i policie.

Od nádrže musí hrázný odhánět pytláky

Za 26 let už toho zažil hodně. Pravidelně například musí od vody odhánět pytláky, které sem láká výjimečné rybí osazenstvo. Před pár lety dokonce tahal z vody utopence. „Našel jej plavec, který rovněž neměl ve vodě co dělat. To ale byla opravdu výjimečná situace,“ podotýká.

Přestože má hrázný klasickou osmihodinovou pracovní dobu, při větších deštích musí k přehradě klidně i ve dvě ráno. Jeho největší starostí je ale udržet vodu čistou, jsou na ní závislé tisícovky domácností.

„Musíme čistit řeku, která sem přitéká, a také sledovat, jestli na toku nad námi se nestala nějaká havárie. Naštěstí za celou dobu k žádné kalamitě nedošlo a máme tu prostředky, jak tomu předcházet,“ dodává hrázný, kterého už čeká další skupina návštěvníků.

Zájem o prohlídku je veliký, další příležitost bude zas až za pár let.

Podívejte se do útrob elektrárny na Orlíku






Hlavní zprávy

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.