Radek Hefka pěstuje zhruba 12 tisíc stromků, do prodeje jdou ročně stovky kusů,...

Radek Hefka pěstuje zhruba 12 tisíc stromků, do prodeje jdou ročně stovky kusů, které předtím rostly šest až deset let na Hefkově plantáži. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Vypiplat krásný vánoční stromek, to je alchymie, říká jejich pěstitel

  • 8
Je na Vánoce lepší smrk, borovice, nebo jedle? A co všechno stromek potřebuje, než se dostane do obývacích pokojů? Přinášíme reportáž z plantáže ve Slušovicích, na které se vánoční stromky pěstují. Majitel zde zná skoro každý stromek.

Na oploceném pozemku ve Slušovicích jsou v mírném svahu vysázeny v řadách jehličnaté stromky. Jedle, borovice i smrky. Různé druhy, různé velikosti. Mezi nimi křupou v jinovatce boty. Prochází tudy Radek Hefka a letmo stromky obhlíží.

Nemá příliš času. Tomuto pěstiteli a prodejci vánočních stromků totiž začalo nejhektičtější období v roce.

ANKETA: Který strom je nejkrásnější?

Do 18. prosince můžete v anketě iDNES.cz hlasovat pro nejkrásnější strom na náměstích krajských měst.

„Zrovna jsme zahájili prodej. Čeká nás ještě tak deset dnů intenzivní práce. Ale je to vlastně jen zhodnocení toho, co děláme po celý rok,“ říká vystudovaný lesní inženýr.

Lesnickou vášeň zdědil po svém otci, spolu také stromky pěstují. Ale pomáhá jim celá rodina, a to nejen před Vánocemi. V jednom kole je on a jeho blízcí už od konce listopadu.

„V době, kdy skončí vegetační přírůsty, už vidíme konečnou podobu stromu. To pak přijdeme, hodnotíme a vybíráme, které kusy mohou do prodeje. Posuzujeme to hlavně podle výšky a souměrnosti,“ vypráví Hefka.

Na své plantáži zná skoro každý stromek

Na plantáži má s otcem zhruba 12 tisíc stromů, do prodeje jdou každoročně stovky kusů. Během prosince pak Hefkovi pracují od svítání do setmění.

Stromy se musejí vyřezat, převézt na prodejní místa, popřípadě mírně upravit, aby seděly do stojanů, vybavit štítkem, na kterém je druh, výška a cena. Letos se navíc mimo Slušovice chystá poprvé prodávat i ve Vítové u Fryštáku, kde s manželkou žije.

Málokdo by věřil, že zná skoro každý stromek, který mu na plantáži roste. Aby totiž zákazníci na Vánoce dostali krásný souměrný stromek, je třeba se o něj postarat.

„Některé rostou od přírody pěkně, ale často musíme stromy zastřihávat a tvarovat. Navíc třeba borovice mají rády slunce, jedle zase stín, záleží taky na půdě. Je to úplná alchymie a výsledek uvidíte třeba až za několik let,“ vysvětluje pěstitel.

Než skončí u někoho v pokoji, stráví stromky na plantáži šest až deset let.

Hefka prodává vždy do vyprodání zásob, zatím se mu to skoro pokaždé povedlo. „Máme to tak nastavené, nemohli bychom si dovolit něco neprodat. Loni bylo všechno pryč kolem 20. prosince.“

Po předvánočním shonu přijde odpočinek

Z vybíravých zákazníků strach nemá. Naopak, konverzace o tom, který stromek je nejlepší, ho baví.

„Každý má jiné preference. Někdo chce třeba každý rok borovičku, protože je na ni zvyklý od dětství, někdo zase rád zkouší nové druhy. Obecně se nedá říct, že by byl jeden druh lepší než jiný,“ míní Hefka.

Každý strom má své klady a zápory. Například klasický smrk ztepilý je levný a voňavý, ale zase brzy opadá. Nejnákladnější je naopak hustá a vždy zelená jedle kavkazská.

Při ceně hraje roli i výška. „Centimetry ale nepočítáme. Máme jen kategorie do dvou a od dvou metrů,“ upřesňuje.

Pěstování stromků považuje spíše za velkého koníčka. Přesto s ním stráví podstatnou část roku.

Jedním z problémů stromkařů jsou nepoctiví lidé, což pěstitelé vánočních stromků nutí na plantáže posílat ostrahu a také využívat fototechniku.

Po předvánočním shonu čeká Radka Hefku zasloužený odpočinek. Na plantáži už příliš práce není, stromy jsou v poklidu zazimované. Přesto už plánuje budoucnost.

„Přikoupil jsem pozemek a rádi bychom plantáž rozšířili. Znamená to nové oplocování, vysazování a pak práci, která se zúročí až za dlouho. Ale už se na to těším,“ uzavírá pěstitel.