Rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Petr Sáha.

Rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Petr Sáha. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Zlínská univerzita vábí Asiaty. Máme tam velké aktivity, říká rektor

  • 2
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně se jako jediná z Česka dostala mezi prestižní evropské školy, které si pro výměnu studentů vybraly asijské univerzity. Na seznamu je i britská Cambridge, irský Cork, belgický Gent nebo švédská Uppsala.

Zlínská univerzita se k nim přidala díky tomu, že na každé své fakultě nabízí studium v anglickém jazyce, dlouhodobě přijímá zájemce z Asie, ve Vietnamu má své centrum a spojení udržuje i s Čínou.

„Kdyby k nám už dávno nejezdili studenti z Indonésie, Malajsie nebo Vietnamu, asi bychom se tam nedostali,“ prohlásil v rozhovoru MF DNES rektor univerzity Petr Sáha.

Co to pro vás znamená?
Oslovili nás správci projektu Share, což je program mezi Evropskou unií a ASEAN, tedy sdružením států jihovýchodní Asie. Funguje pět let a začal tím, že si studenty mezi sebou vyměňovaly samotné asijské země. Teď pokračuje rozšířením do Evropy. To znamená, že studenti budou z Asie jezdit sem. Z každého státu byla vybrána jen jediná škola.

Víte, proč si vybrali právě vás?
Protože máme v Asii velké aktivity. Máme Baťovo centrum ve Vietnamu, aktivity v Číně, dlouhodobě k nám jezdí studenti z Malajsie nebo Indonésie. Na každé fakultě máme předměty vyučované v anglickém jazyce a deset procent studentů je ze zahraničí. Dopředu jsme o tomto programu nevěděli, takže jsme to vlastně nemohli ovlivnit, ale ocitli jsme se opravdu v dobré společnosti zavedených standardních evropských univerzit.

Kdo seznam škol tvořil?
Samotné školy v Asii. Na základě předchozích kontaktů, zkušeností, stáží, výměnných programů, výměny akademických pracovníků. Proto je tam britská Cambridge nebo švédská Uppsala. A mezi nimi my, jako nejmladší česká univerzita. Každý semestr k nám na měsíc přijede pět asijských studentů, kteří si vyberou předměty napříč fakultami.

O které obory mají zahraniční studenti obvykle největší zájem?
Jednak o ty, které mají širší uplatnění, což jsou třeba ekonomické obory. Nebo ty, které jsou naopak specifické a líbivé, což jsou třeba umělecké obory. A pak je zajímají také technické obory, kde lokální zájem není příliš velký, ale lidé z celého světa se tam chtějí dostat. A my jsme rádi, protože to zvyšuje naši prestiž. Navíc se Zlín stává díky tomu kosmopolitnějším.

V nedávném hodnocení Univerzity Karlovy jste v kategorii „Mezinárodní otevřenost“ mnoho hvězdiček nezískali. Jak si to vysvětlujete?
Toto hodnocení není z mého pohledu seriózní, zdaleka nevykresluje skutečnost ani u nás, ani jinde. Proto jsme k němu ani neposílali podkladové materiály, protože s tím máme jen ty nejhorší zkušenosti. Když se podívám třeba na jejich hodnocení naší fakulty multimediálních komunikací, kdy v prospěchu pro regiony dostala jen tři hvězdičky, tak je to špatně. Zakládáme a obnovujeme tady kreativní průmysl a přínos pro region je velký.

V čem byste se sami ohodnotili pěti hvězdičkami?
Myslím, že hodně děláme právě v mezinárodním prostředí. Máme více než deset procent zahraničních studentů a patříme k těm nejlepším.

Vracejí se po letech zpět?
Většinou je to napůl. Část se vrací, když si tady najdou partnera. A když odcházejí, tak s námi zase tvoří mosty pro další spolupráci. Už máme po světě docela velkou síť bývalých absolventů, kteří jsou třeba na postech prorektorů, na velvyslanectvích, pracují jako ředitelé firem. A na základě jejich zkušeností pak přicházejí další.