Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bioplynové stanici lidé v Mysločovicích nevěří, vyžádali si referendum

  9:46aktualizováno  9:46
Zlínská firma Liparo hodlá v Mysločovicích postavit bioplynovou stanici. Místní obyvatelé jsou však proti a sepsali i nesouhlasnou petici. Více než dvě třetiny z nich se vyjádřily pro uspořádání referenda.
Ve Zlínském kraji je v současnosti více než deset bioplynových stanic. Přibude k nim další v Mysločovicích?

Ve Zlínském kraji je v současnosti více než deset bioplynových stanic. Přibude k nim další v Mysločovicích? | foto: Jaroslav OžanaMF DNES

Při letošních prezidentských volbách měli v Mysločovicích na seznamu voličů necelou pětistovku lidí. A stejný počet jich bude rozhodovat v referendu o tom, zda v obci může vzniknout bioplynová stanice.

Všelidové hlasování si vynutili obyvatelé v petici, kterou podepsalo 344 z nich.

"Obec je v dolíku, takže doprava je obrovským problémem. A druhým je hluk. Všechno se tady rozléhá, slyšíme vlak vzdálený i sedm kilometrů. A prostě nevěříme, že by se to provozem bioplynky nezhoršilo," vysvětlil jeden ze signatářů petice Lukáš Dovrtěl.

Kdy přesně k urnám půjdou? To zatím jasné není, na termínu se totiž musí dohodnout zastupitelé, kteří se sejdou 8. dubna.

"Proti referendu nic nemáme a uspořádáme ho," naznačil starosta Pavel Žák.

Zpracujeme jen místní produkci, ujišťuje investor

Bioplynovou stanici chce stavět zlínská společnost Liparo v mysločovickém vepříně. Plánuje zpracovávat vepřovou kejdu.

"Nebude to megalomanská stavba, zpracovávat budeme jen část rostlinné produkce zemědělského družstva, které už v obci je," řekl jeden ze společníků firmy Libor Buják.

V praxi to funguje tak, že se vepřová kejda umístí do hermeticky uzavřené nádoby, k ní se přidá siláž (v případě Mysločovic travní a kukuřičná) a živé kultury. Díky nim směs rychle zkvasí a vznikající bioplyn pohání spalovací motor.

Řepkové a kukuřičné pole. Ilustrační foto

Řepkové a kukuřičné pole.

"Ten vyrábí elektřinu, kterou budeme dodávat do sítě a odpadním teplem bychom vytápěli školu," popsal Buják. Firma slíbila i vybudování teplovodu do školy.

Obec by díky tomu ušetřila za vytápění školy, což je ročně zhruba půl milionu korun. Kromě toho by se v bioplynové stanici zpracovával i zelený odpad ze zahrad a obecních pozemků, který se nyní sbírá do kontejnerů a odváží. I to stojí obec peníze.

Největší změnu by však lidé poznali díky tomu, že by se kejda přestala vyvážet na pole. Každá várka totiž několik dnů silně zapáchá.

"Osobně si myslím, že by tady stanice být mohla. Můj názor je ale jen jeden do referenda. Nakonec budu prosazovat to, na čem se shodnou lidé v obci," podotkl Žák.

Lidi zklamala fotovoltaika

A spousta jeho sousedů má připomínek celou řadu. Třeba to, že pozemky, přes které by vedl zamýšlený teplovod z družstva do školy, firma nemá jisté. "Přímé spojení se školou po obecních pozemcích není," varuje Dovrtěl.

Podobnou situaci řeší také v Roštění. Tam chce bioplynovou stanici stavět místní agrodružstvo. Mělo by ji ve svém areálu, zásobovalo vlastní produkcí. Přesto jsou místní zásadně proti a opakovaně se odvolávají proti úředním povolením.

"Lidé se zklamali ve fotovoltaice, proto už ničemu dalšímu nevěří," myslí si Buják.

Ve Zlínském kraji je v provozu zhruba čtrnáct bioplynových stanic, na celé Moravě necelá padesátka.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.