V Kroměříži promítali filmy bez práv, odvolaný šéf v tom chybu nevidí

Bývalý ředitel kroměřížského Domu kultury Jiří Králík v tamním kině promítal filmy, na které neměl autorská práva. Tvrdí, že šlo o vzdělávací akce, a že zákon neporušil.

Odvolaný ředitel Domu kulturu v Kroměříži Jiří Králík. | foto: MF DNES

Nelegální promítání filmů v kroměřížském kině Nadsklepí řeší vedení tamní radnice. Kauzu odstartoval koprodukční snímek režiséra Emira Kusturici Černá kočka, bílý kocour, který byl na programu minulou středu.

Kopii filmu, na který nemá kino promítací práva, se na plátno pokusil dostat Jiří Králík. Ten vedl Dům kultury, a tedy i kino, poslední tři roky, letos 24. dubna však ve funkci náhle skončil, kvůli nesrovnalostem v hospodaření.

Starostka Hebnarová: Přehled a nadšení nejsou vše

Jakou dohru bude mít poslední kauza kolem bývalého ředitele kroměřížského Domu kultury Jiřího Králíka, může být jasné velmi rychle.

Daniela Hebnarová, starostka města, které Dům kultury a potažmo i kino zřizuje, se chce nejprve setkat s Králíkovými kolegy. Filmy bez licence se totiž údajně v kině promítaly i v minulosti. "Rozhodně chci zjistit, jestli to byla ojedinělá věc, nebo se to dělo už dříve," uvedla Hebnarová.

Jak budete postupovat?
Nejdřív se potřebuji sejít s lidmi z kina a Domu kultury a zjistit, jestli to byla záležitost ojedinělá, nebo se podobné praktiky děly už v minulosti. Doufám, že dostanu konkrétní odpověď. Takové praktiky jsou velmi nebezpečné a v našich organizacích se musí postupovat v souladu se zákonem. Navíc v případě porušení autorských práv hrozí velké sankce a ty by mohly mít vzhledem k ekonomické situaci v Domě kultury vážné následky.

Z postu ředitele jste Jiřího Králíka odvolali koncem dubna, od té doby vede Dům kultury zástupkyně ředitele. Vypsali jste už výběrové řízení?
Nevypsali, protože v první řadě musíme vyřešit problémy, které se v Domě kultury nahromadily a které vedly až k odvolání pana Králíka z funkce. V tuto chvíli jsem objednala externí audit. Naše vnitřní audity tam sice byly, ale chci předejít námitkám, že třeba neodhalily všechno, protože jsme to nechtěli vědět.

Jaké největší potíže nyní Dům kultury má?
Maximalistická podoba objednaných a zamluvených akcí, na které buď nejsou peníze vůbec, nebo je u nich výrazný nepoměr mezi náklady a malým zájmem návštěvníků. Nemůžeme si například dovolit pořádat festivaly, které nás stojí několik set tisíc korun, a přitom je o ně navzdory nákladné propagaci minimální zájem. Ostatní kroky nám řekne výsledek auditu.

Jiřího Králíka jste na místo ředitele Domu kultury vybrali mezi desítkou zájemců, přestože jej provázely potíže a dluhy z Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Proč jste mu dali přednost?
Já si to uvědomuji. Tenkrát jsme byli před otevřením nového kina, které tady nemělo velkou podporu. Vedly se vášnivé diskuse, jestli ho vůbec potřebujeme a jestli tam budou chodit lidé. Jiří Králík je člověk, který se v této branži pohyboval léta a má přehled. Měli jsme pocit, že je to ta správná osoba, která Nadsklepí dokáže rozdýchat. Přehled a nadšení ale bohužel nejsou vše.

"Pracovníci kina mě požádali, abych sehnal kopii, protože ji nemůžou sehnat oni, a tak jsem nabídl svou," vysvětlil Králík.

Jenže podle informací od zaměstnanců kina se věci seběhly jinak. Nepodařilo se jim najít distributora titulu, a proto film na plátno nesměl.

Svolení s uvedením filmu totiž musí dát majitel či výrobce a neexistuje film, který by nikomu nepatřil. Králík však přinesl vlastní kopii na DVD nosiči. Tu promítač odmítl a nakonec musela zakročit i současná vedoucí Domu kultury.

"Zakázala promítání a zachovala se naprosto správně," konstatovala starostka Kroměříže Daniela Hebnarová.

Králík: Zákon jsem neporušil

Pracovníci kina navíc potvrdili, že takovou situaci neřešili poprvé. Návštěvníci údajně sledovali nelegální kopie poměrně často, občas i se zřetelně viditelným logem televizního kanálu CS film.

To Králík potvrdil, trvá však na tom, že se takové kopie vždy promítaly v rámci vzdělávacího cyklu, jenž je určený studentům a seniorům, kteří studují univerzitu třetího věku. A v takovém případě práva zajistit nemusí.

"Je potřeba nastudovat zákon. Nijak jsem ho neporušil," ujišťuje Králík.

Vedení radnice slíbilo všechno prošetřit. Ačkoliv existuje podezření na porušení autorského zákona, trestní oznámení podávat nebudou. Že by se tak vedení města stalo spoluviníkem a vystavilo se postihu, nehrozí.

"Oznamovací povinnost je pouze u přesně specifikovaných činů a nelegální promítání k nim nepatří," objasnil člen zlínské kriminálky, který si nepřál být jmenován.

"Pokud v kině skutečně opakovaně nelegálně promítali, jednalo by se o trestný čin, ale jestliže chybí důkazy, nemá podle naší zkušenosti smysl trestní oznámení podávat," doplnila Martina Varjassyová z České protipirátské unie.

Králík porušení zákona striktně odmítá, protože chtěl film promítnout pouze pro uzavřenou společnost a bez vstupného. "Šlo o besedu, tedy vzdělávací akci," řekl.

Práva mohla stát klidně přes 10 tisíc korun

Z upoutávky na film, jež byla na webu kina, však informace o uzavřené společnosti patrná nebyla. Celá upoutávka zmizela krátce poté, co se redakce MF DNES začala o případ zajímat.

Ostatně ani v takovém případě zřejmě Králík pravdu nemá.

"Obhajoba uzavřenou společností neobstojí. V minulosti byly časté případy různých klubů, kde se promítalo pro jejich členy, a obhajoba byla téměř totožná jako v tomto případě," upozornila Varjassyová. Pokud se případ podařilo dotáhnout k soudu, ve většině případů odešel viník s trestem.

Titul Černá kočka, bílý kocour kdysi patřil pražské společnosti CinemArt. Monopol na distribuci však skončil v roce 2005 a od té doby film v České republice majitele nemá.

"V takovém případě je nutné oslovit světovou agenturu, která film koupila od producenta a má celosvětová práva na distribuci," řekl pracovník Národního filmového archivu Daniel Vadocký.

Jenže zatímco cena za promítnutí filmu od tuzemského distributora se pohybuje v rozmezí 500 až 2 000 korun, zahraniční filmy jsou o dost dražší. "Tam se může vyšplhat klidně i na víc než deset tisíc korun," doplnil Vadocký.