Libor Láznička, šéf otrokovického výrobce pneumatik Continental Barum.

Libor Láznička, šéf otrokovického výrobce pneumatik Continental Barum. | foto: MAFRA

Třetinu plášťů z Barumu obouvají luxusní auta, říká ředitel Láznička

  • 1
Ředitel otrokovického výrobce pneumatik Continental Barum Libor Láznička v rozhovoru MF DNES potvrzuje rostoucí zájem o jejich pláště, především o ty dražší. Firma v posledních letech nemusela propouštět a zaměstnanci mají nejvyšší průměrný plat v regionu.

Když statistici letos spočítali, že se po delší době Zlínský kraj posunul vzhůru v tabulce průměrných platů, odborníci v tom viděli vedlejší efekt zlepšující se kondice zdejších výrobních firem.

Do tohoto trendu zapadá také otrokovický Continental Barum, který patří se 4 400 pracovníky k nejvýznamnějším zaměstnavatelům v regionu. Barum je součástí koncernu Continental se sídlem v Německu a hospodářské výsledky zveřejňuje vždy až v polovině následujícího roku.

„Registrujeme mírný nárůst výroby, takže situaci hodnotím spíš kladně,“ prozradil ředitel pneumatikárny Libor Láznička.

Říkáte to opatrně, důvod k jásání nemáte?
Některé měsíce jsme měli rekordně dobré, například loňský říjen. Celoroční nárůst výroby osobních plášťů byl ale jen mírný. Zvedl se z 20,3 na 20,6 milionu kusů. Významnější nárůst máme u nákladních a industriálních plášťů, skoro o dvanáct procent. V tomto segmentu jsme začali využívat navýšených výrobních kapacit, do nichž jsme v předchozích letech investovali.

Continental Barum

  • Libor Láznička řídí otrokovickou pneumatikárnu od roku 2006.
  • Meziročně společnosti stouply tržby zhruba o 900 milionů Kč. V roce 2012 to bylo 39,4 miliardy Kč, v loňském roce 40,3 miliardy. Zisk dosáhl 10,7 miliardy Kč.
  • V minulém roce firma vyrobila 20,6 milionu osobních plášťů a 860 tisíc nákladních a industriálních plášťů. Čísla se týkají Continentalu Barum, Continentalu HT Tyres a Continentalu výroba pneumatik, což jsou tři firmy jednoho koncernu se sídlem v Otrokovicích.
  • V podnicích pracuje zhruba 4 400 zaměstnanců, kteří berou nejvyšší průměrnou mzdu ve Zlínském kraji.

Takže rostly tržby i zisky?
Loňské tržby se dostaly na úroveň 40,3 miliard korun, zatímco rok před tím byly 39,4 miliardy. To je dáno hned několika faktory. Například tím, že vyrábíme více vysokorychlostních plášťů pro luxusnější auta, tvoří už třetinu naší produkce. Je to dražší a pro nás ziskovější zboží. Mix sortimentu, který nabízíme, se jeví jako příznivý. Samozřejmě ale vše závisí na tom, zda přijde objednávka.

V krizových letech 2008 a 2009 jste si stěžoval, že nemůžete plánovat dlouho dopředu a odbyt míváte zajištěný na jeden dva měsíce. Změnilo se to?
Plánujeme s jistotou jenom na měsíc a půl dopředu. Trh je po ekonomické krizi velmi dynamický, což považuju za obecnější trend, kvůli kterému musíme být flexibilní. Časy, kdy jsme plánovali na rok dopředu, skončily.

Jaká je aktuální situace firmy?
Zatím jde vše podle hospodářského plánu, který jsme si stanovili na začátku roku. V posledních letech se stále výrazněji projevuje sezonnost, takže momentálně u nás jede naplno výroba zimních plášťů. Celková denní výroba je nyní 66 tisíc kusů.

Vaši odběratelé už tolik nenakupují do zásoby?
Prodejci pneumatik si nedrží zásoby, nebo je minimalizují. A my se jim musíme přizpůsobit. Více než devadesát procent naší výroby míří do zahraničí.

To musí být složité kvůli tisícům zaměstnanců, které máte. Jak to zvládáte?
Stroj můžete vypnout a nechat stát, i když se to negativně promítne do nákladů. S lidmi to dělat nelze. Potřebujeme udržet kvalifikované lidi a přitom musíme umět reagovat na výkyvy produkce. Když je méně práce, rušíme přesčasy, využíváme dovolenou, školíme nebo zaměstnance umísťujeme na jiná pracoviště. Propouštět jsme v posledních letech nemuseli.

V Continentalu Barum berou lidé nadprůměrné mzdy. Budou se příští rok zase zvyšovat?
Můžeme se pochlubit nejvyšším průměrným platem v regionu. Dělnická mzda je u nás v průměru 34 tisíc korun hrubého. Na začátku roku jsme lidem přidali 1,5 procenta. V září začneme s odbory vyjednávat o kolektivní smlouvě na příští rok.

Jak se projevilo oslabení koruny? Pomohlo vám výrazně, když přes 90 procent zboží vyvážíte?
Díky oslabení koruny nám vzrostl zisk. Na druhou stranu ale nejsou takové nečekané a skokové výkyvy ideální. Nakonec se mohou obrátit proti nám. Je to umělý zásah, hrozba do budoucna.

Proč?
Vyšší zisk je příjemná věc, ale za dva roky už zlepšení necítíte. Koruna pak může najednou posílit a mateřský koncern po nás bude chtít pořád stejné zisky, což by v praxi znamenalo mnohem vyšší výkony.