Když se poprvé objevily informace, že bude mít na starosti špitály ve Zlínském kraji, Radomír Maráček na to moc pozitivních ohlasů neměl.
„Je pravda, že kolegové z oboru se mě ptali, proč jdu i do tak ztrátové nemocnice, jako je Baťova. Ale já si nemyslím, že je tak špatná, a chci jí vrátit dobré jméno,“ prohlásil Maráček. Zlínská nemocnice nemá totiž v republice zrovna nejlepší pověst.
Dosavadní ředitel Lázní Karlova Studánka a někdejší šéf olomoucké Fakultní nemocnice má od začátku května hlavní zodpovědnost nad krajským zdravotnictvím. Nebude řídit „jen“ jednu, ale rovnou všechny čtyři nemocnice.
„Teprve čas ukáže, jestli je to vhodný model. I my jsme plánovali spojení i společné nákupy, ale nepodařilo se to,“ reagoval opoziční zastupitel Ivan Mařák (KSČM), který byl v předchozí krajské vládě náměstkem.
Ekonomiku budou řešit společně
Dosavadní představenstva ve Zlíně, Kroměříži, Uherském Hradišti a Vsetíně skončila. V novém vedení zasedne vždy Maráček jako předseda spolu s exředitelkou olomouckého krajského úřadu Lucií Štěpánkovou coby členkou představenstva, která bude mít na starosti personál. Do této role si ji vybral Maráček.
Končící ředitel zlínské nemocnice Calábek: Šéf, který mlčel |
V pozici třetí osoby zůstanou všude současní ředitelé. V Hradišti Petr Sládek, ve Vsetíně Věra Prousková a v Kroměříži Lenka Mergenthalová. Zlín doplní dosavadní uherskohradišťský ekonomický náměstek Vlastimil Vajdák.
Od tohoto modelu si kraj slibuje zásadní zlepšení. „Stávalo se, že si nemocnice konkurovaly a posílaly pacienta jinam, aby ušetřily. To se stávat nebude,“ uvedl lidovecký hejtman Jiří Čunek, který má zdravotnictví na starosti.
„Když budeme ekonomiku řešit společně, ztráta by měla být co nejmenší,“ věří.
Krizové vedení už řešilo problém s kuchyní ve Zlíně
Největší změny chce vidět ve Zlíně. Baťova nemocnice skončila v únoru sedmnáctimilionovou ztrátou. Podle Čunka kvůli téměř nefunkčnímu vedení.
„Proto nemocnici potřebuji hlavně začít řídit, což se do této doby nedělo,“ poukázal na podstatu dlouhodobých problémů Maráček.
Jeden příklad za všechny. Krizový management, který ve Zlíně funguje od března, zjistil špatně nastavený provoz kuchyně. Jídelna zcela nepochopitelně nakupovala kilogram masa za mnohem vyšší cenu než jinde. Proto si Baťovka na čas „půjčila“ vedoucí stravování z hradišťské nemocnice, která udělala okamžité změny a náklady razantně snížila. Současně ovšem začala vařit tak, že jídelna má o 300 strávníků více.
Podobně špatně nastavené bylo vedení některých oddělení. I proto, že nemocnice ne vždy správně vykazovala pojišťovnám péči, kterou prováděla. Kvůli tomu pak nedostávala tolik peněz, na kolik měla nárok.
„Ukazuje se, že ztráta nemocnice se tvořila i v hospodaření jednotlivých oddělení, a to dlouhodobě. Na některých prostě byly podstatně nižší příjmy než v jiných nemocnicích,“ oznámil hejtman.
Maráček už si proto naplánoval další jednání s pojišťovnami. To první zvládli za zlínskou nemocnici krizoví manažeři z Hradiště, tedy Sládek a Vajdák.
Základní obory zůstanou ve všech nemocnicích
Propojení všech nemocnic začíná fungovat už teď. Nakupují například léky a spotřební materiál společně. Díky tomu dosáhnou na lepší ceny od dodavatelů a ušetří tím desítky milionů. V plánu je také sjednocení platů.
„Mzdové předpisy nastavíme všude stejné, aby vedení oddělení mělo velmi podobné příjmy. Jen tam, kde bude kvalitnější péče, je možné, že budou odborníci lépe placení,“ vysvětlil Maráček.
Do konce října má předložit novou koncepci krajského zdravotnictví. Z ní vyplyne, která nemocnice si ponechá specializovanou péči a kde bude možné oddělení omezit.
„Samozřejmě že základní obory, jako je interna nebo chirurgie, zůstanou v každé nemocnici. Ale speciální péče bude jen na některých pracovištích, kde budou plně vytížené přístroje a zkušení lékaři. Za kvalitou si lidé těch pár kilometrů přijedou,“ naznačil Čunek.
Prozatím stále zůstávají pozastavené některé plánované investice, například stavba urgentního příjmu ve Zlíně.
